Baranavický rajón

Technology

12 hours ago

Author

Baranavický rajón (bělorusky Баранавіцкі раён, ukrajinsky Барановицький район, rusky Барановичский район) je územně-správní jednotkou na severu Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Baranavičy (bělorusky Баранавічы, rusky Барановичи).

Administrativní dělení

Rajón se dělí na městské sídlo Haradzišča, 243 sídel, 14 vesnických rad (selsovětů): Vjalikalucký, Volnaŭský, Haradziščanský, Žamčužněnský, Krošynský, Ljasňanský, Malachavěcký, Milavidský, Moŭčadský, Navamyšský, Padhornaŭský, Palanečkaŭský, Palonkaŭský, Pačapaŭský a Stalovický. V +more_červen'>26. června 2013 bylo zrušeno 8 selsovětů: Hirmantaŭský, Karčoŭský, Kaŭpěnický, Mjadzrněvický, Palaněčkaŭský, Pětkavický, Cješaŭljanský a Ucjoský selsovět.

Historie

Rajón byl založen 15. ledna 1940 pod názvem Navamyský rajón, v roce 1957 byl přejmenován a nese své současné jméno. +more Na konci roku 1962 byl rajón rozšířen o území bývalého Haradziščanského rajónu.

Important

Geografie

Rajón se nachází v severní části Brestské oblasti, na jihu hraničí s Ivacevickým rajónem a na jihovýchodě s Ljachavickým rajónem v Brestské oblasti, na východě s Ňasvižským rajónem v Minské oblasti, na severu s Karelickým rajónem a Navahradzkým rajónem, na severozápadě s Dzjatlaŭským rajónem a na západě s Slonimským rajónem v Hrodenské oblasti.

Povrch rajónu je kopcovitý a rovinatý, dominuje výška 180 až 240 metrů nad mořem. Velká část rajónu se nachází na území Baranavické roviny, jeho severní část leží na svazích Navahrudské vysočiny. +more Nejvyšším bodem rajónu je kopec s výškou 267 m nedaleko obce Zjaljonaja.

Největšími řekami jsou Ščara s přítoky Myšanka, Lachazva, Isa, na severu řeka Servač a na severozápadě Moŭčadz. Na území rajónu leží nádrž Hać a jezera Kaldyčeŭskaje a Damašeŭskaje. +more Lesy pokrývají 33 % jeho území, bažiny zabírají 18,7 tisíc ha. Na území rajónu se částečně nachází Baranavická biologická rezervace a chráněná přírodní památka Karčoŭské duby.

Celková výměra zemědělské půdy činí 117 000 ha, včetně 18 600 odvodněných hektarů. Mezi nejrozšířenější patří podzolové, bažinato-podzolové a bažinaté rašelinové půdy.

Rajón disponuje ložisky rašeliny, stavebního písku, jílu, písku a štěrku.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel - 1990: 55 400, 1995: 52 800, 2003: 47 800. Národnostní složení obyvatelstva bylo v roce 1999 následující: Bělorusové - 83,1 %, Poláci - 9,0 %, Rusové - 6,0 % a ostatní - 1,9 %.

Klima

Průměrná teplota v lednu je -6,1 °C, v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek činí 630 mm. Vegetační doba trvá 193 dnů.

Ekonomika

Hlavním oborem zemědělství je chov dobytka pro maso a mléko (skot, prasata, ovce), chov drůbeže a pěstování brambor, cukrové řepy, obilovin, lnu, zeleniny. Průmysl rajónu zastupují podniky pro výrobu paliv (briket), dřevozpracující průmysl (řezivo) a potravinářský průmysl.

K nejvýznamnějším podnikům v rajónu patří farma «Ўсходняе» (obec Sjeŭruki), bělorusko-ruský závod na výrobu nábytku «Дыпрыз» (obec Uznohі), Баранавіцкая птушкафабрыка (obec Rusіno), drůbeží farma «Дружба» (obec Žamčužny), státní kombinát «Мір» (sídlo Mir) a rašeliništní společnost «Каўпеніца» (sídlo Kastryčnicki).

Doprava

Rajónem prochází železniční trať Moskva - Minsk - Brest, Vilnius - Luniněc, Mahiljoŭ - Vaŭkavysk - Asipovičy a silniční spojení Moskva - Brest, Kobryn - Ivacevičy - Stoŭbcy, Baranavičy - Slonim - Hrodna, Baranavičy - Palonka - Slonim, z Baranavičy na Navahrudak, Ljachavičy, Ňasviž.

Pamětihodnosti

Přírodní památky

Karčoŭskija duby

* Kámen filaretů

Architektonické památky

Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova (19. - 20. století) a Kostel svatého Jana Křtitele (18. století) v obci Stalovičy

* Zámek rodiny Radziwiłłů a Kostel svatého Jiří v obci Palaněčka

* Preobražensky kostel (počátek 19. století) a spaso-preobraženský chrám (polovina 19. století) v obci Novaja Myš

* Kostel Svatého Kříže a církev (18. století) v městském sídle Haradzišča

* Památeční kaple na místě Milavidské bitvy 1863 nedaleko obce Milavidy

* Komplex zámku a parku rodiny Katlubajů v obci Jastramběl

Galerie

Church of the Exaltation of the Holy Cross in Haradzišča. jpg|Kostel Svatého Kříže v městském sídle Haradzišča Костел Н. +moreМышь. jpg|Preobražensky kostel v obci Novaja Myš Novaja Myš, carkva (2010). jpg|Spaso-preobraženský chrám obci Novaja Myš Belarus-Palanechka-Church of George-1. jpg|Kostel svatého Jiří v obci Palaněčka stajkipalac. jpg|Komplex zámku a parku rodiny Laškjevičů v obci Stajki.

Významní rodáci

Michail Ihnatavič Arjeryn (Міхаіл Ігнатавіч Аверын, 1891-1943) - státník Běloruské SSR

* Hrdinové socialistické práce: Aljaksandr Mitrafanavič Babko (Аляксандр Мітрафанавіч Бабко, 1932 Dubroŭna) - 1972, Bahuslaŭ Bahdanavič Vilčkoŭski (Багуслаў Багданавіч Вільчкоўскі, 1928 Pahuljanka - 1964) - 1966, posmrtně, Mikalaj Ljavoncjevič Vjaljenka (Мікалай Лявонцьевіч Вяленка, 1898 Zalessje - 1975) - 1949

* Aljaksandr Andrejevič Danilievič (Аляксандр Андрэевіч Данілевіч, 1877 Moŭčadź - 1954 Vilnius) - pedagog, matematik, spisovatel

* Rascislaŭ Afanasjevič Žmojdzjak (Расціслаў Афанасьевіч Жмойдзяк, 1936 Jažony) - geograf, kartograf a zasloužený pracovník školství Běloruska, profesor a děkan fakulty geografie Běloruské státní univerzity (1983-1998)

* Nina Symonaŭna Zahorskaja (Ніна Сымонаўна Загорская, 1940 Zahorje) - běloruská básnířka, autorka básnických sbírek Radar (1975), Javar (1982), Mně dobra z vami (1989)

* Ivan Platonavič Kreň (Іван Платонавіч Крэнь, 1936 Kuzjavičy - 2014 Hrodna) - běloruský historik

* Andrej Rymša - velkolitevský básník 2. poloviny 16. +more století, psal ve staroběloruštině, polštině a latině, jeden z vícejazyčných spisovatelů.