Aleš Březina

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Aleš Březina (* 17. září 1965, Teplice) je český hudební skladatel a muzikolog, který se zabývá především osobností a dílem Bohuslava Martinů. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů a autorem koncertní, divadelní a filmové hudby.

Život

Vystudoval hudební konzervatoř v Plzni (obor housle) a muzikologii na Karlově univerzitě v Praze a na univerzitě v Basileji a v Berlíně. Na Univerzitě Palackého v Olomouci absolvoval postgraduální studium zakončené titulem Ph. +moreD. Věnuje se dílu Bohuslava Martinů, o němž napsal řadu studií, Od roku 1994 působí jako ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Řídí kritické Souborné vydání děl Bohuslava Martinů a sám připravil kritická vydání několika jeho skladeb.

V roce 1998 úspěšně zrekonstruoval původní verzi opery Bohuslava Martinů Řecké pašije, která pak byla uvedena na hudebním festivalu v Bregenzu ve světové premiéře v roce 1999. V Praze byla tato verze opery uvedena v Národním divadle, premiéry 13. +more a 15. dubna 2006.

Kromě Bohuslava Martinů popularizuje i další hudební skladatele (Leoše Janáčka, Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova) i v pořadech České televize, rakouské televize ORF a televizního programu 3SAT, jejichž byl spoluautorem.

Rodina

Je ženatý, má syna Štěpána (*2013) a dceru Annu (*2016).

Skladatelská tvorba

Hudba

Slavnostní hostina pro soprán, smíšený sbor a orchestr. Premiéra 4. +more června 2004, premiéra úpravy čistě sborové verze prosinec 2007. * A-ha. Melodram na text Jaroslava Zavadila pro ženský hlas, basklarinet a klavír (zkomponováno pro zpěvačku Soňu Červenou , pro ni také upraveno pro symfonický orchestr, premiéra 22. listopadu 2009, Praha, Žofín, Soňa Červená, Severočeská filharmonie Teplice, dirigent Charles-Olivieri Munroe, nebo pro kvintet v obsazení flétna, housle, kytara, akordeon a kontrabas, premiéra 9. září 2012, Praha, Studio Českého rozhlasu. * Zítra se bude. Opera o inscenovaném soudním procesu s  Miladou Horákovou na libreto Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila . Premiéra 9. dubna 2008, Praha, Národní divadlo - Divadlo Kolowrat. (Cena Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010). * Requiem pro dětský sbor a malý ensemble (složeno pro Sušický dětský sbor). Premiéra 26. dubna 2009 Sušice, děkanský kostel sv. Václava. * Agnus Dei pro tři kontratenory a smyčcový kvintet. Premiéra 18. listopadu 2008, Praha, České muzeum hudby. * Reperkuse pro cembalo.  Premiéra 25. ledna 2009, Praha, kostel sv. Vavřince. * Muchova epopej, „vizuální hudební divadelní zážitek“ na libreto Šimona Cabana. Premiéra 18. září 2010, Městské divadlo Brno. * Suita z hudby k divadelní hře Muchova epopej . Skladba pro pražský komorní orchestr. Premiéra 14. prosince 2010, Praha, PKO - Prague Philharmonia, dirigent Vojtěch Spurný. * Suita z hudby k filmu Obsluhoval jsem anglického krále . Premiéra 19. května 2011, Zlín, Kongresové centrum, Filharmonie Bohuslava Martinů, dirigent Stanislav Vavřínek. * Terešov 1361. Kantáta k 650. výročí nejstarší doložené písemné zmínky o Terešově. Premiéra 24. září 2011, letní kino Terešov. * Klavírní trio 333. Suita pro housle, violoncello a klavír (kompozice na objednávku Guarneri Trio Prague). Světová premiéra 24. října 2011, Basilej, Stadtcasino; česká premiéra 21. března 2012, Praha, Rudolfinum. * Falling Leaves pro klavír a orchestr. Premiéra v rámci festivalu Musica Holešov 20. září 2012, zámek Holešov, Karel Košárek - klavír, PKF - Prague Philharmonia, dirigent Gaetano d'Espinosa. Komorní verze pro klavír, basklarinet, perkuse a smyčcové kvarteto, premiéra 21. listopadu 2017, Praha, Galerie HAMU. * Toufar. Dokumentární komorní opera, která vznikla v rámci projektu Parallel lives. Premiéra 18. září 2013, Praha, Národní divadlo - Divadlo Kolowrat, režie Petr Zelenka .     * Requiem pro sóla, chlapecký sbor a orchestr (nová verze Requiem pro dětský sbor a malý ensemble). Premiéra v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj 9. června 2014, Ostrava, Dům kultury města Ostrava, sóla Iva Bittová a Vojtěch Dyk, chlapecký sbor Boni pueri a soubor Musica Florea. * Kawasakiho růže. Klavírní trio (suita z hudby k filmům Kawasakiho růže, Kráska v nesnázích a Líbánky, složená na objednávku Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka). Premiéra v rámci MHF F. L. Věka 26. října 2014, Nové Město nad Metují, Dvořákovo trio. * Liduschka (Baarová), muzikál na libreto Karla Steigerwalda . Premiéra 26. listopadu 2016 DJKT Plzeň (Nová scéna). (Nominace na cenu Divadelní kritiky za nejlepší hudbu v roce 2016). * Suity z hudby k filmům Horem pádem a Musíme si pomáhat. Premiéra 30. března 2017, České Budějovice, Dům kultury Metropol, Jihočeská filharmonie, dirigent Vojtěch Spurný. * Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy (Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music). Opera na libreto Alona Nashmana o osudech židovské malířky Charlotte Salomon, která byla jednou z obětí zavražděných v koncentračním táboře Auschwitz. Světová premiéra 1. června 2017, Kingston, Ontario, Kanada, The Isabel Bader Centre for the Performing Arts; česká premiéra 1. července 2019, Praha, Národní divadlo - Nová scéna. * Monumenta bohemica. Sinfonietta (složena ke znovuotevření Národního muzea a k 100. výročí založení Československé republiky). Premiéra 28. října 2018, Praha, Národní muzeum, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Radek Baborák. * Opičák a pitomci. Hudební pohádka na vlastní libreto podle pohádky Wilhelma Hauffa (složena pro Ivu Bittovou). Premiéra 2020 opakovaně odložena kvůli pandemii, Praha, Divadlo Minor.

