Radim Nováček

Radim Nováček (21. března 1905 v Ústí nad Orlicí - 13. února 1942 v KT Mauthausen) byl český prvorepublikový mineralog, vysokoškolský pedagog a publikující odborník. Za druhé světové války byl účastníkem protiněmeckého odboje. Přispěl k širšímu uplatnění chemie ve výzkumu nerostů a hornin.

Život

Radim Nováček se narodil v Ústí nad Orlicí 21. +more března 1905 jako jediný syn vedoucího úředníka Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí Karla Nováčka. Matku ztratil ve svých čtrnácti letech ještě jako školák (zemřela v roce 1919). Radim Nováček maturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Ve studiu přírodopisu a chemie pokračoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorem přírodních věd byl promován 30. srpna 1928.

Odborná práce

Od roku 1929 působil jako asistent v Mineralogickém ústavu prof. Dr. +more Františka Slavíka. Před druhou světovou válkou (v letech 1929 až 1939) pracoval Radim Nováček v Mineralogickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po úspěšném absolvování vysokoškolských studií a vykonání státních zkoušek a rigoróza se v roce 1936 habilitoval pro obor mineralogie. Spolu se svým kolegou mineralogem z Národního muzea Karlem Tučkem napsal knihu "Naše nerosty, jejich sběr a určování". (Kniha vyšla nejprve v roce 1941 ale druhého vydání těsně po druhé světové válce v roce 1946 se dožil už jen první z autorů - Karel Tuček. ) Po uzavření českých vysokých škol (po 17. listopadu 1939) se Radim Nováček stal pracovníkem Národního muzea v Praze. (Působil zde od listopadu 1939 do začátku října 1941. ).

Radim Nováček zavedl (a zdokonalil) na tehdejší dobu moderní mikrochemické metody analýzy nerostů a minerálů. (Zabýval se kvantitativní mikrochemickou analýzou zvláště druhotných uranových nerostů. +more) Metodu chemické analýzy dokázal aplikovat i v případech, kdy měl k dispozici jen miligram zkoumaného vzorku. Stejně dobře zvládal sledování morfologie a optických vlastností krystalů. Stanovil například chemický vzorec vzácného minerálu johannitu a vzorec uranopilitu. Po Radimu Nováčkovi byly (po jeho smrti) pojmenovány i dva minerály nováčekit a metanováčekit (viz níže).

File:Johannite-ea9b. jpg|Johannit: Cu(UO2)2(SO4)2(OH)2. +more8H2O File:Uranopilit mit Fluoreszenz1. jpg|Uranopilit (fluorescence): (UO2)6SO4(OH)6O2·14H2O File:Novacekite-I-222339. jpg|Nováčekit: Mg(UO2)2(AsO4)2•10 - 12H2O.

Jeho publikované vědecké články, ve kterých detailně popisoval výsledky svého výzkumu, se staly jedním ze základních kamenů nejen pro mineralogii a krystalochemii minerálů uranu, ale i pro obecnou mineralogii. Nováček také provedl revizi jáchymovských uranových minerálů a zabýval se mineralogií hrubozrnných magmatických hornin - pegmatitů. +more Jeho výzkumné dílo má vysokou vědeckou hodnotu - bylo a je citováno v odborné mineralogické literatuře. Soupis publikovaných odborných prací Radima Nováčka obsahuje 39 položek. Řada výzkumů však zůstala nedokončena. Jeho postoj k nacistické okupaci a útlaku české inteligence po 15. březnu 1939 jej logicky dovedl až do řad domácího protiněmeckého odboje.

Zapojení do odboje

Po obsazení Československa v roce 1939 se Radim Nováček zapojil do ilegální práce v rámci domácího odboje.

