Andrea Pirlo

Andrea Pirlo (* 19. května 1979 Flero) je italský fotbalový trenér, který trénuje italský klub UC Sampdoria, a bývalý profesionální fotbalista, který hrával na pozici defensivního záložníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil v roce 2017 v dresu amerického klubu New York City FC. Mistr světa na MS 2006 a vicemistr Evropy z roku 2012 odehrál také 115 utkání v dresu italské reprezentace, ve kterých vstřelil 13 branek. Po ukončení fotbalové kariéry v roce se stal trenérem a jeho první angažmá byl klub Juventus FC.

Byl to klasický „špílmachr“, jeho hlavní náplní bylo tvořit hru a snažit se o překvapivé pasy (přihrávky). Často se mu to podařilo, čímž vytvoří pro útočníky gólovou šanci, z tohoto důvodu měl přezdívku „l'architetto“ (architekt). +more Umí také výborně zahrávat přímé volné kopy.

Podle IFFHS byl čtyřikrát mezi třemi nejlepšími záložníky roku (v letech 2006 až 2015) a také byl čtyřikrát zařazen mezi kandidáty o cenu Zlatý míč (devátý v roce 2006, pátý v roce 2007, sedmý v roce 2012 a desátý v roce 2013).

Největší úspěchy slavil v klubu AC Milán. Za 10 let vyhrál dva tituly, jednou domácí pohár a domácí superpohár, dvakrát LM i evropský superpohár a jednou Mistrovství světa klubů. +more Od roku 2011 do roku 2015 působil v klubu Juventus FC, se kterým vyhrál čtyři tituly, jednou domácí pohár a dvakrát domácí superpohár.

S národním týmem má odehrál celkem 116 utkání a vstřelil 13 branek. Zúčastnil se tří MS (2006, 2010 a 2014), tří ME (2004, 2008 a 2012). +more Má rekord v počtu utkání za Itálii U21 (37- shodný s Bardim) i branek (15- shodný s Gilardinem).

Klubová kariéra

Brescia

Do mládežnického klubu Brescia Calcio se dostal v roce 1992 po odehrání několika sezon v rodném městě Flero a Voluntas Brescia. Začíná hrát na postu záložník.

V sezóně 1994/95 odehrává první utkání v prvním týmu (na posledních 10 minut utkání). Utkání odehrává v 16 letech 21. +more května 1995 proti Reggianě (0:2). Ale s klubem sestoupil do druhé ligy.

V následující sezonu prožil v juniorce (Primavera). Stálým členem mužstva se stává v sezoně 1996/97. +more Odehrál už 17 utkání a vstřelil 2 branky. První branku v kariéře vstřelil do sítě Palerma (2:3). Přispěl tak k výhře ve druhé lize. Následující sezóna byla ještě lepší. odehrál už 29 utkání a vstřelil 4 branky. Tu první vstřelil 19. října 1997 proti Vicenze (4:0). Ale opět klub sestoupil do nižší ligy. Po sezoně přestoupil do slavného klubu FC Inter Milán. Celkem za Biancazzurri odehrál 49 utkání a vstřelil 6 branek.

Inter a hostování

Hned v prvním zápase sezony 1998/99 si odbyl premiéru za Nerazzurri. Stalo se to proti Cagliari (2:2) 19. +more září. Za nový klub nastoupil celkem do 32 utkání ale často ze střídačky. První utkání si zahrál i v LM, proti Realu (0:2) 16. září 1998.

V následující sezoně jej poslali na hostování do Regginy. Tady už hrál často v základní sestavě a celkem odehrál 30 utkání a vstřelil 6 branek. +more Po sezoně se vrátil zpět k Nerazzurri už jako vítěz ME U21.

V sezoně odehrál celkem 8 utkání a v lednu byl zapůjčen klubu ve kterém vyrůstal, Brescia Calcio. Trenér Carlo Mazzone jej postavil do záložní řady po boku Roberta Baggia. +more Mezi oběma hráči bylo dosaženo vynikajícího porozumění, a nakonec klub dosáhl na konci sezóny sedmé pozice, což byl vůbec nejlepší umístění. Nakonec odehrál jen 10 utkání. V dubnu si přivodil zranění.

Andrea prokázal veškerý svůj velký talent a hodnotu. Když jsme spolu hráli, vše záviselo na něm. +more Vždy měl velkou zásluhu na tom, že předem viděl, co se v akci může stát. Jeho vize hry, co může dělat, co může stavět, z něj dělá šampióna. Andrea má něco, co často nevidíte.

