Anna Kyjevská

Anna Kyjevská (rusky Анна Ярославна, francouzsky Anne de Kiev, 1024 - 1075/1089) byla francouzská královna, dcera kyjevského knížete Jaroslava I. a Ingegerdy Švédské.

Život

+more5'>Anna na fresce v katedrále sv. Sofie v Kyjevě Francouzský král Jindřich ovdověl roku 1044, kdy jeho choť Matylda zemřela, aniž by zanechala králi dědice.

Anna byla svým otcem původně nabízena jako vhodná partie pro císaře Jindřicha III. +more Císař se však tehdy ucházel o Anežku z Poitou a byl to pravděpodobně právě císař, který obrátil zraky Jindřicha I. ke kyjevskému dvoru. V říjnu roku 1048 se oba státníci sešli v Ivois, kde uzavřeli smlouvu o přátelství a právě tehdy vyslal francouzský král poselstvo do Kyjeva. Důvodem k tomuto svazku s dcerou východního velkoknížete nebyla pouze snaha o početí následníka trůnu, ale také jistota, že vzhledem k vzdálenosti mezi oběma dvory nebudou mezi manžely žádná blízká pokrevní pouta a Jindřich se tak neproviní proti kanonickému právu. Dvě Anniny sestry byly provdány za uherského a norského krále, kteří nebyli právě přátelsky naladěni vůči Říši a stejně tak polský kníže Kazimír I. , který byl nevěstiným strýcem.

Manželství bylo uzavřeno pravděpodobně o svatodušních svátcích roku 1051 a Anna dala králi tři syny. Uměla psát a měla na manžela pravděpodobně vliv - dochoval se dopis papeže +more_(papež)'>Mikuláše II. pro královnu Annu, v němž ji nabádá, aby na nábožensky vlažného Jindřicha, který myslel především na politické cíle, působila a apeluje na její mužnou ctnost v ženské hrudi. Nejstarší syn Filip dostal v kapetovském rodu nezvyklé jméno, byl pojmenován po apoštolu Filipovi, jehož uctívání bylo rozšířeno především na byzantské půdě, odkud pocházela královnina babička.

Roku 1059 byl sedmiletý Filip za přítomnosti dvou papežských legátů v Remeši povýšen na otcova spolukrále. Jindřich I. +more zemřel již následujícího roku zhruba ve věku padesáti let a Filip se stal králem; vzhledem k jeho nízkému věku byl zřejmě umírajícím otcem určen jako regent Filipův strýc, flanderský hrabě Balduin V. Velký vliv na vládní záležitosti měla také královna vdova, dokud se nerozhodla pohoršit celý pařížský dvůr. Roku 1061 Anna vstoupila do nového manželského svazku s Rudolfem, hrabětem z Valois, který kvůli ní zapudil svou ženu. O tři roky později následovala exkomunikace.

Z následujících let se zachovaly pouhé střípky - roku 1065 byl vysvěcen kostel v Senlis a přilehlý klášter sv. Vincenta, který nechala Anna založit. +more Rudolf zemřel roku 1074, Anna mezi lety 1075-1089 a byla pravděpodobně pohřbena v opatství Villiers v La Ferté-Alais.

Anna Kyjevská v kultuře

Léta 1973 vydalo moskevské nakladatelství Sovětskij pisatěl historický román Anna Jaroslavna, královna Francie (Анна Ярославна - королева Франции Anna Jaroslavna-koroleva Francii) autora Antonina Ladinského; jeho českojazyčný překlad vyšel roku 1980. Ruský režisér Igor Maslennikov uvedl do kin roku 1978 film Jaroslavna: Královna Francie (Ярославна, королева Франции Jaroslavna, koroleva Francii), věnovaný jejímu osudu.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

LADINSKIJ, Antonin Petrovič. Anna, královna francouzská. +more 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1980. 304 s. [url=http://ndk. cz/uuid/uuid:f5c47990-19a1-11e3-b62e-005056825209]Dostupné online[/url]. (česky).

Externí odkazy

[url=http://www.mittelalter-genealogie.de/kapetinger_koenigliche_linie/kapetinger_familie_heinrichs_1/anna_von_kiew_koenigin_von_frankreich_+_1075_89.html]Genealogie[/url]

Kategorie:Rurikovci Kategorie:Francouzské královny Kategorie:Francouzští regenti Kategorie:Regentky Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Narození v Kyjevě Kategorie:Úmrtí ve Francii Kategorie:Narození 11. +more století Kategorie:Úmrtí 1075 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí 5. září.