Cesko.wiki Aprílová dohoda
Author
Albert FloresDubnová dohoda (oficiálně „Záznam o dohodě předsednictva DS Slovenska“) byla dohoda mezi představiteli Demokratické strany (DS), která byla do té doby vnímána jako protestantská strana a členy její katolické frakce. Dohodu inicioval předseda strany Jozef Lettrich.
Historie
Katolíci byli zastoupeni kanovníky Andrejem Cvinčekem, Milošem Bugárem, Jánem Kempným a Kornelem Filem. Podepsaná byla +more_březen'>30. března 1946 v bytě Lettrichových v Bratislavě, ale byla oznámena až 5. dubna, měsíc před volbami v roce 1946, ve kterých se DS, také díky této dohodě, podařilo zvítězit. Pod nátlakem komunistů se od dohody po více než roce, v listopadu 1947, distancovalo vedení DS a přestala platit v lednu 1948. Komunistům se navzdory dubnové dohodě a prohře ve volbách podařilo rozložit a porazit DS v únorovém převratu 1948.
Podepsaní
Jozef Lettrich * Ján Ursíny * Jozef Styk * Matej Josko * Rudolf Fraštacký * Samo Belluš * Fedor Hodža
„Katolíci“: * Andrej Cvinček * Kornel Filo * Ján Kempný * Miloš Bugár
Obsah a význam
Po válce v roce 1945 byly na Slovensku povoleny pouze dvě politické strany Komunistická strana Slovenska (KSS) a Demokratická strana, které mezi sebou velmi ostře soupeřily o přízeň voličů před parlamentními volbami, které se měly konat 26. +more května 1946.
Dubnová dohoda má přibližně dvě strany rozdělené do 10 článků. Je koncipována jako vnitrostranický dokument zaměřený na opatření strany před volbami. +more Dohoda programově i personálně (poměr 2:1 na kandidátce a v poměru 7:3 v orgánech strany ve prospěch katolíků) vyšla vstříc požadavkům katolíků, kteří nezaložili vlastní stranu a tak do voleb šla DS jako jednotná strana s širokou podporou. Katolíci Kempný a Bugár se staly členy užšího předsednictva Demokratické strany ve funkcích generálních tajemníků (dalším byl evangelík Fedor Hodža).
Dohoda byla vnitrostranickým dokumentem (oficiálně „Záznam o dohodě předsednictva DS Slovenska“) i proto, že byla formálním vyjádřením toho, co bylo předtím dohodnuto ústně, že katolíci nezaloží vlastní Křesťansko-republikánskou stranu a za to získají větší vliv v DS. (Kempný a Bugár se staly členy užšího předsednictva a proto dohoda byla vlastně záznamem o jednání předsednictva DS). +more Dohoda obsahovala instrukce k sestavování kandidátních listin (čl. III), obsazení ústředního sekretariátu (Čl. VI), doplnění předsednictva a změny ve Sboru pověřenců a ve vládě (Čl. VII) a proto nebyla oficiálně zveřejněna ale jen zmíněna v letáku DS v dubnu 1946.
Dohoda byla i reakcí na založení Strany svobody 1. března 1946, která vznikla za tiché podpory KSS (která ovládala Národní frontu) a měla od DS odlákat katolický orientované voliče.
Dopad a reakce
Dohoda, zejména v očích veřejnosti, prezentovala DS jako sjednocenou sílu zastupující zájmy všech věřících a jako reálnou protiváhu komunistů. I díky této dohodě DS v těchto volbách na Slovensku zvítězila, když získala 62% a KSS jen 31% hlasů.
Po prohraných volbách komunisté obviňovali DS z protistátního spiknutí, o jehož odhalení informoval samotný předseda československé vlády V. Široký(28. +more11. 1946). Dubnová dohoda byla komunisty označena jako „pakt s luďáctvím, který umožnil volné šíření myšlenek propagovaných luďáckou emigrací“. Podstatou obvinění byla takzvaná spolupráce se zahraniční „protičeskoslovenskou“ emigrací. Tezi, že DS připravuje „puč“ a její poslanci jsou „spiklenci“, kteří slouží zájmům velkostatkářů, fašistů atd. a jejich cílem je obnoviť „ľudáctví“ komunisté dostali do veřejnej diskuse před i po volbách. Napomáhalo jim v tom utajování samotné dohody DS i po volbách (zveřejnil ji Slovák v Americe 10. prosince 1946 a na Slovensku dr. Husák.
Gustáv Husák , Zápas o zítřek, vyd. Obroda, Bratislava 1948
, článek
smlouvu o legalizována ludáctva
, s. 218-223. +more Nové Slovo, 8. března 1947, č. 10. v březnu 1947 ). Komunisté obvinili DS, že součástí dohody byl i tajný dodatek (který nikdo nikdy nenašel ani nepotvrdil) o milosti pro bývalého prezidenta Tisa. Jako důkaz 10. června 1947 prezentoval poslanec KSS Bacílek odvolání z funkce předsedy Nejvyššího soudu Igora Daxner, který vynesl rozsudek nad Tisem a které DS v hlasování SNR podpořila. 11. června 1947 předložila KSČ NF materiál o „podvratné činnosti DS“.
Na základě vykonstruovaných obvinění byl z veřejného života odstraněn Ursíny a potom v +moreA1_obe. C5. A5_politick. C3. A9ho_procesu_bo. C4. BE. C5. A1evikov'>politicky motivovaných procesech byli odsouzeni Kempný i Bugár.
Dohoda prakticky přestala platit na II. sjezdu DS v lednu 1948. +more Komunistům se navzdory dubnové dohodě a prohře ve volbách podařilo DS rozložit a v konečném důsledku porazit v únorovém převratu roku 1948 a vedoucí představitele DS uvěznit nebo vyhnat do exilu.