Arnošt z Metternichu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Arnošt z Metternichu-Winneburgu (německy Ernst Freiherr von Metternich, 5. prosince 1657 - 27. prosince 1727, Řezno) byl německý šlechtic svobodný pán (od roku 1696 hrabě) z Metternichu. Pocházel z Braniborska a sloužil jako politik a pruský diplomat.

Život

Původ a rodina

Arnošt z Metternichu pocházel z protestantské linie novomarecké Chursdorfů baronů z Metternichu z městečka Berlinchen (dnešní Barlinek). Jeho rodiči byli Jan Reinhard svobodný pán z Metternichu († 1712), správce halberstadtského kláštera a Lucie Bornstedtová z rodové linie Lochstedt.

Arnošt byl ženatý s Annou Regalovou z Kranichsfeldu (1670-1737) a z tohoto manželství se narodily tři děti:

# Arnošt Eberhard svobodný pán z Metternichu (1691-1717), pruský vyslanec Stálého říšského sněmu # Elenora Kristýna svobodná paní z Metternichu (1692-1752), ⚭ 1708 Maxmilián Ludvík Regal z Kranichsfeldu (1668-1717) # Arnošt August svobodný pán z Metternichu (1694-1720)

Kariéra a spolupráce se synem Arnoštem Eberhardem

Arnošt Metternich byl tajným státním radou v Braniborsku a v roce 1690 byl vyslán do Řezna jako vyslanec do Stálého říšského sněmu. Tam jej 28. +more května 1696 císař Leopold I. povýšil do hodnosti říšského hraběte. U císařského dvora ve Vídni se mu s dalšími diplomaty podařilo vyjednat královský titul pro braniborského kurfiřta Bedřicha III. .

V roce 1702 byl Metternich jmenován mimořádným vyslancem ve Švýcarsku. Diplomatických jednání při volbě z 15 uchazečů o knížecí vládu v Neuchâtelu (Neuenburgu) od roku 1706 se účastnil jeho tehdy 17letý syn Arnošt Eberhard. +more Mezi žadateli byl také pruský král Bedřich I. , který se po jednáních 3. listopadu 1707 stal vládcem Neuchâtelu. Metternichův syn Arnošt Eberhard byl pověřen doručit zprávu o velkém diplomatickém úspěchu, kterého bylo dosaženo, do Berlína. Jako posel dobré zprávy ho král jmenoval tajným radou a komorníkem, navíc byl finančně odměněn a jmenován vyslancem svého otce u říšského sněmu v Řezně s legitimací pro Braniborskou marku a bývalé Magdeburské vévodství, jakož i pro Halberstadtské knížectví.

Do června 1709 byl otec Arnošt z Metternichu de facto guvernérem a prezidentem Státní rady v dnešním Neuchâtelu, ale svůj úřad spravoval z Řezna. Dochovalo se čtyřicet dopisů, které Metternich odeslal v letech 1698 - 1707. +more Tyto dopisy jsou vzácné z toho důvodu, že archivy velvyslanců byly po rozpuštění sněmu v roce 1806 z velké části zničeny.

Po roce 1712 Metternich znovu pracoval se svým synem několik měsíců jako vyslanec Pruska v Utrechtu během vyjednávání utrechtského míru.

Nemoc, konverze a smrt

Řezně V Řezně Metternich pracoval se synem již jen několik let, protože ten náhle zemřel v roce 1717 v pouhých 27 letech. +more Byl pochován v rodinné hrobce na dnešním velvyslaneckém hřbitově, kde byla později (1738) pohřbena i jeho matka. Oba pohřby jsou zaznamenány v ručně psaném pohřebním rejstříku. Epitaf pro syna, který zemřel jako protestant, však byl vytvořen teprve o 10 let později na popud matky poté, co byl v kostele kláštera sv. Emmerama postaven epitaf pro jejího manžela, který po své konverzi v roce 1727 zemřel jako katolík.

Po smrti prvního syna Arnošt Metternich onemocněl a v roce 1720 zemřel i jeho druhý syn Arnošt August (1694-1720). Otcova nemoc se zhoršila, proto se o něho starala v té době již ovdovělá dcera Elonora Kristýna. +more Vybudovali si vzájemný silný vztah a jeho silně protestantsky založenou manželku Marii Annu (1670-1738), držela dcera stranou od manžela. Ta proto nevěděla, že se její manžel a dcera, včetně tří vnoučat, připravovali k obrácení na katolickou víru.

Dva dny před smrtí přijal Arnošt z Metternichu katolickou víru. Složitý proces konverze provedli během několika návštěv katoličtí duchovní v civilu, kteří předstírali, že jsou lékaři. +more Proces byl proveden tak, že změnu víry nebylo možné později právně napadnout.

Po smrti byl jeho tělo vyneseno z bytu na Arnulfově náměstí a po třech dnech zvonění v klášterním kostele sv. Jimrama 2. +more ledna 1728 pohřbeno. Zádušní ceremonie vedl sám kníže-opat Anselm Godin. Velký epitaf velvyslance Metternicha na prominentním místě v kostele sv. Emerama, vedle epitafu říšského komisaře Alexandra Ferdinanda z Thurnu-Taxisu. Metternichův epitaf zdobí ženská postava, která má být interpretována „jako Ecclesia ve smyslu pravé katolické církve, která vítězí nad protestantismem“. Na epitafu je navíc nápis, v němž je Metternich chválen jako přemožitel svého kalvinismu s výzvou ostatním protestantům k obrácení na katolicismus.

Arnošt Metternich se zřejmě svou konverzí a své dcery snažil finančně zajistit svou ovdovělé dcery se čtyřmi dětmi, neboť její manžel, Maxmilián Ludvík z Regalu (1668-1717), zemřel jako vysoký císařský důstojník poblíž Bělehradu. Stejně jako zbytek řezenské rodiny Regalů pocházel z Čech. +more Tato exilová rodina držela v Čechách značné bohatství, avšak rodiče a všichni sourozenci již zemřeli, a tak Metternichova dcera a její děti byli jedinými dědici. V Čechách však bylo dědictví majetku vázáno na katolické vyznání.