(Roberto Baggio hovořil o Pirlovi v roce 2007)

AC Milán

Klub Rossoneri jej koupil za 35 miliard lir. Po dohodě s trenérem Ancelottim hrál na pozici defenzivního záložníka. +more Svou premiéru v dresu Rossoneri si odbyl 20. září 2001 v zápase v poháru UEFA proti celku FK BATE (2:0). V poháru dokráčel až do semifinále když jej vyřadil klub Borussia Dortmund. První branku vstřelil v lize 30. března 2002 do sítě Parmy (3:1).

Sezóna 2002/03 byla pro hráče vítězná v LM. V soutěži nastoupil do 13 utkání a pomohl tak k vítězství nad Juventusem. +more Také vyhrál v domácím poháru. V lize vstřelil 9 branek (8 bylo z penalt) to bylo nejvíc v kariéře. Od této sezóny se Andrea stává lídrem záložní řady Rossoneri.

Sezona 2003/04 začala prohrou o italský superpohár na penalty. Po této porážce Rossoneri vyhráli utkání o evropský superpohár nad Portem (1:0). +more V prosinci nastoupil do utkání o interkontinentální pohár proti Boce. Opět na penalty prohráli. V lize slavil svůj první vítězný titul.

V následující sezoně 2004/05 obhajoba titulu nevyšla. Sezona začala vítězně v italském superpoháru nad Laziem (3:0). +more V LM došel do finále, kde prohráli Liverpoolem na penalty (Andrea penaltu neproměnil).

Sezona 2005/06 byla zakončena skandálem Calciopoli. Týkalo se to i klubu Rossoneri, které skončilo v lize na 2. +more místě, ale kvůli skandálu končí na 3. místě. Následující sezona pro čerstvého mistra světa začala v lize odečtem osmy bodů v tabulce. Po minulé semifinálové sezoně v LM, klub Rossoneri dostává opět do finále s anglickým klubem z Liverpoolu. Poráží jej 2:1 a Andrea získal druhé vítězství v LM. Sezonu zahrál tak výborně že v anketě o Zlatý míč skončil na 5. místě.

Sezona 2007/08 začala vítězstvím v evropském superpoháru proti Seville a na konci roku také na MS klubů. Ligu ukončil na 5. +more místě a to znamenalo nepostup do LM. Další sezony byly neúspěšné. Odchází trenér Ancelotti do Chelsea a také Andrea má odejít do anglického klubu, ale přestup odmítl prezident Silvio Berlusconi.

V sezoně 2010/11 jej pronásledovali série zranění, celkem tak odehrál 25 utkání. Vyhrál ale ligový titul. +more Po sezoně již nepodepisuje novou smlouvu s Rossoneri kvůli nové roli na hřišti. Za deset sezon strávených v barvách Rossoneri odehrál celkem 401 utkání a vstřelil v nich 41 branek a získal devět trofejí.

Juventus FC

V létě 2011 zdarma přestoupil do Juventusu. Navzdory četným pochybnostem odborníků nad hráčem se nakonec Andrea stal důležitým hráčem a jeho angažovanost se ukázala jako rozhodující pro návrat na vrchol klubu Juventus FC po těžkých sezonách.

První utkání v dresu Bianconeri odehrál 11. září 2011 proti Parmě (4:1). +more První branku v utkání proti Catanii (3:1) 18. února 2012. V sezoně odehrál 400. utkání v lize a zakončil jí titulem. Zvítězil v antetě o nejlepšího hráče ligy. Na 4. místě se umístil v anketě o fotbalistu roku.

Sezona 2012/13 začala vítězstvím v italském superpoháru nad Neapolí. Sezonu zakončil vítězstvím (třetí v řadě) v lize. +more italský superpohár vyhrál i za další rok a také ligu. V LM se nedařilo a skončilo v tabulce na 3. místě zaručující se účast v EL. Postoupil do semifinále kde prohrál s portugalským klubem SL Benfica (celkem 1:2). Po sezoně byl zařazen na seznam 18 nejlepších hráčů EL.

