Filip Hyacint z Lobkovic

Technology

12 hours ago

Author

Filip Hyacint Josef kníže z Lobkovic (Filip Hyacint Josef 4. kníže z Lobkovic, vévoda zaháňský, hrabě ze Sternsteinu, 25. února 1680, Altenstadt, Bavorsko - 21. prosince 1734, Vídeň, Rakousko) byl český šlechtic z rodu Lobkoviců. V roce 1715 se jako dědic knížecího titulu stal majitelem rozsáhlého majetku v Čechách, který později rozšířil převzetím dědictví vymřelé bílinské rodové větve. Mimoto vlastnil okněžněné hrabství Sternstein v Bavorsku a zaháňské vévodství ve Slezsku. U císařského dvora ve Vídni zastával funkci nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty Kristýny a v roce 1731 získal Řád zlatého rouna. Jeho mladší bratr Jiří Kristián z Lobkovic (1686-1755) byl polním maršálem císařské armády a zakladatelem mělnické rodové větve.

Život

Narodil se v Altenstadtu v bavorském hrabství Störnstein, které patřilo do rodového majetku. Byl druhorozeným synem knížete Ferdinanda Augusta (1655-1715) a jeho první manželky Klaudie Františky, rozené hraběnky Nasavské (1660-1680), která zemřela krátce po Filipově narození. +more Dětství trávil s otcem na cestách mezi Německem, Čechami a Slezskem, kde Lobkovicům patřilo vévodství zaháňské. V létě 1697 byl vyslán na kavalírskou cestu, během níž nevystupoval pod rodným jménem, ale užíval titul hraběte ze Sternsteinu. Nejprve navštívil Haag a Brusel, delší dobu pak pobýval v Paříži s mladším bratrem Josefem Augustem (1681-1717). Oba bratři pak více než rok cestovali po Itálii, na přelomu let 1700-1701 pobývali v Římě.

Po návratu z kavalírské cesty se připojil k císařskému dvoru, stal se císařským komorníkem a tajným radou, v letech 1718-1719 předsedal zemskému sněmu ve Slezsku, kde vlastnil knížectví záhaňské. Jako přední český šlechtic a suverénní slezský kníže měl důležitou ceremoniální úlohu při korunovaci +more'>Karla VI. v Praze, i když v té době nezastával žádný vysoký úřad. S rodinou pobýval v té době často v Praze a Roudnici, kde dokončoval úpravy rodové rezidence. Závěr života nakonec strávil ve Vídni, protože v letech 1729-1734 byl nejvyšším hofmistrem císařovny Alžběty Kristýny. Dne 27. listopadu 1731 byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Zemřel ve Vídni krátce před Vánocemi v roce 1734 ve věku 54 let.

Rodinné a majetkové poměry

Zámek Roudnice nad Labem, hlavní rodové sídlo Lobkoviců Filip Hyacint byl dvakrát ženatý. +more Poprvé se oženil se svou vzdálenou příbuznou Eleonorou Kateřinou z Lobkovic (1685-1720) z bílinské rodové větve, dcerou císařského diplomata Václava Ferdinanda z Lobkovic. Z jejich manželství se narodil jediný syn Ferdinand, který zemřel v dětství. Po ovdovění uzavřel Filip Hyacint druhé manželství v roce 1721 s hraběnkou Marií Vilemínou z Althannu (1703-1754), dcerou císařského generála Michaela Ferdinanda z Althannu. Pět z jejich osmi dětí zemřelo v dětství, v mladém věku zemřel i dědic majetku a titulu kníže Václav Ferdinand (1723-1739), pokračovatelem rodu a dalším knížetem byl syn Ferdinand Filip (1724-1784). Z dcer se dospělého věku dožila Marie Alžběta (1726-1786), manželka diplomata a státního kancléře Antonína Corfitze Ulfelda (1699-1769).

Po otci zdědil kromě bavorského hrabství Sternstein a Zaháňského vévodství ve Slezsku také rozsáhlé statky v Čechách. Hlavním rodovým sídlem byla Roudnice nad Labem, k níž byly přidruženy další statky Encovany a Dolní Beřkovice. +more Na Sedlčansku rod vlastnil panství Vysoký Chlumec s Jistebnicí, k němuž náleželo přes 80 vesnic. Filipova první manželka Eleonora Kateřina zdědila po svém předčasně zemřelém bratru Leopoldovi severočeskou Bílinu, Zámek v Bílině zůstal v té době stranou zájmu knížecí rodiny, ale Eleonora Kateřina jako první projevila zájem o místní léčivé prameny a položila tak základ k pozdějším lázním.

V roce 1722 vymřela bílinská větev rodu Oldřichem Felixem (1650-1722), který byl strýcem Filipovy manželky Eleonory. Na základě Oldřichovy závěti se dědicem jeho majetku (Jezeří, Nové Sedlo) měl stát Filipův mladší bratr Jan Jiří Kristián (1686-1755). +more Ten ale před správou statků upřednostňoval vojenskou kariéru. Mezi bratry došlo k dohodě o převzetí dědictví Filipem Hyacintem, zatímco pro Jiřího Kristiána jako zakladatele rodové sekundogenitury bylo vytvořeno peněžní svěřenství.