Cesko.wiki Německá šlechta
Author
Albert FloresNěmecká šlechta je označení pro šlechtu původem z německých zemí, která hrála významnou roli v českých dějinách. Její příslušníci se většinou usazovali v Českém království od středověku a tvořili vrstvu obyvatelstva s významným politickým, ekonomickým a kulturním vlivem. Během času se mnoho rodů německé šlechty přizpůsobilo českým tradicím a adoptovalo české tituly, příjmení a symboliku. Německá šlechta se často vymezovala vůči českému obyvatelstvu a držela si německý jazyk a kulturu. Nicméně někteří členové této šlechty se zapojovali do politického a kulturního života v Čechách, podporovali vzdělávání a podíleli se na reformních hnutích. Mezi nejvýznamnější rody německé šlechty v Čechách patřili Šlikové, Lobkovicové, Schlikové a další. S narůstajícím národnostním probuzením českého obyvatelstva v 19. století se vztahy mezi českým a německým obyvatelstvem zhoršovaly. Po vzniku Československa v r. 1918 byla německá šlechta jako privilegovaná vrstva postupně vyřazována z politického a společenského života a její majetky byly často zabaveny. Po druhé světové válce byla vysídlena většina německých šlechticů z Československa. Dnes je německá šlechta součástí kulturního dědictví Česka, připomíná se v historických textech, památkách a diskutuje se o ní v rámci badatelského a akademického prostředí.
Uher ad. Německá šlechta (německy deutscher Adel) společně s panovnickými rody byla skupina středověké a novověké stavovské společnosti v německy hovořících zemích ve střední Evropě. Ta podle zákonů a zvyklostí v této oblasti do začátku 20. století užívala určitých privilegií a výsad.
Historie
+more_Čísařská_a_Říšská_bezprostřednost'>bezprostředně říšská území jsou vyznačena jasně žlutou barvou. Historicky mezi tyto oblasti patřily Svatá říše římská (962-1806), Německý spolek (1814-1866) a Německé císařství (1871-1918). a částečně též některé habsburské země, které však měly vlastní systém.
Na počátku existence Weimarské republiky (1919-1933) byla v srpnu 1919 zavedena první německá ústava, která oficiálně zrušila královské a šlechtické tituly a příslušné výsady a imunitu vztahující se k nim.
Současná Spolková republika Německo šlechtu a její tituly uznává. Dědičné tituly jsou povoleny jako součást příjmení (např. +more aristokratické předložky von a zu) a tato příjmení a titlu mohou dědit potomci. Nové tituly však republika udělovat nemůže a potomci německých šlechtických rodů nemají nárok na jakékoli výsady spojené se šlechtickými tituly.
Rakouské země
Šlechtický systém v rakouských zemích se po staletí vyvíjel společně s říšským a vykazoval podobné znaky. Po oddělení Rakouska od Svaté říše, tj. +more v Rakouském císařství a později Rakousku-Uhersku, včetně českých zemí, se vývoj odloučil na vlastní rakouskou šlechtu, do níž lze částečně zahrnout také šlechtu českou, uherskou, chorvatskou ad.
Oba systémy pak skončily v roce 1919, kdy byly přijaty zákony zrušující šlechtu jako společenskou třídu a někde byl zrušen také právní status a privilegia.
V dubnu 1919 za první Rakouské republiky (1919-1934) byla šlechta v Rakousku zrušena zákonem a na rozdíl od Německa bylo používání a titulů a šlechtických predikátů v rámci příjmení zakázáno.
Tituly a hodnosti
Panovnické tituly
Tituly panovníků v rámci jednotlivých územních celků byla celá řada. Počínaje nejvyšším titulem císařem Svaté říše, přes krále, kurfiřty, velkovévody, arcivévody, vévody, lankrabata, markrabata, falckrabata, knížata a říšská hrabata nesli vládci, kteří patřili k německé Hochadelě. +more Ostatní počty, stejně jako baroni (Freiherren), páni (Herren), rytíři (Ritter) nesli šlechtické rodiny, které nevládly. Drtivá většina německé šlechty však nezdědila žádné tituly a byly obvykle rozlišitelné pouze podle šlechtické částice von v jejich příjmeních.