Trenér Antonio Conte náhlé před sezonou 2014/15 odešel. Na místo něj přišel Massimiliano Allegri, právě ten trenér, který byl před třemi lety jedním z důvodů rozloučení s Rossoneri. +more Andrea odehrál v lize jen 20 utkání, ale i tak pomohl opět k titulu (pátý v řadě). U příležitosti jeho 36. narozenin, byl zařazen do žebříčku nejlepších deseti hráčů nad 36 let, který sestavil France Football. Následující den vyhrává italský pohár, když ve finále porazil SS Lazio. V LM se dostal do finále, ale FC Barcelona jej porazila (1:3), Ale i tak byl zařazen do All stars týmu sezony.

Po sezoně už smlouvu neprodloužil a odešel dohrát kariéru do USA. Celkem za Juventus FC odehrál 164 utkání a vstřelil 19 branek. +more Za čtyři roky získal sedm trofejí.

New York City FC

Dne 6. července 2015 oficiálně odešel do amerického klubu New York City FC. +more První utkání odehrál jako střídající hráč proti Orlandu (5:3) 26. července. První branku vstřelil v sezoně 2016 proti Philadelphii (3:2). Ve třetí sezoně odehraje jen 16 utkání kvůli častým zraněním. Po sezoně oznamuje konec hráčské kariéry. Poslední utkání odehrál v play off jako střídající hráč v poslední minutě utkání proti Columbusu (2:0). Za klub odehrál za tři roky celkem 62 utkání a vstřelil jednu branku.

Reprezentační kariéra

Reprezentoval již v mládežnických výběrech. Byl členem týmu, jenž zvítězil na ME U21 2000 na Slovensku. +more Ve finále proti Česku vstřelil obě branky svého týmu a zařídil tak vítězství 2:1. Byl také vyhlášen nejlepším hráčem turnaje a se třemi góly se stal i nejlepším kanonýrem.

Na Letní olympiádě v roce 2004 v Řecku získal bronzovou medaili. V dresu seniorské reprezentace se stal v roce 2006 mistrem světa. +more V červnu 2013 se zúčastnil Konfederačního poháru FIFA, kde v úvodním zápase vstřelil krásný gól z přímého kopu proti Mexiku. Itálie soupeře porazila 2:1, pro Pirla to byl jubilejní stý zápas v dresu národního A-týmu.

Za národní tým nastoupil poprvé 7. září 2002 ve věku 23 let proti Ázerbájdžánu (2:0). +more Trenér Trapattoni si jej hodně oceňoval. Nominoval jej na ME, zde oblékl dres s číslem 21, který ho doprovázel celou kariéru.

Trenér pro MS 2006 byl jmenován Marcello Lippi a i ten na Andreu spoléhal. Na turnaji odehrál všechny zápasy a ve finále pomohl porazit Francii (1:1, 6:5 na penalty) proměněnou penaltou. +more Byl zvolen třetím nejlepším hráčem turnaje.

Zúčastnil i dalších turnajů (ME 2008, KP 2009 a MS 2010). Ale dalšího úspěchu se dočkal až na turnaji ME 2012 kde odehrál všech šest utkání Itálie na šampionátu při její cestě do finále. +more V základní skupině C to byly postupně zápasy se Španělskem (remíza 1:1, nahrával na vedoucí gól Di Natalemu), Chorvatskem (rovněž 1:1, vstřelil gól z přímého kopu) a Irskem (výhra Itálie 2:0, přihrával na vedoucí gól Antonio Cassanovi). Ve čtvrtfinále absolvoval zápas s Anglií, který se musel rozhodnout až v penaltovém rozstřelu. Andrea zakončil svůj pokus ve stylu Antonína Panenky a rozstřel skončil výsledkem 4:2 pro Italy. V semifinále byl u výhry Itálie nad mírně favorizovaným Německem 2:1. Ve finále musel se spoluhráči čelit nejlepšímu týmu turnaje Španělsku, které nakonec Itálii deklasovalo poměrem 4:0. Andrea získal s národním týmem stříbro.

Kapitánskou pásku poprvé navlékl 3. září 2010 proti Estonsku (2:1). +more A nosil ji i na MS 2014 konané v Brazílii. Po špatných výsledcích se reprezentace nedostalo přes skupinu do vyřazovacích bojů. Poslední utkání odehrál proti Maltě (1:0) 3. září 2015. Celkem odehrál za národní tým 116 utkání a vstřelil 13 branek.

Trenérská kariéra

I přes to, že prohlásil na konci své fotbalové kariéry - „Nikdy nebudu trenérem“ - stal se 27. +more září 2018 díky získání trenérské licence UEFA A, trenérem. První zkušenost měl získat v klubu Juventus FC U23 hrající třetí ligu. Jenže 8. srpna vystřídal na lavičce prvního týmu trenéra Maurizia Sarriho. Stále mu ale chyběla licence UEFA Pro, nezbytná pro vedení klubů v 1. lize. Získal ji před začátkem sezony.

