Alpy (báseň)

Technology

12 hours ago

Author

Alpy (původním názvem Die Alpen) je lyrická poučná báseň švýcarského botanika a básníka Albrechta von Hallera, sepsaná roku roku 1729, jež vyšla ve sbírce Versuch Schweizerischer Gedichte. Skládá se ze 49 osmiveršových strof, z nichž každá obsahuje 10 alexandrínů. Díky této básni, řazené mezi lidovou (rolnickou) tvorbu, se Haller nesmazatelně zapsal do švýcarské národní poezie.

Obsah

Hallerovým motivem k sepsání básně byla jeho cesta do Alp, kterou podnikl v roce 1728 s curyšským přírodovědcem Johannesem Gessnerem. Formou vykazuje báseň markantní barokní rysy a svým obsahem se soustředí zejména na popisné pasáže a morální úvahy, opěvující krásu hor a skromnost tamějších obyvatel, které staví do vzájemného kontrastu s obyvateli údolí, jež jsou podle něj zkaženi lačností po peněžích a kterými alegorizuje absolutistické panovníky. +more Inspirací byla Hallerovi dílo Daniela Caspera von Lohensteina. Haller však patří mezi zástupce raného osvícenství, který se společně s jeho krajany Johannem Jakobem Bodmerem a Johannem Jakobem Breitingerem snažil přiblížit krásy majestátních Alp vzdělanému publiku. K návštěvě hor ho netáhlo pouze vědecké poznání, nýbrž i samotný zážitek. I v případě Hallerovy básně nalézáme stopy anakreontiky.

Zprvu byla báseň rozdělena do deseti slok, na nichž pracoval několik měsíců. Však mu zcela nevyhovoval koncept sonetů, se kterými se ztotožňuje pouze tzv. +more coupletem a důsledným střídáním mužského a ženského rýmu. V koncovém rýmu se rozhodl pro jeho úplnou formu.

První část básně (4. až 31. +more strofa) zpřítomňuje těžký život horských sedláků. V části druhé (32. až 44. strofa) následuje čtenář výstup do neúrodné krajiny horských vrcholů. V závěru básně autor kritizuje stav jeho současné civilizace a chválí vesnickou skromnost.

V poznámkách pod čarou, o něž je báseň doplněna, odkazuje autor na rostliny, které Haller popisuje ve svém hlavním díle Enumeratio methodica stirpium Helvetiae indigenarum. Jedná se o sesel, hořec žlutý, hořec tolitovitý, hledík, jarmanku větší, pěnišík rezavý, pěnišík chlupatý a silenku bezlodyžnou.