Augustin Očenášek

Technology

12 hours ago

Author

Mladší bratr Augustina Očenáška - Ludvík Očenášek v sokolském stejnokroji

Augustin Očenášek (15. +more ledna 1871 Kříše u Rokycan - 24. září 1942 Praha) byl český tělovýchovný a sokolský pracovník. Na ministerstvu zdravotnictví a tělesné výchovy působil jako inspektor tělesné výchovy. Byl starším bratrem českého podnikatele, konstruktéra a vynálezce Ludvíka Očenáška. Zabýval se publikační, redakční a překladatelskou činností v tělocvičné oblasti a v oblasti práce s mládeží (český woodcraft, skauting). Je označován také za zakladatele sokolské rytmiky (ve svém pojetí vycházel Očenášek z tělocvičného systému Émile Jaques-Dalcroze).

+more images (3)

Život

Rodinné poměry, studia

Augustin Očenášek se narodil 15. +more ledna 1871 v Kříších (dnes součást obce Břasy u Radnic) číslo popisné 63 na Rokycansku v Plzeňském kraji v rodině chudého horníka Vojtěcha Otčenáška. Jeho matkou byla Marie Otčenášková (rozená Pelcová). Rodina jeho matky byla spřízněna s rodem českého filologa, lexikografa, spisovatele a překladatele Josefa Jungmana a celkově byla velmi vlastenecky zaměřená. Z Kříše se rodina v roce 1878 přestěhovala do Berku u Dolní Bělé. Tady totiž získal Otčenáškův otec práci jako mistr (správce, dílovedoucí) v dole na tzv. vitriolovou břidlici. Kolem roku 1879 (resp. 1880) se rodina přestěhovala na samotu do Malenice číslo 32 v údolí pod Dražní (k níž Malenice patřila), kde Očenáškův otec zastával místo štajgra v nově otevřeném dole na železitý kyz.

Spolu se svými sourozenci, začal Augustin Očenášek navštěvovat hodinu pěší chůze vzdálenou školu v Dolní Bělé. Po smrti Očenáškova otce Vojtěcha Otčenáška se v roce 1888 přestěhovala rodina do Prahy.

Po složení maturitní zkoušky pracoval Augustin Očenášek na ředitelství pošt. Po roce 1918 byl zaměstnán na ministerstvu zdravotnictví a tělesné výchovy. +more V roce 1935 přešel do vinohradského Sokola.

Aktivity v sokolské organizaci

Augustin Očenášek začínal na jaře roku 1890 jako člen Sokolské organizace v Záluží u Mostu. Na podzim 1892 přestoupil ze Sokola Smíchov do Sokola Žižkov. +more Postupně se stal cvičitelem a byl i autorem cvičebních soustav pro ženy, při nich spolupracoval s klavíristou a hudebním skladatelem Karlem Pospíšilem. (Mimo organizační práci pro Sokol také vydával knížky o tom, jak se má správně cvičit apod. ) V průběhu let se vypracoval na pozici jednoho z čelných představitelů českého Sokola: * V letech 1896 až 1900 vykonával funkci náčelníka sokola Žižkov; * mezi léty 1897 až 1900 byl náčelníkem v župě Středočeské II. okrsku (Žižkov, Záběhlice, Hostivař, Uhříněves, Nedvězí, Říčany, Mnichovice) a současně místonáčelníkem župy; * v letech 1910 až 1913 zastával funkci župního náčelníka; * tutéž funkci (župního náčelníka) pak vykonával ještě mezi roky 1919 až 1928.

V prvním funkčním období (1910 až 1913) spoluorganizoval Očenášek župní slet na Královských Vinohradech; župní závody 1911; VI. slet všesokolský 1912 se samostatným vystoupením župy, který se konal v neděli před VI. +more sletem.

Ve druhém funkčním období (1919 až 1928) se podílel na organizačním zajištění župního sletu 1924 na vrchu Žižkově, na oslavě 500. výročí smrti Jana Žižky (1924). +more Sem též spadá organizace VII. sletu v roce 1920 a také VIII. sletu (1926). Během jeho působení se uskutečnily i dva sokolské zájezdy na Slovensko (v roce 1921 a v roce 1928).

File:Letná mező, VI. Sokol fesztivál, Chicagoi lányok tornabemutatója Fortepan 77122. +morejpg|Skladba žen s kroužky na VI. všesokolském sletu v Praze v roce 1912 File:Slet1920. jpg|VII. všesokolský slet v Praze v roce 1920 File:Vsesokolsky Slet VIII Praha 1926. png|VIII. všesokolský slet v Praze v roce 1926 (na propagační pohlednici).

Na jaře roku 1928 bylo Augustinu Očenáškovi 57 let a z důvodů pokročilého věku spojeného s nedobrým zdravotní stavem přenechal vedení župy dosavadnímu župnímu místonáčelníku Svatopluku Svobodovi. Augustin Očenášek zemřel za protektorátu +more_září'>24. září 1942 v Praze.

Aktivity ve skautingu

Se sokolským dorostem ze Žižkova se zúčastňoval srazů pořádaných Obcí Psohlavců. Po první světové válce pomohl Miloši Seifertovi při tvorbě jeho příručky pro Psohlavce "Přírodou a životem k čistému lidství".

File:Miloš Seifert 1917. jpg|Miloš František Seifert File:Karel Pospisil 1867 1929. +morepng|Karel Pospíšil File:Emile Jaques Dalcroze. jpg|Émile Jaques-Dalcroze File:Ernest_Thompson_Seton. jpg|Ernest Thompson Seton.

Publikační činnost (výběr, chronologicky)

OČENÁŠEK, Augustin. Zápas: sbírka cvičení pro cvičitele jednot sokolských . +more V Praze: Pražská tělocvičná jednota Sokol, 1899. 125 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; svazek 10. * OČENÁŠEK, Augustin. Cvičitelská škola České obce sokolské 1911. Praha: Springer, 1911. 66 stran. * OČENÁŠEK, Augustin. Stručný přehled dějin tělocviku. V Praze: Nákladem čes. lidového knihkupectví Josefa Springera, 1911; 66 stran. * OČENÁŠEK, Augustin. Zápas: sbírka cvičení pro cvičitele jednot sokolských a pro učitele tělocviku vyšších tříd škol středních. 2. opravené vydání V Praze: Pražská tělocvičná jednota Sokol, 1911; 128 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; svazek 10. * SEIFERT, Miloš a OČENÁŠEK Augustin. Přírodou a životem k čistému lidství: příručka českých junáků. V Praze: Dědictví Komenského, 1920. 575 + 1 stran; Spisy Dědictví Komenského; 215. Příležitostné vzdělávací spisy Dědictví Komenského. (s použitím knihy The book of woodcraft od Ernesta Thompsona Setona i jiných pramenů) * OČENÁŠEK, Augustin. Hébertova "přirozená" methoda. 2. vydání Praha: Matice Sokola pražského, 1920; 154 stran. * OČENÁŠEK, Augustin. Zápas: sbírka cvičení pro cvičitele jednot sokolských a pro učitele tělocviku vyšších tříd škol středních. 3. opravené vydání V Praze: Matice Sokola pražského, 1920; 128 stran. Knihovna cvičitelů sokolských; svazek 10. * OČENÁŠEK, Augustin a PERGL, Václav. Trojka: nová rytmická hra na koníčky; Prostná dorostenců: průprava k prostému tělocviku; Prostná mužů. Praha: Josef Springer, 1925; 66 stran. Sbírka tělocvičných vystoupení; svazek 3. * POSPÍŠIL, Karel a OČENÁŠEK, Augustin. Základy rytmického tělocviku sokolského. Praha: nákladem Tělocvičné jednoty Sokol Žižkov, 1928. 2 svazky (447 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh; 131 stran).