Apollon Nikolajevič Majkov

Apollon Nikolajevič Majkov, rusky Аполлон Николаевич Майков, (23. května/4. června 1821 Moskva - 8. března/20. března 1897 Sankt-Petěrburg) byl ruský básník, jeden z nejvýznamnějších představitelů artistního proudu v ruském básnictví druhé poloviny 19. století.

Život

Apollon Nikolajevič Majkov se narodil 23. května 1821 v Moskvě do šlechtické rodiny. +more Jeho otec, Nikolaj Majkov, byl akademickým malířem. Matka, Jevgenija Majkova, byla známá jako spisovatelka a básnířka. Část dětství prožil u své babičky ve vesnické usedlosti na území tehdejší Moskevské gubernie. Zde se zrodila jeho láska k přírodě, kterou později přenesl i do svých děl. Ve 12 letech se spolu s rodinou odstěhoval do Petrohradu. Dům, ve kterém žili, byl místem, kde se setkávala celá řada významných umělců 30. a 40. let 19. století. Docházel tam např. I. A. Gončarov, I. I. Panajev nebo F. M. Dostojevskij.

Majkov vždy snil o kariéře malíře. K jeho rozhodnutí stát se spisovatelem přispělo jednak kladné hodnocení jeho básnických prvotin ze strany Pletněva a Nikitěnka, profesorů tehdejší petrohradské univerzity, na jejichž přednášky Majkov docházel a jednak oční vada, jenž mu nedovolovala naplno se věnovat výtvarné činnosti.

V letech 1837-1841 se věnoval studiu práv na Petrohradské univerzitě, kde se začal podrobněji zabývat historií starověkého Řecka a Říma. Tento zájem se později odrazil také v jeho literární tvorbě.

Roku 1842 vyšla první básnická sbírka, za niž Majkov získal finanční odměnu od samotného Mikuláše I. +more Peníze využil na cestování po evropských zemích. Přibližně jeden rok strávil v Itálii, kde navštěvoval nejrůznější muzea a umělecké galerie. Pobyt v prostředí tohoto okouzlujícího města měl pozitivní vliv na jeho budoucí literární tvorbu. Jeho dalšími zastávkami byla města Paříž a Praha. V Praze se seznámil s Václavem Hankou a Pavlem Josefem Šafaříkem. Setkání s těmito význačnými osobnostmi českého národního obrození probudilo u básníka silný zájem o slovanskou minulost a kulturu. Se svými dojmy z cest se Majkov podělil ve sbírce Očerki Rima, publikované roku 1847 v Petrohradu.

Po návratu ze zahraničí roku 1844 začal pracovat jako pomocný knihovník v Rumjancevově muzeu. Když se muzeum přestěhovalo do Moskvy, zahájil Majkov své působení v petrohradském cenzurním výboru, kde mimo jiné vykonával také funkci předsedy. +more V této instituci strávil téměř 45 let svého života. Během druhé poloviny 40. let se na krátkou chvíli sblížil s kroužkem M. V. Petraševského. Apollon Nikolajevič Majkov zemřel 27. února 1897 na zápal plic.

Dílo

Majkov byl stoupencem klasicistních básnických tradic. Jeho tvorba se zakládá především na kultu poezie antické a klasické (jak evropské, tak i ruské). +more Mezi charakteristické prvky jeho poezie patří např. epikurejské pojímání života, plastičnost popisu či vizuálnost básnických představ.

Své první verše začal básník uveřejňovat v soukromém rukopisném časopise Podsněžnik (rusky Подснежник) a v almanachu Lunnyje noči (rusky Лунные ночи) v druhé polovině 30. let. +more Na publikování časopisu Podsněžnik se podíleli např. básníkův bratr Valerian, Gončarov i matka Jevgenija. Majkov mimo jiné spolupracoval s časopisy Sovremennik (rusky Современник) a Otečestvennyje zapiski (rusky Отечественные записки), vystupoval s články o umění v duchu naturální školy.

Jeho tvorba zahrnuje řadu veršovaných cyklů, epických poém a lyrických dramat. Náměty čerpal především ve starověké a středověké historii. +more V některých dílech řeší problematiku střetu křesťanství a pohanství. S tímto tématem se můžeme setkat například v básni Dva mira (1872, 1881).

Básník se po duchovní stránce ztotožňoval s A. Grigorjevem, N. +more Strachovem a F. Dostojevským. Hlavní úkol umění podle Majkova spočíval v prohlubování povědomí lidí o národní historii. On sám je kupříkladu autorem volných překladů a stylizací některých běloruských a srbských lidových písní. Za jedno z nejvýznamnějších autorových děl je považován překlad staroruského hrdinského eposu Slovo o pluku Igorově.

Poémy

Dvě suďby (1845, Две судьбы) * Mašen´ka (1846, Машенька) * Klermontskij sobor (1853, Клермонтский собор)

Básnické sbírky

Stichotvorenija Apollona Majkova (1842, Стихотворения Аполлона Майкова) * Očerki Rima (1847, Очерки Рима) * Vjeka i narody (1854-1888, Века и народы) * Novogrečeskije pesni (1858-1872, Новогреческие песни) * Neapolitanskij al´bom (1858, Неаполитанский альбом)

Dramata

Dva mira (1872, 1881; Два мира) * Tri smerti (1851, Три смерти) * Smerť Ljucija (1863, Смерть Люция)

Odkazy

Reference

Literatura

Dějiny ruské literatury (Svoboda, 1945, překlad z rus. orig.) * Pospíšil, Ivo: Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, 680 s., Libri, 2001

Související články

Seznam ruských spisovatelů

Externí odkazy

Kategorie:Ruští básníci Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Ruští překladatelé Kategorie:Narození 1821 Kategorie:Úmrtí 1897 Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Muži