Antonio Cabrini

Antonio Cabrini (8. říjen 1957, Cremona, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a trenér.

Je považován za jednoho z prvních moderních krajních obránců a také za jednoho z nejlepších na světě ve své době. Velkou část fotbalové kariéry spojil s Juventusem, klubem, v němž odehrál třináct sezón a jehož byl kapitánem v letech 1988 až 1989. +more Spolu s brankářem Zoffem a hráči Scireou a Gentilem, tvořili jednu z nejlepších obranných řad v historii fotbalu. Za Bianconeri odehrál celkem 442 utkání a vstřelil v nich 52 branek a vyhrál šest titulů v lize (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84, 1985/86), dvě výhry v italském poháru (1978/79, 1982/83) a také všechny evropské poháry (PMEZ 1984/85, UEFA 1976/77 a PVP 1983/84) a také Superpohár UEFA 1984 a Interkontinentální pohár 1985.

Za reprezentaci odehrál nejvíce utkání mezi obránci: 73 utkání a 9 branek. Z MS 1982 má zlatou medaili. +more Desetkrát vedl reprezentaci jako kapitán.

V roce 1978 byl na 13. místě o trofej Zlatý míč.

V roce 2022 byl uveden do italské fotbalové síně slávy.

Klubová kariéra

Cremonese a Atalanta

Vyrostl v mládežnickém sektoru v Cremonese. V 16 letech nastoupil poprvé mezi dospělými ve třetí lize v sezoně 1973/74. +more V následující sezoně byl již v základní sestavě. V roce 1975 se přestěhoval do Atalanty, klubu, který ho mezitím získal ve spolupráci s Juventusem. V jediném roce stráveném v Atalantě odehrál ve druhé lize s 35 utkání a po sezoně jej Juventus koupil.

Juventus

Do Juventusu jej chtěl trénér Giovanni Trapattoni, ale v první sezoně mu dovolil hrát jen v 9 zápasech. Ale s klubem slavil svůj první titul a také vítězství v poháru UEFA. +more Od sezony 1977/78 byl již základním hráčem v klubu. V Juventusu poté strávil dalších 11 let do roku 1989. Celkem získal s klubem 13 trofejí a navíc unikátní bilancí - získal všechny nejvýznamnější mezinárodní pohárové trofeje, jaké evropský hráč jeho doby mohl získat: Pohár mistrů evropských zemí (1984/85), Pohár vítězů pohárů (1983/84), Pohár UEFA (1976/77), Superpohár UEFA (1984) i Interkontinentální pohár (1985). Celkem v evropských pohárech odehrál 73 zápasů a vstřelil 11 gólů. Po odchodu do důchodu Scirea dělal v sezoně 1988/89 kapitána. Přes postupující věk a první fyzické problémy a také taktické rozpory s trenérem Zoffem jej přiměli, že by měl odejít.

Bologna

Od sezony 1989/90 se stal hráčem Boloně, ve které strávil poslední dva roky fotbalové kariéry. Když v roce 1991 skončil měl na kontě 388 utkání v nejvýšší lize ve které vstřelil 36 branek.

Hráčská statistika

Reprezentační kariéra

Za reprezentací odehrál 73 utkání a vstřelil 9 branek, což je nejvíc mezi italskými obránci. První utkání odehrál +more_červen'>2. června 1978 proti Francii (2:1) na MS 1978, kde skončil na 4. místě. Na šampionátu byl vyhlášen nejlepším mladým fotbalistou. Odehrál i dva zápasy na ME 1980, kde také obsadil 4. místo. Vše si vynahradil na MS 1982. Odehrál tam všechna utkání a získal zlatou medaili za vítězství. Posledním velkým turnajem který odehrál, bylo MS 1986. Také tady odehrál všechna utkání, ale ve čtvrtfinále nestačili na Francii (0:2). Deset utkání vedl jako kapitán a jako kapitán odehrál poslední zápas 17. října 1987, proti Švýcarsku (0:0).

Statistika na velkých turnajích

Trenérská kariéra

V roce 2000 se stal trenérem třetiligového Arezza. Po roce odešel do druholigového Crotone, jenže po osmi zápasech byl propuštěn. +more Od února do listopadu 2004 trénoval třetiligovou Pisu. Poslední klubové angažmá měl v sezoně 2005/06. Byl trenérem Novary. V letech 2007 až 2008 se stal trenérem syrské fotbalové reprezentace, ale po šesti měsících odešel.

Dne 14. +more května 2012 byl vybrán jako trenér reprezentace žen. S nimi se dostal na dva turnaje ME (2013 - čtvrtfinále a 2017 - skupina). Po tomto turnaji se rozhodl skončit u reprezentace.

Hráčské úspěchy

Klubové

6× vítěz italské ligy (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84, 1985/86) * 2× vítěz italského poháru (1978/79, 1982/83) * 1x vítěz poháru PMEZ (1984/85) * 1x vítěz poháru UEFA (1976/77) * 1x vítěz poháru PVP (1983/84) * 1x vítěz evropského superpoháru (1984) * 1x vítěz interkontinentálního poháru (1985)

Reprezentační

3× na MS (1978, 1982 - zlato, 1986) * 1× na ME (1980) * 1× na ME U21 (1978)

Individuální

Nejlepší mladý fotbalista na MS 1978 * člen Síně slávy Italského fotbalu (2021) * kandidát na Zlatý míč - nejlepší tým (10. místo v roce 2020)

Vyznamenání

100px Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)

100px Medaile za atletickou statečnost (1982)

100px Medaile za atletickou statečnost (1977)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. transfermarkt. +morede/antonio-cabrini/profil/spieler/116689]Profil hráče[/url] na Transfermarktu * [url=https://www. transfermarkt. de/antonio-cabrini/profil/trainer/51975]Profil trenéra[/url] na Transfermarktu * [url=https://www. national-football-teams. com/player/17197/Antonio_Cabrini. html]Profil hráče[/url] na National-football-teams. com * [url=https://web. archive. org/web/20141223095920/http://www. fcjuventus. cz/index. php. option=com_content&view=article&id=571:antonio-cabrini&catid=3&Itemid=116]Životopis na stránkách FC Juventus. cz[/url].

Související články

Seznam italských fotbalových reprezentantů

Kategorie:Italští fotbalisté Kategorie:Italští fotbaloví reprezentanti Kategorie:Fotbaloví obránci Kategorie:Fotbalisté Juventusu Turín Kategorie:Fotbalisté US Cremonese Kategorie:Fotbalisté Atalanty Bergamo Kategorie:Fotbalisté Bologna FC Kategorie:Italští fotbaloví trenéři Kategorie:Narození 1957 Kategorie:Narození 8. +more října Kategorie:Narození v Cremoně Kategorie:Muži Kategorie:Mistři světa ve fotbale Kategorie:Vítězové Poháru UEFA Kategorie:Vítězové Superpoháru UEFA Kategorie:Vítězové Interkontinentálního poháru.