Uvedení do situace

Ilegální organizace Politické ústředí (PÚ) vznikla již v létě 1939, byla tvořena příslušníky prvorepublikových politických stran a jejím cílem bylo udržování zpravodajských kontaktů s exilovou vládou v Londýně a se zahraničním odbojem. Radim Nováček se začlenil do ilegální práce v této odbojové organizaci. +more Docent Vladimír Krajina patřil k vedení Politického ústředí. To on měl na starosti ilegální vysílačku Sparta I. , která obstarávala styk se zahraničním odbojem. Po sloučení Politického ústředí, Obrany národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ) do zastřešujícího Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) na jaře 1940 byl Vladimír Krajina jedním ze šesti členů jeho koordinačního orgánu.

Radiotelegrafické spojení

Jedním z nejdůležitějších úkolů domácího odboje bylo již od začátku protektorátu udržování ilegálního radiotelegrafického spojení mezi Prahou a Londýnem. Již v letních měsících roku 1939 toto spojení organizovali major Jaroslav Hájíček a podplukovník generálního štábu Štěpán Adler. +more Prvními radiotelegrafisty, kteří obsluhovali ilegální vysílačku s krycím označením Sparta I byl štábní kapitán Karel Divina a rotmistr František Franěk. Nedostatek odborníků na šifrování a dešifrování radiových depeší vyřešil Jaroslav Hájíček přijetím nabídky přírodovědce docenta Vladimíra Krajiny. Spojení s londýnským exilem bylo navázáno na podzim roku 1939, ale na konci roku 1939 rozbilo gestapo tyto ilegální struktury tak, že poslední depeše odešla 13. prosince 1939 a "ilegálové", kteří radiové spojení zajišťovali byli buď zatčeni nebo přinuceni emigrovat z protektorátu. Šifrovací klíč zůstal v rukou Vladimíra Krajiny. Krátce se vysílalo ještě v únoru 1940, ale to už musel domácí odboj svoji činnost v tomto směru utlumit. Podplukovník Josef Balabán se pokusil na jaře roku 1940 obnovit fungování radiotelegrafické skupiny a to jej logicky přivedlo ke spolupráci s Krajinou. Oboustranné radiové spojení Londýn - Praha bylo opět navázáno 6. dubna 1940 a zhruba za měsíc (30. dubna 1940) pověřil ministr národní obrany exilové vlády - generál Sergěj Ingr podplukovníka Josefa Balabána k převzetí odpovědnosti za radiotelegrafickou službu. Druhá garnitura vojenské ilegální organizace Obrana národa usilovala dostat radiové spojení pod svoji kontrolu, ale Krajina v tom pociťoval vyjádření nedůvěry k jeho "civilní" osobě. Londýn jej sice nezbavil čelního postavení v radiotelegrafické skupině, ale konflikty mezi občanskou a vojenskou složkou Ústředního vedení odboje domácího (ÚVODu) přetrvávaly a v personální rovině se projektovaly do vztahu Balabán x Krajina.

Úkolem Vladimíra Krajiny bylo šifrovat odesílané depeše a přijaté dešifrovat. Příval několika desítek depeší denně si vynutil vytvoření skupiny několika Krajinových spolupracovníků. +more Kromě Krajinovy manželky se na této činnosti podíleli: docent mineralogie Radim Nováček; Jaroslav Štěpán; Míla Šebková; botanik RNDr. Miloš Deyl; Jaroslav Hrabánek a selesián Štěpán Trochta. Přijaté a dešifrované zprávy se dopravovaly k adresátům, kteří si je vyzvedávali v ilegálních sběrnách (nejčastěji v knihkupeckých obchodech). Za Obranu národa byli adresáty podplukovník Josef Balabán nebo plukovník Josef Churavý.

Práce pro Josefa Jedličku

Koncem dubna 1941 zahájila ilegální odbojová skupina "Julek" provoz dvou (dosud ukrývaných) radiostanic fungujících v éteru pod krycím označením "Har" a "Magda" (podle manželky majora Josefa Jedličky - viz níže). Dešifrováním pokynů od řídící centrály GRU (viz níže) a šifrováním připravených zpravodajských depeší určených pro GRU byl Josefem Jedličkou pověřen právě Radim Nováček. +more (Kódování a dekódování zpráv bylo prováděno pomocí sovětského šifrového klíče, jenž se "opíral" o knihu českého spisovatele, literárního kritika a publicisty Vojtěcha Martínka - Než se kořeny uchytí. ).

Práce pro Vladimíra Krajinu

Radim Nováček vykonával obdobné šifrovací a dešifrovací práce i pro depeše, které "procházely" zpravodajskou skupinou docenta Vladimíra Krajiny. Tyto depeše ale byly určeny československým zpravodajcům, vedeným Františkem Moravcem, kteří pracovali v Anglii ve prospěch exilové vlády Dr. +more Edvarda Beneše.

File:Major. Jaroslav. +moreHajicek. (1899-1978). jpg|Jaroslav Hájíček File:Stepan. Adler. (1896-1942). jpg|Štěpán Adler File:Vladimír Krajina. jpg|Vladimír Krajina File:Miloš Deyl. jpeg|Miloš Deyl File:RNDr. Radim. Novacek. (1905-1942). jpg|Radim Nováček File:Josef. Balaban. 1894-1941. jpg|Josef Balabán File:Josef. Churavy. 1894-1942. jpg|Josef Churavý.

Zatčení, výslechy, věznění…

Den před zatčením

Zatýkací akce pražského gestapa, provedená v noci z 8. +more října 1941 na 9. října 1941 (přesněji: v sobotu 9. října 1941 kolem 02:30 nad ránem) cílila na docenta Vladimíra Krajinu. Zátah se odehrál na Letné v konspiračním bytě . klempíře Josefa Rozuma, kde se měl Krajina údajně tou dobou vyskytovat. Místo Vladimíra Krajina však gestapo v bytě překvapilo neznámou a podezřelou osobu. Ta byla zasahujícími příslušníky gestapa ihned zatčena. Jednalo se o sovětského zpravodajského rezidenta (vedoucí agent cizí rozvědky v protektorátu) - doktora přírodních věd (RNDr. ) majora letectva Josefa Jedličku. Při zatčení se chtěl Josef Jedlička zastřelit, ale v tom mu pohotově zabránil jeden z příslušníků zatýkacího komanda - kriminální tajemník Klaus Petereit. V tomto bytě se měl Josef Jedlička setkat s přiděleným šifrantem od Politického ústředí (tj. Radimem Nováčkem), kterému měl předat k zakódování další zpravodajské informace určené jako radiové depeše pro centrálu sovětské vojenské rozvědky GRU.

Při brutálním výslechu major Josef Jedlička prozradil, že působí v protektorátu jako sovětský zpravodajský rezident a že se večer (tj. +more_říjen'>9. října 1941) má na vltavském nábřeží setkat s důležitou osobou v domácím odboji - s "Kaprem" (plukovníkem Josefem Churavým). Tato informace spolu s dalšími výpověďmi Jedličky doplněnými informacemi (podvodnou lstí vylákanými) od Jedličkovy manželky Magdy a následné zatčení dalších osob, měly tragický dopad na členy ilegální odbojové organizace "Julek", "Radiotelegrafické skupiny Obrany národa (ON) - východ" a rovněž na další odbojové spolupracovníky. Mezi prozrazenými nechyběl ani Radim Nováček.

Zatčení

Radim Nováček byl zatčen gestapem druhého dne po zatčení Jedličky, tj. v neděli +more_říjen'>10. října 1941. V průběhu akce zatýkací komando gestapa jeho byt zcela zdemolovalo. Mnoho jeho rukopisů tak bylo zničeno, některé byly zcizeny a následně "přemístěny" do Německa.

Výslechy

Byl vězněn na Pankráci a podroben výslechům v Petschkově paláci. Ještě před svým zatčením získal Nováček pro zpravodajskou činnost i kolegu mineraloga z Národního muzea Karla Tučka. +more (Při brutálních výsleších jej nevyzradil. ) Stejně tak nevyzradil další odbojáře ze své skupiny: mineralogy Františka Slavíka - krycí jméno "Pták" (náhradník Radima Nováčka) a ani Ludmilu Slavíkovou. Ti pak pokračovali v Nováčkově práci (hlavně v šifrování zpráv).

Motáky

Z vězení posílal Radim Nováček svým příbuzným a spolupracovníkům motáky se zprávami. Ty psal slámou ze slamníku na listy toaletního papíru. +more Místo inkoustu používal rozpuštěné tabletky proti zácpě nebo i vlastní krev. Motáky byly vynášeny z prostor věznice vložené do tunýlků pro tkanici v pase prádla, které bylo předáváno k vyprání jeho rodinným příslušníkům.

Terezín, Mauthausen,…

Z Pankráce byl Nováček 15. +more listopadu 1941 převezen do Terezína. Stanným soudem v Praze byl pak následně za dva měsíce (19. ledna 1942) odsouzen za velezradu k trestu smrti. Začátkem února 1942 (6. února 1942) byl (spolu s dalšími 645 Čechy) deportován do koncentračního tábora Mauthausen. V pátek dne 13. února 1942 byl Radim Nováček (ve věku 36 let) v odpoledních hodinách popraven v KT Mauthausen. (Úřední zpráva, která byla zaslána jeho otci konstatovala úmrtí na zápal plic. ).

Po druhé světové válce

Posmrtně (15. +more prosince 1945) byl Radim Nováček prezidentem republiky vyznamenán Československým válečným křížem 1939. * Dne 3. listopadu 1946 ústecká veřejnost uctila památku svého významného rodáka odhalením pamětní desky na jeho rodném domě v Ústí nad Orlicí v Lázeňské ulici č. p. 562. * U příležitosti 25. výročí úmrtí byl Radim Nováček oceněn vědeckou Medailí Emanuela Bořického Stalo se tak na veřejné části zasedání vědecké rady přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze dne 23. února 1967. * Radim Nováček byl posmrtně jmenován profesorem. * V pozdějších letech (1951) byly dva z nově objevených vzácných radioaktivních minerálů na počest Radima Nováčka pojmenovány nováčekit. a metanováčekit. O pojmenování minerálu nováčekit (s chemickým popisem: hydratovaný uranylarzeničnan hořečnatý) se zasadil významný americký profesor Clifford Frondel.

Pamětní desky, památníky, pomníky,…

Jméno Radima Nováčka je uvedeno na pamětní desce umístěné v budově (na adrese 12800 Praha 2 - Nové Město, Albertov 2038/6) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (v přízemí, naproti vrátnici). * Jméno Radima Nováčka je uvedeno na Pomníku věnovaném obětem válek v Ústí nad Orlicí na křižovatce ulic T. +more G. Masaryka a Čs. armády. (GPS souřadnice: ) Je uvedeno v sekci "Oběti druhé světové války", podsekci "Zahynuli v koncentračních táborech".

Historický dovětek

V pátek dne 13. +more února 1942 bylo v KT Mauthausen popraveno celkem jedenáct Čechů. Jednalo se o vůbec první takovouto hromadnou popravu Čechů v tomto koncentračním táboře. Všech jedenáct obětí bylo (za značných bolestí) přesně v tříminutových intervalech postupně usmrcováno vpichem benzinové injekce do srdeční krajiny. Jejich těla byla následně zpopelněna v krematoriu uvnitř koncentračního tábora. Jejich popel byl poté vynesen v sudech a nepietně vysypán z náspu do prostoru mimo koncentrační tábor.

