Baltské novopohanství

Technology

12 hours ago

Author

Obřad litevské Romuvy Baltské novopohanství je novopohanské náboženské hnutí vycházející z předkřesťanského baltského náboženství, rozšířené především mezi Litevci a Lotyši.

Počátky baltského novopohanství spadají již na konec 19. století kdy působil litevský básník a filosof Vydūnas. +more Toto hnutí bylo však potlačováno Sovětským svazem a k jeho nového rozvoji došlo až po jeho rozpadu.

Hlavní tradice

Dievturība

+more5'>Symbol Dievturīby Lotyšské hnutí Dievturība jehož vyznavači se nazývají dievturi „držící se Dievse/Boha“, má kromě Lotyšska své následovníky také mezi Lotyši v USA a Kanadě. Jedná se o monistické náboženství, které chápe vesmír i bohy jako odraz nejvyššího boha Dievse. .

Počátky hnutí spadají do roku 1925, kdy Ernests Brastiņš vydal knihu Oživení lotyšské Dievturity. Po připojení Lotyšska do Sovětského svazu byli vyznavači dievturīby potlačeny, ale hnutí pokračovalo v působení mezi exulanty. +more Od devadesátých let 20. století byla dievturība znovu oživena a počet vyznavačů rostl; v roce 2011 bylo asi 663 oficiálních členů.

Druwi

Druwi (staroprusky „víra“,příbuzné slovu „strom“) vychází z náboženství starých Prusů a je vyznáváno hlavně v Litvě. Náboženství je primárně reprezentováno institucí "Kuronskou akademií baltského kněžství" (litevsky: Baltųjų žynių mokykla Kurono), založenou roku 1995. +more Ta vyučuje morálně zralé muže a ženy od věku osmnácti let jako kněží baltského národa. Jedná se o monistické náboženství. Někteří vyznavači chápu Druwi jako odlišnou od romuvy, jiní považují Romuvu za specifickou formu své tradice . Otcem tohoto náboženství je, stejně jako u Romuvy Vydūnas.

Romuva

+more5|Strom_světa'>Austras koks, symbol Romuvy Procesí Romuvy Hnutí Romuva vychází z litevského předkřesťanského náboženství o kterém věří že přežilo v litevském folklóru a zvycích.

Romuva je vyznávána hlavně v Litvě, kromě toho existují i přívrženci v Austrálii, Kanadě, USA a Spojeném království a Norsku.

Vyznávání Romuvy chápe mnoho stoupenců jako formu kulturní hrdosti spojenou s tradičním uměním, vyprávěním příběhů, slavením svátků, hraním tradiční hudby, zpěvem dain, hymnů a jiných písní, stejně jako s ekologickým aktivismem a ochranou posvátných míst.