Antonín Juvenál Valíček

Technology

12 hours ago

Author

Antonín Juvenál Valíček (15. června 1919, Šitbořice - 17. prosince 2001) byl kněz - kapucín a rovněž překladatel duchovní literatury z angličtiny, němčiny a francouzštiny.

Život

Antonín Juvenál Valíček v den primice (1941)

Antonín Valíček se narodil 15. června 1919 v Šitbořicích. +more V roce 1930 se rozhodl stát se knězem a nastoupil do kapucínské soukromé školy v Praze na Hradčanech. V roce 1935 vstoupil do kapucínského řádu a přijal řeholní jméno Juvenál. O rok později odjel do Holandska, kde studoval filozofii. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 se však musel vrátit zpět do Prahy. V roce 1940 složil Juvenál doživotní sliby a o dva roky později byl vysvěcen na kněze.

V roce 1950 byl společně s dalšími stovkami kněží poslán do kláštera v Broumově, kde žil pod dohledem stráží. Společně s dalšími kněžími byl po roce poslán na Šumavu, kde pracovali jako dělníci. +more Několikrát byli převezeni na jiné místo v Čechách a na Slovensku, všude byli nuceni vykonávat těžkou manuální práci.

Po konci služby v roce 1953 mu nebylo dovoleno vrátit se ke kněžskému povolání a musel si tak hledat civilní práci. Tu našel jako pomocná síla v Bánské Bystrici. +more Postupně se zde vypracoval až do funkce zásobovacího referenta. V roce 1961 ukončil studium ve večerní škole a získal maturitu.

Až po normalizaci v roce 1968 mu bylo umožněno vypomáhat při farní službě, souběžně s civilním zaměstnáním. Od roku 1975 působil jako varhaník v Lubietové a rovněž zde pomáhal při bohoslužbách až do roku 1979, kdy odešel do důchodu.

Místo odpočinku Antonína Juvenála Valíčka

V polovině roku 1979 zaplnil uvolněné místo v duchovní službě u řádových sester v Boršicích u Buchlova. I přes problémy se státním dozorem vypomáhal v okolních farnostech. +more Po revoluci v roce 1989 se pak začal kněžské službě věnovat naplno.

Zemřel v roce 2001 po opakované mozkové příhodě.

Dílo

Veškerý svůj volný čas věnoval Juvenál překladům duchovní literatury z francouzštiny, angličtiny a němčiny. Během nesvobodné doby přeložil a samizdatově vydal 17 knih. +more Po revoluci byly vydány jeho překlady: * Nově s Bohem (1993) * Milovat, dělit se, sloužit (1993) * Růženec se sv. Klárou a sv. Františkem (1995) * Maria, zrcadlo církve (1995) * Ruská idea, jiný pohled na člověka (1996) * Život proti bídě a bezpráví (1997) * Duše v očistci (1997) * Pohledy do budoucnosti (1998) * František, mistr a učitel modlitby (1998) * Spiritualita křesťanského východu (1999) * Modlitba srdce (1999) * Úvod do myšlení Vladimíra Solovjova (2000) * Svatá Veronika Giuliani (2001).