Šitbořice

Obec Šitbořice se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 25 km jihovýchodně od Brna. Žije zde obyvatel.

Název

Jméno vesnice na počátku znělo Ješutbořici a bylo odvozeno od osobního jména Ješutbor (jehož složkami jsou jěšutný - "marnivý, marný" a brati - "bojovat"). Místní jméno bylo zprvu označením obyvatel vsi a znamenalo "Ješutborovi lidé". +more Předložkový výraz v Ješutbořicích byl přehodnocen na ve Šutbořicích, čímž vznikl tvar Šutbořice, hlásková změna u > i po měkkých souhláskách je pravidelná. Podoby jména v písemných pramenech: Sdeboric (1255), Schutwaricz (1317), Sutborzicz (1368), Jessdeborsicz (1373), v Šitbořicích (1412), Šidbořicích (1437), z Ssytboržicz (1480), Schittboržitz (1718), Schüttboržitz (1720), Schitboržitz (1751), Schuettboržitz a Ssittbořice (1846), Schüttborzitz a Šitbořice (1872), Šitbořice (1924).

Historie

Podle vykopávek v trati Padělky byl prostor dnešních Šitbořic osídlen již v neolitu. V trati Staré hory bylo objeveno pohřebiště z 9. +more století. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1255, kdy nad farou držel patronát klášter v Rajhradu. Původně se nazývala Ješutbořice podle legendárního zakladatele vladyky Ješutbora. Ze 13. století vznikla na vrchu Hradisko tvrz, vlastněná pány z Deblína a Lomnice, od roku 1368 pány z Dambořic. Zanikla zřejmě kolem roku 1460 za česko-uherských válek. Od 18. století patřila obec klášteru sv. Anny v Brně. V roce 1824 byla připojena k panství Klobouky. Od roku 1898 funguje hasičský spolek. Obec byla velmi poničena v dubnu 1945, kdy zde Wehrmacht sváděl urputné ústupové boje (Bratislavsko-brněnská operace).

Ve znaku obce je žlutý džbán zvaný plucar, který odkazuje na místní léčivou vodu, černé křídlo z erbu pánů z Lomnice a vinný hrozen. Šitbořice byly zvoleny Vesnicí roku okresu Břeclav 1998 a 2001, dostaly bílou stuhu za práci s mládeží.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 389 domech 1851 obyvatel, z nichž se 1847 hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1837 římských katolíků, 5 evangelíků a 3 židé.

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Pamětihodnosti

Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1759. * Gotický kostel sv. +more Mikuláše z 15. století byl v roce 1909 zbořen z důvodů nevyhovující statiky. Na stejném místě byl v letech 1910 až 1911 vystavěn nový kostel v historizujícím slohu inspirovaném architekturou románskou. Vysvěcení nového kostela proběhlo v roce 1913 v den slavnosti svatého Václava, a opět byl zasvěcen svatému Mikuláši * sirný pramen Štengar a místní lázně.

Osobnosti

Metoděj Janíček (1862-1940), učitel a hudební skladatel * Rudolf Manoušek starší (1881-1951), zvonař, v roce 1947 odlil zvony pro šitbořický kostel svatého Mikuláše. * Josef Konečný (* 1889), člen Československých legií v Rusku a 6. +more střeleckého pluku "Hanáckého". * Vilém Viktorin (1892-1981), katolický kněz * Vilém Tocháček (1893-1941), mlynář, oběť nacismu. * Antonín Juvenál Valíček (1919-2001), katolický kněz, kapucín * Josef Stejskal (1922-2014), katolický kněz * Antonín Konečný (1923-2006), odborník na vinařství a vinohradnictví. Syn legionáře Josefa Konečného. * Josef Vozdecký (* 1945), politik a podnikatel * Václav Nečas (* 1946), řezbář * Jiřina Kulíšková (* 1947), výtvarnice, autorka tapiserií. * Josef Zelinka (* 1948), učitel, výtvarník, řezbář, vinař a heraldik. * Světlana Kulíšková - Ruggierová (* 1970), výtvarnice, věnuje se technice Art protis. Dcera výtvarnice Jiřiny Kulíškové. * Jaroslav Navrátil (* 1991), fotbalista * Marek Topolář, fotograf a reprezentant ČR v kolové. Držitel bronzu z Mistrovství Evropy juniorů 2012 v Gentu s Filipem Zahálkou ze Svitávky.

Galerie

Soubor:Šitbořice - kostel sv Mikuláše obr2. jpg|Kostel sv. +more Mikuláše Soubor:Šitbořice - socha sv Jana Nepomuckého. jpg|Socha sv. Jana Nepomuckého Soubor:Šitbořice - hasičská zbrojnice. jpg|Hasičská zbrojnice Soubor:Šitbořice - ulice Divácká. jpg|Divácká ulice.

Život v obci

Šitbořice jsou významnou vinařskou obcí, vinice se nacházejí v tratích Stará Hora, Rozdíly, Torhety, Odměry, Ostudy (název pochází od úzké cesty, z níž vůz často vyjel do pole a udělal tam ostudu). Nejčastějšími odrůdami jsou sauvignon, veltlínské zelené a neuburské. +more Vinné sklepy návštěvník najde v lokalitách Hradisko, Žleby, Karpaty, Na pětince a Ve Svatojánku, turistickým zájezdům je určen družstevní Sklep Maryša. Šitbořickým rodákem je vinařský odborník Antonín Konečný, autor knihy Vinařem v Africe i leckde jinde.

Ve 21. století je hlavním zaměstnavatelem akciová společnost Zemax, která vznikla transformací místního JZD, mnoho šitbořských občanů dojíždí díky poměrně dobrému spojení za prací do Brna. +more Šitbořice mají tradičně nízkou míru nezaměstnanosti v rámci okresu. Je zde cihelna, která dodává velmi kvalitní klasické cihly na spárované zdivo. Ty mají typicky nažloutlou barvu. V obci sídlí také První chodský pivovárek na Moravě, který vaří pivo značky Kulak.

V obci vychází zpravodaj Štengaráček. Oddíl kolové Sokol Šitbořice každoročně pořádá Turnaj mistrů světa v kolové.

V katastru obce se nachází sirný pramen Štengar, jeho název se odvozuje z německého výrazu stinken - páchnout. Voda z pramene léčí revmatismus a kožní choroby. +more Při cestě na Těšany na místě zvaném U svatého Petra je studánka, u které podle pověsti straší duch utopeného sedláka.

Reference

Literatura

Josef Zelinka a kol.: Šitbořice 1255-2005 * Jan Grombíř, Jakub Grombíř: Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy, Nadace Partnerství, Brno 2007.

Související články

Římskokatolická farnost Šitbořice

Externí odkazy

[url=http://sitborice. cz/]Oficiální stránky obce Šitbořice[/url] * [url=http://www. +morefarnostsitborice. cz]Stránky farnosti Šitbořice[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20131023034938/http://www. orlovna-sitborice. cz/]Společenský dům Orlovna se sirnými lázněmi[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Mikroregion Hustopečsko Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese