Arthur Nikisch

Technology

12 hours ago

Author

Arthur Nikisch byl maďarský dirigent, známý pro svou interpretaci romantické hudby. Narodil se v roce 1855 a studoval hře na violoncello na konzervatoři v Lipsku. Poté působil jako violoncellista v orchestru Gewandhaus v Lipsku a v roce 1878 se stal dirigentem téhož orchestru. Nikisch získal celosvětovou slávu svými výkony a dirigoval na mnoha prestižních koncertních pódiích včetně Vídně, Berlína a Budapešti. Během své kariéry spolupracoval s významnými skladateli jako je Brahms, Wagner a Dvořák. Arthur Nikisch zemřel v roce 1922, ale jeho odkaz v hudbě trvá dodnes.

Arthur Nikisch (maďarsky: Nikisch Artúr; 12. října 1855 Lébény Szentmiklós, nyní Mosonszentmiklós - 23. ledna 1922 Lipsko) byl maďarský dirigent a houslista. Po studiích na vídeňské hudební akademii působil jako houslista ve vídeňské Dvorní opeře (Hofoper), poté se začal věnovat dirigování a spolupracoval s lipskou operou (Neues Theater), Bostonským symfonickým orchestrem, Královskou operou v Budapešti a Londýnským symfonickým orchestrem. Od roku 1895 byl hudebním ředitelem orchestru lipského Gewandhausu a současně šéfdirigentem berlínských Filharmoniků. Vedle Hanse von Bülowa a Hanse Richtera byl považován za jednoho ze tří nejvýznamnějších dirigentů přelomu 19. a 20. století. Patřil k výrazným interpretům děl Antona Brucknera a Petra Iljiče Čajkovského.

Svým dirigentským uměním ovlivnil řadu budoucích dirigentů, ač nikdy institucionalizovaně neučil, mezi jeho žáky patřil například Václav Talich, Adrian Boult či Albert Coates.

Život

Mládí a studia

Narodil se ve vesnici Lébény Szent-Miklós nedaleko nynějších rakouských a maďarských hranic v tehdejším Rakouském císařství. Jeho otec, sám amatérský violoncellista, pocházel z moravského Nového Jičína a pracoval jako hlavní účetní u knížecího rodu Lichtenštejnů, matka pocházela z Vídně.

Vyrůstal v moravských Bučovicích, lichtenštejnské panství, kam se rodina přestěhovala za prací otce a základy hudebního vzdělání získával od věku šesti let u tamního učitele a varhaníka Františka Procházky. V sedmi letech slyšel malý Arthur hrát orchestrion předehry k operám Vilém Tell a Lazebník sevillský, jakož i fantasii z témat opery Robert ďábel a tyto byl schopen podle sluchu zapsat v klavírní sazbě.

V jedenácti letech byl přijat jako velmi talentované dítě a mezi lety 1866-1873 studoval na vídeňské konzervatoři hru na housle u Josepha Hellmesbergera a skladbu u Otto Desoffa. Od roku 1874 byl přijat jako houslista do Vídeňské filharmonie.

Pozdější kariéra

Během svého uměleckého života byl povolán k hudebním tělesům v Budapešti, Bostonu, Londýně, ale trvale se stalo jeho hlavním působištěm Lipsko a jeho Gewandhausorchester. Roku 1878 se stal druhým dirigentem Opery v Lipsku a o rok později byl povýšen do funkce šéfdirigenta.

V letech 1889 až 1893 byl šéfdirigentem amerického orchestru Boston Symphony Orchestra. Roku 1895 se stal kromě Gewanshausorchestru také šéfdirigentem Berlínských filharmoniků a na této pozici zůstal až do své smrti. +more Zemřel v Lipsku ve věku 66 let.

Na jeho počest byla v roce 2015 slavnostně přejmenována Základní umělecká škola v Bučovicích na Základní uměleckou školu Arthura Nikische.

Rodinný život

Roku 1885 se v Bučovicích oženil s operní pěvkyní Amelií Heussner; jejich syn Mitja Nikisch později působil jako klavírista.

Skladby

Během svého studia na vídeňské konzervatoři, kde mj. studoval u Otto Desoffa skladbu, napsal Nikisch například Symfonii d moll, jejíž první větu dirigoval při končení studií, Sonátu pro housle a klavír, Smyčcový kvintet a kantátu Christnacht pro sóla, sbor a orchestr.