Zde je chronologický seznam popravených Čechů: * 15. 10: Radiotelegrafista František Chyba (ve věku 27 let) z Prahy - Radotína; (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 101); (vězeňské registrační číslo 5812) * 15. +more13: Radiotelegrafista Jindřich Fröde (ve věku 41 let) z Přelouče; (vězeňské registrační číslo 5792) * 15. 16: Otakar Batlička (ve věku 46 let); (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 103); (vězeňské registrační číslo 5817) * 15. 19: Zahradník Jaroslav Toufar (ve věku 38 let); (vězeňské registrační číslo 5811) * 15. 22: Klempíř Josef Rozum (ve věku 67 let) z Prahy-Bubenče; (ukrýval profesora Vladimíra Krajinu a majora letectva RNDr. Josefa Jedličku); (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 105) * 15. 25: Student Miroslav Prokop (ve věku 21 let) z Prahy - Jinonic; (vězeňské registrační číslo 5798) * 15. 28: Radiotelegrafista Jiří Řanda (ve věku 27 let) z Prahy - Holešovic; (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 107) * 15. 31: Ing. Jaroslav Kleiner (ve věku 37 let); (vězeňské registrační číslo 5805) * 15. 34: Antonín Springer (ve věku 31 let) - čalounický mistr v dílnách barrandovských filmových ateliérů; (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 109) * 15. 37: Ludvík Stříbrský (ve věku 35 let); (vězeňské registrační číslo 5797) * 15. 40: Univerzitní profesor Radim Nováček (ve věku 36 let); (spolu s profesorem Vladimírem Krajinou vybudoval první fungující radiové spojení s Londýnem); (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 111); (vězeňské registrační číslo 5809).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

(Informace o těchto zdrojích převzaty z pramene [url=http://www. osobnostiregionu. +morecz/osoby/880-radim-rndr-doc-novacek-1905-1942]Osobnosti regionů[/url]) * Časopisy Národního muzea z roku 1945, 1946; nekrolog Radim Nováček. (fotografie R. Nováčka) * Bulletin mineralogicko - petrologického oddělení Národního muzea (článek věnovaný R. Nováčkovi + článek o předčasně zesnulých mineralozích) * Tomeš, Josef aj. Československý biografický slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 837 s. . (heslo Radim Nováček) * Kuncova biografická kartotéka. PNP Praha. * Čech, Vladimír: Doc. dr. Radim Nováček; Věstník Státního geologického ústavu Československé republiky. Praha: Státní geologický ústav Československé republiky, 1945-1950. ISSN 0862-9722. (rok 1945, s. 23 - 25). * Seznam neuveřejněných prací doc. dr. Radima Nováčka (39 prací, chronologicky) s. 24-25. * Kremerová, Jiřina. Soupis personálních bibliografií a biografií českých a slovenských geologů. Praha: Národní knihovna v Praze, středisko společenskovědních a přírodovědných informací, 1989. 181 s. (s. 94) * Československý časopis historický, 116, 1946, s. 17-18. (nekrolog) (Československý časopis historický. Praha: Academia, 1953-1989. ISSN 0045-6187. ) * Naše věda, 24, 1946, s. 115-116. (nekrolog) * Vesmír, 24, 1945 - 1946, č. 1, s. 30. - 1 obr. * Vesmír, 34, 1955, č. 4, s. 138. * Ottův slovník naučný - dodatky, svazek 4, část 1, s. 617. * Kettner, Radim. Geologické vědy na vysokých školách pražských. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1967. 195 s. Práce z dějin University Karlovy; Sv. 5. (s. 144 - 146. ) * Vesmír, 54, 1975, č. 3, s. 94. - 1 obr. * Městské muzeum Ústí nad Orlicí: Osobnosti (Opisy motáků Radima Nováčka jsou uložené v knihovně Městského muzea Ústí nad Orlicí).

Související články

Jinonický akcíz * Jiří Řanda * Miroslav Prokop * Medaile Emanuela Bořického

Externí odkazy

[url=http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000025518&local_base=AUT]Autoritní záznam Radima Nováčka v NK ČR[/url]

Kategorie:Čeští mineralogové Kategorie:Čeští geologové Kategorie:Pedagogové vysokých škol v Česku Kategorie:Osobnosti Ústředního vedení odboje domácího Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Narození 21. +more března Kategorie:Narození 1905 Kategorie:Narození v Ústí nad Orlicí Kategorie:Úmrtí 13. února Kategorie:Úmrtí 1942 Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen Kategorie:Muži.