Antonín Corfitz z Ulfeldu

Antonín Corfitz hrabě z Ulfeldu (Anton Corfitz Graf von Ulfeld) (15. června 1699, Brašov - 31. prosince 1769, Vídeň) byl rakouský diplomat a státník dánského původu. Díky vlivným pozicím rodičů u císařského dvora ve Vídni dosáhl v mládí vysokého postavení v diplomacii a byl vyslancem v několika zemích. Jako rakouský státní kancléř (1742-1753) měl v prvních letech vlády Marie Terezie na starost zahraniční politiku habsburské monarchie. V roce 1753 byl odvolán a nahrazen knížetem Kounicem, poté zastával post nejvyššího dvorského hofmistra (1753-1769). Jeho hlavním sídlem byl zámek Brodek, který vlastnil v letech 1733-1766. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.

Kariéra

Zámek Brodek, hlavní sídlo Antonína Corfitze Ulfelda v letech 1733-1766 Pocházel ze starého šlechtického rodu původem z Dánska (rod se připomíná též pod jménem Uhlefeldt nebo Ulefeld). +more Narodil se v Sedmihradsku jako starší syn císařského polního maršála hraběte Lea Ulfelda (1651-1716), matka Anna Marie, rozená Sinzendorfová (1673-1736), byla nejvyšší hofmistryní arcivévodkyně Marie Alžběty, místodržitelky v Nizozemí. Antonín Corfitz původně sloužil v armádě a krátce před otcovou smrtí se pod jeho velením zúčastnil války proti Turkům. V roce 1723 byl jmenován císařským komořím, v roce 1724 se stal členem říšské dvorské rady, v roce 1726 spolu se svým bratrem obdržel český inkolát. Kariéru v diplomacii zahájil jako vyslanec v Savojském vévodství (v Turíně), kde působil v letech 1728-1730. V roce 1733 byl krátce zplnomocněncem Českého království u říšského sněmu v Řezně, v letech 1733 (nebo 1734)-1739 byl rakouským vyslancem v Haagu. V roce 1739 se podílel na uzavření bělehradského míru, který po válce s Tureckem znamenal pro Rakousko územní ztráty. V roce 1739 byl jmenován tajným radou a s titulem velvyslance pobýval v letech 1740-1741 v Istanbulu.

Na počátku vlády Marie Terezie byl z Turecka povolán zpět do Vídně a stal se státním a konferenčním ministrem, krátce nato po smrti hraběte Sinzendorfa převzal úřad státního kancléře se zodpovědnosti pro zahraniční politiku (1742-1753). Obdržel také řadu dalších čestných funkcí, od roku 1743 byl mimo jiné dědičným nejvyšším komořím nad stříbry v Českém království. +more V roce 1744 obdržel Řád zlatého rouna a od roku 1745 byl též prezidentem Tajné konference. Po tereziánské reformě státní správy v roce 1749 byla zrušena česká a rakouská dvorská kancelář a na Ulfeldův úřad přešla část kompetencí vnitřních záležitostí. Ve svých státních funkcích vždy prokazoval oddanost Marii Terezii, chyběly mu ale schopnosti řešit problematické mezinárodní vztahy během války o rakouské dědictví. Po válce soustředila Marie Terezie své úsilí na znovuzískání ztraceného Slezska a váhavého Ulfelda shledala nakonec málo vhodným pro tento úkol. V květnu 1753 jej odvolala z funkcí státního kancléře a prezidenta Tajné konference a jeho nástupcem jmenovala mladšího a dynamičtějšího Václava Antonína Kounice. Ulfeld následně v letech 1753-1769 zastával funkci nejvyššího císařského hofmistra. I když si u dvora udržel jistý vliv, z korespondence jeho současníků vyplývá, že kvůli své chladné povaze nebyl ve společnosti nijak oblíben.

Rodinné a majetkové poměry

Palác Ulfeldů ve Vídni Poprvé se oženil v roce 1730 s Marií Annou z Virmontu (1710-1731), dcerou a univerzální dědičkou generála a diplomata hraběte Damiána Huga z Virmontu. +more Zemřela již v následujícím roce a jejím dědicem se stal manžel. Podruhé se oženil v roce 1743 s princeznou Marií Alžbětou Lobkovicovou (1726-1786), dcerou knížete Filipa Hyacinta z Lobkovic. Z druhého manželství pocházely tři děti. Jediný syn Jan Křtitel (* 1745) zemřel v dětství. Starší dcera Marie Vilemína (1744-1800) se provdala za hraběte Františka Josefa Thun-Hohensteina (1734-1800), majitele panství Klášterec nad Ohří, mladší Marie Alžběta (1747-1791) byla manželkou hraběte Jiřího Kristiána z Valdštejna (1743-1791).

Díky dědictví své první manželky mohl investovat do nákupu statků a v roce 1733 koupil na Moravě panství Brodek u Prostějova. Zdejší zámek se stal jeho občasným sídlem a v letech 1750-1755 prošel přestavbou podle projektu císařského dvorního stavitele Antonia Beduzziho, kolem zámku vznikl francouzský park doplněný drobnou architekturou. +more V roce 1753 koupil ve Vídni na Minoritenplatz dva domy, které nechal přestavět do podoby barokního paláce (dnes známého jako Dietrichstein-Ulfeld Palais). Vzhledem k tomu, že neměl mužské potomstvo a manželé obou jeho dcer sídlili v severních Čechách, krátce před smrtí prodal v roce 1766 panství Brodek Schrattenbachům.

Jeho mladší bratr František Antonín (1711-1741) sloužil v armádě a na počátku války o rakouské dědictví zemřel v Českých Budějovicích.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

KUBEŠ, Jiří: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. +more ISBN 978-80-7422-574-1 * SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran [url=https://homepage. univie. ac. at/martin. scheutz/website/wp-content/uploads/2010/01/138_Elite_Scheutz. pdf]dostupné online[/url] * TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740-1748; Praha, 2019; 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2.

Externí odkazy

[url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLK%C3%96:Ulfeld,_Corfiz_Anton_Graf]Anton Corfitz z Ulfeldu in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/ADB:Ulfeldt,_Corfiz_Graf]Anton Corfitz z Ulfeldu in: Allgemeine Deutsche Biographie[/url].

Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Dánská šlechta Kategorie:Narození 15. +more června Kategorie:Narození 1699 Kategorie:Narození v Brašově Kategorie:Úmrtí 31. prosince Kategorie:Úmrtí 1769 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.