Antonín Karel Salm-Reifferscheidt

Kariéra

Sál předků na zámku v Rájci nad Svitavou, vpravo v pozadí portrét Antonína Karla Salma Patřil k významnému německému rodu Salmů, pocházel z početné rodiny starohraběte Františka Viléma Salm-Reifferscheidta (1672-1734), nejvyššího štolby císařovny Amálie Vilemíny. +more Narodil se jako jediný syn z otcova druhého manželství s princeznou Marií Karolínou z Lichtenštejna (1694-1735). Z prvního manželství s Marií Anežkou Slavatovou (1672-1718) měl František Vilém čtyři starší syny, kteří byli o generaci starší než Antonín Karel. V letech 1734 a 1735 ztratil Antonín Karel oba rodiče, jeho poručníkem do doby dosažení plnoletosti se stal strýc, polní maršál kníže Josef Václav z Lichtenštejna (1696-1772). Antonín Karel v té době žil na lichtenštejnském zámku Hetzendorf, poté se jako voják zúčastnil války o rakouské dědictví, v roce 1747 byl členem diplomatické mise do Saska.

V roce 1747 se stal komorníkem arcivévody Josefa a měl zásadní podíl na jeho výchově a vzdělání. +more V roce 1760 se s knížetem Lichtenštejnem zúčastnil diplomatické mise do Parmy a odtud přivezl vévodkyni Isabelu Parmskou, která se stala manželkou Josefa II. Antonín Karel byl jejím nejvyšším hofmistrem (1760-1763), po její předčasné smrti se stal nejvyšším hofmistrem arcivévody Josefa. Když se Josef II. stal císařem, byl Antonín Karel jmenován nejvyšším komořím císařského dvora (1765-1769), v roce 1765 zároveň obdržel Řád zlatého rouna. V roce 1769 byl pověřen diplomatickou misí do Paříže s dosud neobjasněným úkolem, cestou ale náhle zemřel na zámku Laeken v Bruselu.

Rodinné a majetkové poměry

Zámek Rájec nad Svitavou (výstavba 1763-1768 Jeho manželkou se v roce 1743 stala hraběnka Marie Rafaela z Rogendorfu (1718/1726-1807), dáma Řádu hvězdového kříže, z rakouského rodu usazeného na Moravě. +more Od manželčiných zadlužených bratrů koupil Antonín Karel v roce 1763 za 340 000 zlatých panství Rájec na jižní Moravě. V roce 1766 pak ještě od hrabat Gellhornů přikoupil panství Blansko a vytvořil tak jeden z největších šlechtických majetků na Moravě. Protože v té době již patřil k předním osobnostem císařského dvora, rozhodl se v Rájci vybudovat rezidenci, která by odpovídala jeho významu. V letech 1763-1768 byl v Rájci vystavěn rokokový zámek podle projektu francouzského architekta Isidora Canevala.

Antonín Karel měl se svou manželkou deset dětí, z nichž šest zemřelo v dětství. Dospělosti se dožil syn František Xaver (1749-1822), který byl kardinálem a biskupem v Gurku. +more Dědicem majetku a pokračovatelem rodu se stal mladší syn Karel Josef (1750-1838), povýšený v roce 1790 do knížecího stavu. Nejmladší z potomstva byla dcera Marie Terezie (1757-1830), která se provdala za hraběte Jana Bedřicha z Kagenecku (1741-1800), rakouského velvyslance v Londýně (1783-1786) a Madridu (1786-1800).

Antonínův starší nevlastní bratr Leopold (1699-1769) založil linii Salm-Reifferscheidtů sídlící v severních Čechách na zámku Lipová (Salm-Reifferscheidt-Hainspach).

Odkazy

Literatura

KONEČNÝ, Michal: Zámek Rájec nad Svitavou; Národní památkový ústav, Kroměříž, 2013 171 s. ISBN 978-80-87231-11-1 * Ottův slovník naučný, díl 22. +more; Praha, 1904, s. 551-552 [url=https://archive. org/details/ottvslovnknauni36ottogoog/page/n646/mode/2up]dostupné online[/url].

Související články

Salm-Reifferscheidt-Raitz

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/salm/reiff3.html]Rodokmen rodu Salm-Reifferscheidt (Miroslav Marek)[/url]

Antonín Karel Antonín Karel Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození 6. +more února Kategorie:Narození 1720 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 5. dubna Kategorie:Úmrtí 1769 Kategorie:Úmrtí v Bruselu Kategorie:Muži.