André Regenermel

André E. Regenermel Jeho snoubenka Milena Šeborová Dům v Hodkovičkách (rok 2014)

André E. Regenermel ( Brooklyn, New York, Spojené státy americké - Praha, Protektorát Čechy a Morava) byl československý radiotelegrafista a konstruktér amerického původu. +more V období prvních let Protektorátu Čechy a Morava spolupracoval s domácím protiněmeckým odbojem při předávání ilegálních radiových depeší určených pro londýnskou exilovou vládu prezidenta Dr. Edvarda Beneše.

Život

André Regenermel se narodil 31. +more března 1914 v v americkém Brooklynu (New Yorku) ještě před vypuknutím první světové války (28. července 1914). Krátce po jeho narození odjela rodina na návštěvu do Rakouska-Uherska, do Prahy. Zde je zastihl začátek válečných bojů a nebylo jim umožněno navrátit se zpět do Spojených států. Rodina se tak v Čechách usadila natrvalo.

Do začátku druhé světové války

André Regenermel vystudoval Smíchovskou střední (elektrotechnickou) průmyslovou školu a po maturitě nastoupil jako zaměstnanec firmy Telefunken. V roce 1936 se seznámil s Milenou Šeborovou. +more V tomtéž roce (1936) nastoupil vojenskou službu v prvorepublikové Armádě republiky Československé v Turnově. V srpnu 1938 dokončil studia Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Po ukončení vojenské služby a návratu do civilního života se rozhodl pokračovat ve studiu na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Kvůli uzavření vysokých škol Němci v listopadu 1939 svoje vysokoškolská studia ale nedokončil, zůstal v Praze, kde získal místo technického úředníka.

V odboji

Krátce po 15. březnu 1939 a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do československého domácího odboje, kde působil jako radiotelegrafista obsluhující ilegální radiostanice označované historiky jako Sparta I. +more Byl začleněn do zpravodajského týmu docenta Vladimíra Krajiny, kde se podílel na praktickém zajišťování radiotelegrafického spojení s exilovou vládou v Londýně. Postupem času se vypracoval ve schopného radiotelegrafistu, ale v ilegalitě byl znám i jako radiový konstruktér. Pro potřeby odboje dokonce i sestavil malou vysílačku, pro kterou užívali odbojáři krycí název „stříkačka“. Ta byla sice „miniaturní“, ale její dosah (výkon) nebyl dostatečný (pro spojení s Londýnem). Regenermel společně s Klečkou řešili nedostatek radiostanic pro odboj postupně úpravami stávajících aparatur případně i vlastními konstrukcemi mobilních a snadno skladných „mlátiček“. (Tak se v hantýrce odbojářů nazývaly ilegální radiové komplety).

Dne 6. dubna 1940 se podařilo domácímu odboji (Obrana národa, Politické ústředí) navázat pravidelné radiotelegrafické spojení s Londýnem a úspěšně jej provozovat až do května roku 1941. +more Na vysílání se postupně podílelo více jak 11 radiových stanic obsluhovaných celou řadou radiotelegrafistů. Civilní větev ilegálního odbojového radiového vysílání řídil Vladimír Krajina; za vojenskou sekci především zodpovídal jeden ze tří králů podplukovník Josef Balabán. Šifrování depeší (pro Krajinu) zajišťoval mineralog Radim Nováček nebo český duchovní Štěpán Trochta. Vysílání a příjem depeší zajišťovali radiotelegrafisté André Regenermel; Jindřich Klečka; Václav Štulík; Bedřich Škopek; Miloš Čapek; Otokar Štorkán; František Franěk; Josef Babec; Josef Chaloupka; Václav Pohanka a četař František Peltán. (Tyto ilegální radiové stanice jsou označovány souhrnně jako Sparta I a díky nim bylo odesláno za hranice Protektorátu Čechy a Morava téměř 6 tisíc radiových depeší. ).

Zatčení

Do Hodkoviček vedly gestapo informace z výslechů zdržených i údaje získané zaměřovací službou Funkabwehru. Konspirativní dům v Hodkovičkách byl +more_květen'>7. května 1941 v 19. 00 přepaden komandem gestapa.

Božena Klečková blízko roztopených kamen právě přepisovala na stroji dešifrovanou depeši, kterou ještě stačila v kamnech spálit. Gestapo uvěznilo každého člena rodiny v jiné místnosti a vyčkávalo na příchod Jindřicha Klečky. +more Kromě dospělých byl v domku přítomen desetiletý syn manželů Krotilových.

Jindřich Klečka odešel již odpoledne z domu a jen pár desítek metrů odtud (prakticky ve stejné ulici) připravoval na večerní provoz náhradní radiostanici v domku paní Marie Hercíkové. Ten večer čekal Klečka svého spolupracovníka André Regenermla s depešemi, které chtěli náhradní vysílačkou předat do Londýna. +more Na Klečku čekali gestapáci marně. Kolem jedné hodiny ranní se mu podařilo z obsazené ulice prokličkovat přes zahrady. Dostal se do Braníka ke svému známému Josefu Čápovi, pak se skrýval nějaký čas u paní Linhartové v Modřanech. Nakonec se hledaný radiotelegrafista prostřednictvím doktora Rudolfa Mareše dostal k jinonické ilegální skupině. Tady pak Jindřich Klečka pravidelně obsluhoval vysílačku Sparta I až do zátahu gestapa na Jinonický akcíz (noc ze 3. na 4. říjen 1941).

Regenermel měl předat svému zástupci poručíku Otokaru Štorkánovi dne 7. +more května 1941 zašifrované depeše, ale Štorkán na sjednanou schůzku nepřišel, protože byl zdravotně indisponován. Regenermel se tedy sám vypravil do Hodkoviček, kde v domku bydleli manželé Krotilovi, aby se tak depeše nakonec dostaly včas k radiotelegrafistovi Jindřichu Klečkovi. Bylo to ovšem v době, kdy u Krotilových právě probíhaly domovní prohlídky. Regenemel vstoupil do domku Krotilových 7. května 1941 kolem 20. 00 hodiny. Měl od domku vlastní klíč, aby mohl podle potřeby přicházet i odcházet. Regenermel byl okamžitě zatčen komandem gestapa a při osobní prohlídce u něho byla nalezena pistole a zašifrované depeše. (Navíc našlo gestapo v bytě Krotilových pod postelí radiotelegrafický komplet. ) Při krutém výslechu Regenermel sice nikoho přímo nevyzradil, ale nakonec gestapo přece jen zjistilo, že mu depeše předala spojka - František Mázl ze Smíchova.

Pokus o útěk

Při převozu do Petchkova paláce se Regenermlovi podařilo vymanit se eskortujícím policistům a s ocelovými pouty na rukou se dal na útěk přes Vrchlického sady směrem k Hlavnímu nádraží (Wilsonovo, tehdy Hauptbahnhof). Za pomoci náhodných chodců byl ale během útěku zadržen a předán zpět svým pronásledovatelům.

Poprava bez soudu

Krátce po nástupu Reinharda Heydricha do úřadu (27. září 1941) byl André Regenermel dne +more_září'>30. září 1941 v 18. 00 hodin bez soudu (v rámci tzv. prvního stanného práva) popraven v kasárnách v Ruzyni. Stal se tak nejspíše prvním americkým občanem, jehož nacisté popravili během druhé světové války. Příbuzné a přátelé André Regenermela následně vyslýchalo gestapo. Někteří z nich byli i vězněni.

Výsledkem zátahu gestapa v Hodkovičkách bylo zatčení minimálně deseti spolupracovníků z okruhu Sparty I a prolomení šifrovacího klíče Věra.

Po druhé světové válce

Krátce po druhé světové válce se konala v Praze oficiální vzpomínková akce na statečné radiotelegrafisty ÚVODu. Tehdejší tisk o akci referoval následovně (zkráceno a upraveno):

Po druhé světové válce a komunistickém únoru 1948 byli někteří Regenermelovi příbuzní a přátelé perzekvováni ze strany komunistické moci. Senát Parlamentu České republiky v roce 2007 navrhoval vyznamenat Regenermela Medailí Za hrdinství - státním vyznamenáním České republiky. +more Ocenění mu však nakonec uděleno nebylo.

Připomínka

Na hřbitově v Tursku (ulice Křížovnická) se nachází kenotaf věnovaný André E. Regenermelovi a jeho otci Ing. +more Josefu F. Regenermelovi s následujícím textem: ANDRÉ E. REGENERML / * 31. 3. 1914 † 30. 9. 1941 / škpt. popravený nacisty // Ing. JOSEF F. REGENERML / * 24. 3. 1882 † 22. 9. 1940 / pochovaný v Teheránu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Jinonický akcíz * Jindřich Klečka * Otto Linhart * Vladimír Krajina * Milena Šeborová * František Mázl

Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Lidé z New Yorku (stát) Kategorie:Narození 1914 Kategorie:Narození 31. +more března Kategorie:Úmrtí 1941 Kategorie:Úmrtí 30. září Kategorie:Muži.