Scénická hudba

Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Šimonem Cabanem, Janem Nebeským, Martinou Schlegelovou, Robertem Wilsonem a dalšími.

* Věc Makropulos, scénická hudba k inscenaci hry Karla Čapka v režii Roberta Wilsona , premiéra 18. listopadu 2010, Praha, Národní divadlo, (Cena Alfréda Radoka za hudbu roku 2010). +more * Král Lear, scénická hudba k inscenaci tragédie Williama Shakespeara v režii Jana Nebeského, premiéra 10. listopadu 2011, Praha, Národní divadlo. (Nominace na Cenu Alfréda Radoka za hudbu roku 2011). * Bláznivý den aneb Figarova svatba, scénická hudba s použitím hudby Wolfganga Amadea Mozarta ke komedii Pierra-Augustina Carona de Beaumarchaise v režii Michala Dočekala, premiéra 26. dubna 2012, Praha, Národní divadlo. * 1914, hudba k činohře Marty Ljubkové na námět Soni Červené a Aleše Březiny s použitím motivů z knih Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka a Karl Kraus: Poslední dnové lidstva, režie: Robert Wilson , premiéra 30. dubna 2014, Praha, Národní divadlo, ke stému výročí vypuknutí první světové války. * Élektra. Scénická hudba k Sofoklově tragédii. Premiéra 22. března 2018, Praha, Divadlo v Dlouhé. (Nominace na Cenu divadelní kritiky za nejlepší hudbu v roce 2018). * Pan Pros. Slova, která mi nepatří. Scénická hudba k experimentální činohře. Premiéra 2. října 2019, Praha, Centrum současného umění DOX. (Nominace na Cenu divadelní kritiky za nejlepší hudbu v roce 2019).