. císař / císařovna Kaiser / Kaiserin císařství / říše Kaiserreich, Kaisertum král / královna König (-in) království Königreich kurfiřt / kurfiřtka Kurfürst (-in) kurfiřtství Kurfürstentum arcivévoda / arcivévodkyně Erzherzog (-in) arcivévodství Erzherzogtum velkovévoda / velkovévodkyně Großherzog (-in) velkovévodství Großherzogtum velkokníže / velkokněžna Großfürst (-in) velkoknížectví Großfürstentum vévoda / vévodkyně Herzog (-in) vévodství Herzogtum falckrabě / falckraběnka Pfalzgraf / Pfalzgräfin falc (palatinát) Pfalzgrafschaft markrabě / markraběnka Markgraf / Markgräfin markrabství, marka Markgrafschaft lankrabě / lankraběnka Landgraf / Landgräfin lankrabství Landgrafschaft říšský kníže / kněžna Reichsfürst (-in) knížectví Fürstentum říšský hrabě Reichsgraf / Reichsgräfin hrabství Grafschaft purkrabí / purkrabí Burggraf / Burggräfin purkrabství Burggrafschaft říšský baron / baronka Reichsfreiherr / Reichsfreifrau / Reichsfreiin (allodiální) baronie Freiherrschaft - pán Herr Lordstvo
: Předpona Reichs- označuje titul udělený císařem Svaté říše; tyto tituly dávaly vyšší priorita než u týchž titulů bez této předpony. : Freiin označuje baronku rodem.
Tituly nevládnoucích rodů
| korunní princ / princezna | Kronprinz (essin) |
|---|---|
| kurfiřt princ | Kurprinz (essin) |
| arcivévoda / arcivévodkyně | Erzherzog (-in) |
| velkovévoda / velkovévodkyně | Großherzog (-in) |
| velkokníže/kněžna | Großfürst (-in) |
| vévoda / vévodkyně | Herzog (-in) |
| princ / princezna | Prinz (essin) |
| kníže / kněžna | Fürst (-in) |
| markrabě / markraběnka | Markgraf / Markgräfin |
| lankrabě / lankraběnka | Landgraf / Landgräfin |
| falckrabě / falckraběnka | Pfalzgraf / Pfalzgräfin |
| purkrabí / purkraběnka | Burggraf / Burggräfin |
| starohrabě / starohraběnka | Altgraf / Altgräfin |
| říšský hrabě / říšská hraběnka | Reichsgraf / Reichsgräfin |
| říšský baron / baronka, říšský svobodný pán / paní | Reichsfreiherr / Reichsfreifrau / Reichsfreiin |
| hrabě / hraběnka | Graf / Gräfin |
| svobodný pán / svobodná paní | Freiherr / Freifrau / Freiin |
| pán / paní | Herr / Edler Herr |
| rytíř | Ritter |
| šlechtic / šlechtična | Edler / Edle |
| mladý pán (pro nepojmenované šlechtice) | Junker |
* Feudalismus * Německá mediatizace * Velkoměšťan (německy Großbürger) * Svatá říše římská * Říšský rytíř * Junker * Ministerialita * Měšťanstvo
Odkazy
Reference
Literatura
Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon. Ernst Heinrich Kneschke: Sv. +more I - IX (1859-1870). * Siebmachers Wappenbuch * Heinz Gollwitzer, Die Standesherren. Die politische und gesellschaftliche Stellung der Mediatisierten 1815-1918, Stuttgart 1957 (Göttingen ² 1964). (Zabývá se společenskou a politickou hodností bývalých suverénních šlechticů Svaté říše římské, kteří byli od roku 1803 do roku 1815 mediatizováni) * Johannes Rogalla von Bieberstein: Adelsherrschaft und Adelskultur v Německu. Limburská reklama Lahn. : CA Starcke 1998. *.
Externí odkazy
[url=https://www. schlossarchiv. +morede/]Archiv feudalismu v Sasku[/url] (německy) * [url=http://www. edelleute. de]Institut Deutsche Adelsforschung[/url] (Ústav pro výzkum německé aristokracie) (německy) * [url=http://www. burgen-und-schloesser. net]Burgen und Schlösser[/url] (německé hrady a zámky) (německy).
Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Dějiny Svaté říše římské Kategorie:Dějiny Německa Kategorie:Šlechtické tituly