Hráčská statistika

Reprezentační statistika

Statistika na velkých turnajích

ME + MS

Letní olympijské hry

Reprezentační góly

Góly Andrey Pirla za A-mužstvo Itálie

Úspěchy

Andrea Pirlo v reprezentačním dresu na EURU 2012

Klubové

6× vítěz italské ligy (2003/04, 2010/11, 2011/12, 2012/13, 2013/14, 2014/15) * 1x vítěz 2. italské ligy (1996/97) * 2× vítěz italského poháru (2002/03, 2014/15) * 3× vítěz italského superpoháru (2004, 2012, 2013) * 2× vítěz Ligy mistrů (2002/03, 2006/07) * 2× vítěz evropského superpoháru (2003, 2007) * 1× vítěz mistrovství světa klubů (2007)

Reprezentační

3× na MS (2006 - zlato, 2010, 2014) * 3× na ME (2004 2008, 2012 - stříbro) * 2× na ME 21 (2000 - zlato, 2002 - bronz) * 2× na OH (2000, 2004 - bronz) * 1× na konfederačním poháru (2009)

Individuální

1× nejlepší střelec na ME U21 (2000 - 3 góly) * 1× nejlepší hráč na ME U21 (2000) * All Stars Team MS (2006) * All Stars Team ME (2012) * Tým roku podle UEFA - 2012 * All Stars Team LM (2014/15) * All Stars Team EL (2013/14) * All Stars Team FIFPro (2006) * Nejlepší jedenáctka podle ESM - 2011/12 * Tým roku Serie A - 2011/12, 2012/13, 2013/14, 2014/15 * Nejlepší hráč Serie A (2012, 2013, 2014) * vítěz ankety Guerin d'oro (2012) * Uveden do síně slávy Italského fotbalu (2019) * Zlatý míč - nejlepší tým (2020)

Vyznamenání

100px Řád zásluh o Italskou republiku (+more_září'>27. 9. 2004) z podnětu Prezidenta Itálie.

100px Zlatý límec pro sportovní zásluhy (+more_říjen'>23. 10. 2006).

100px Řád zásluh o Italskou republiku (+more_prosinec'>12. 12. 2006) z podnětu Prezidenta Itálie.

Autobiografie

V dubnu 2014 vyšla jeho autobiografická kniha I Think, Therefore I play (česky Myslím, tedy hraji - parafráze známého výroku „Myslím, tedy jsem“ francouzského filosofa René Descartese), v níž shrnuje zajímavosti ze své fotbalové kariéry. Přiznává v ní mj. +more obrovské zklamání po prohraném finále Ligy mistrů 2004/05 proti anglickému klubu Liverpool FC, kde AC Milán ztratil po poločase tříbrankové vedení a nakonec podlehl v penaltovém rozstřelu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. transfermarkt. +morede/andrea-pirlo/profil/trainer/62049]Profil trenéra[/url] na Transfermarkt. com * [url=https://www. transfermarkt. de/andrea-pirlo/profil/spieler/5817]Profil hráče[/url] na Transfermarkt. com * [url=http://www. national-football-teams. com/v2/player. php. id=3458]Andrea Pirlo[/url] na National-football-teams. com * [url=http://eu-football. cz/_player. php. id=16711]Profil hráče - reprezentační statistiky v A-mužstvu[/url] , eu-football. info *.

Kategorie:Italští fotbalisté Kategorie:Italští fotbaloví reprezentanti Kategorie:Mistři světa ve fotbale Kategorie:Fotbalisté Brescie Kategorie:Fotbalisté Interu Milán Kategorie:Fotbalisté Regginy Calcio Kategorie:Fotbalisté AC Milán Kategorie:Fotbalisté Juventusu Turín Kategorie:Fotbalisté New York City FC Kategorie:Trenéři Juventusu Kategorie:Italští fotbaloví trenéři Kategorie:Narození v roce 1979 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Fotbaloví záložníci Kategorie:Muži Kategorie:Vítězové Ligy mistrů UEFA Kategorie:Vítězové Superpoháru UEFA Kategorie:Vítězové Mistrovství světa ve fotbale klubů Kategorie:Italští bronzoví olympijští medailisté Kategorie:Narození 19. +more května Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2014 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2010 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2006 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2004.