Filmová hudba

Březina složil hudbu k více než 20 filmům např. Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Líbánky, Případ pro exorcistu), Petra Zelenky (Knoflíkáři), Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern), Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále, Donšajni) a Davida Mrnky (Milada), k dokumentárním filmům Olgy Sommerové (Věra 68, Magický hlas rebelky) a Olgy Špátové (Největší přání III), kde ve dvou jeho písních zpívá Aneta Langerová. +more Za svou filmovou hudbu byl 4x nominován na cenu Český lev (Horem pádem, Obsluhoval jsem anglického krále, Líbánky, Milada), 1x na Cenu české filmové kritiky (Líbánky), za hudbu k filmu Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. Soundtracky vyšly u firem Sony Bonton Music a Milan Records v Paříži.

Televizní hudba

Březina složil hudbu k televizním pořadům, např. Dana Wlodarczyka (Soukromé pasti - díl Útěk) nebo Karla Janáka (Jak jsme oživovali dědečka, Nejlepší přítel, Princezna a půl království).

Vybraná publikační činnost

Březina, A. : „…eine übertriebene, gewollte Einfachheit. +more“ Bohuslav Martinů als Rezensent des Pariser Musiklebens in Meyer, Felix (ed. ): Klassizistische Moderne. Winterthur : Amadeus Verlag, 1996, s. 449-450 * Březina, A: «Je respire une dernière fois. » Propos sur Ariane de Martinů in Ariane/Le Chateau de Barbe-Bleue. Operní program. Strassbourg : Opéra du Rhin 1997, s. 36-45. Německá verze Kolín nad Rýnem 2006 * Březina, A. : Tragedy and Compassion a Recreating the Original in The Greek Passion. Operní program. Londýn : Covent Garden, 2000, s. 15-18 a 42 * Březina, A. : Die nächste Etappe unserer Reise liegt noch im Unbekannten. Bohuslav Martinůs Flüchtlingsdrama ‘Die griechische Passion’ in: Mosch, Ulrich (ed. ): Entrez Denges et Denezy. Dokumente zur Schweizer Musikgeschichte 1900-2000. Mainz : Schott Musik International 2000, s, . 407-413 * Březina, A. : „…abych se mohl na změny předem duševně připravit. “ Řecké pašije - dvě opery Bohuslava Martinů in Hudební věda, XXXVII, Praha 2001, č. 1/2, s. 137-153 * Březina, A. - Dostálová, R. : Řecké pašije. Osud jedné opery. Korespondence Nikose Kazantzakise s Bohuslavem Martinů. Praha : Set out, 2003 * Březina, A. - Sadílková, L. (ed. ): Charlotte Martinů: Můj život s Bohuslavem Martinů. Praha : Editio Bärenreiter, 2003 * Březina, A. : Editionsrichtlinien der Bohuslav Martinů Gesamtausgabe in Hudební věda 2004, XLI, č. 3-4, s. 411-432.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. reflex. +morecz/Clanek19344. html]Hledání ztracených verzí[/url] . Rozhovor v časopisu Reflex, č. 15, 2005. * [url=http://www. mestohudby. cz/publicistika/rozhovory/ales-brezina-evropa-regionu-nejvic-odpovida-realite]Aleš Březina: Evropa regionů nejvíc odpovídá realitě[/url] - Rozhovor s Alešem Březinou, 2014 * [url=http://www. rozhlas. cz/mozaika/setkavani/_zprava/321338]S ředitelem Nadace Bohuslava Martinů Alešem Březinou hovoří Pavel Ryjáček[/url]. Záznam pořadu Mozaika Českého rozhlasu z 18. 2. 2007 na jeho webových stránkách. * [url=http://www. martinu. cz/t_page. php. ID=42&IDS=99]Životopis A. Březiny[/url] na stránkách Institutu Bohuslava Martinů * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10095690193-pred-pulnoci/210411058371222/]Aleš Březina[/url] v pořadu Před půlnocí (ČT24, 22. 12. 2010), možnost on-line přehrání * * * *.

Kategorie:Čeští muzikologové Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští skladatelé filmové hudby Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Čeští manažeři Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Palackého Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Konzervatoře Plzeň Kategorie:Držitelé Ceny Alfréda Radoka - osoby Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Narození 1965 Kategorie:Narození 17. +more září Kategorie:Narození v Teplicích Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top