Barbara Žofie Braniborská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Barbařin syn Eberhard Barbara Žofie Braniborská (Barbara Sophia von Brandenburg, 16. listopadu 1584, Halle - 13. února 1636, Štrasburk) byla dcerou Kateřiny Braniborsko-Küstrinské (1549-1602) a jejího manžela, braniborského kurfiřta Jáchyma Fridricha Braniborského. Provdala se za vévodu Jana Fridricha Württemberského a po jeho smrtí se stala regentkou za jejich nedospělého syna Eberharda, čímž se na čas stala i panovnicí Württemberska.

Život

Barbara Žofie Braniborská se narodila 16. listopadu 1584 v Halle v současném Sasku-Anhaltsku.

Dne 5. listopadu 1609 se provdala za vévodu Jana Fridricha Württemberského (1582-1628), nejstaršího syna +more_Württemberský_(1557-1608)'>Fridricha I. a Sibyly Anhaltské. Ku příležitosti svatby byl renovován rezidenční zámek Urach ve městě Bad Urach, které bylo sídlem Württemberků; byl zde vystavěn Zlatý sál, který je jedním z nejkrásnějších renesančních tanečních sálů v Německu. Dle všeho bylo manželství Barbara Žofie a Jana Fridricha velmi šťastné.

Její manžel v roce 1628 zemřel. Eberhardovi bylo v roce otcovy smrti pouhých čtrnáct let, a proto potřeboval regenta, kterým se stal jeho strýc z otcovy strany Ludvík Fridrich. +more O dva roky později, roku 1630, zahájila Barbara Žofie rozsáhlou rekonstrukci zámku Brackenheim. V té době se na zámku nacházelo celkem 155 cenných obrazů, jednalo se dokonce o druhou největší sbírku umění ve Württembersku. Během rekonstrukce žila střídavě v Kirchheim unter Teck a Stuttgartu, v současné době je dokonce považována za patronku města Kirchheim unter Teck.

Dne 26. ledna 1631 ale nečekaně umírá Ludvík Fridrich a povinnosti regenta přešly na Barbaru Žofii a Julia Fridricha, dalšího Eberhardova strýce z otcovy strany, přičemž Barbara Žofie byla „vyšší regent“. +more I proto se roku 1632 vrátila do Stuttgartu a stala se aktivní političkou. Po bitvě u Lützenu, na konci roku 1632, se Julius Fridrich začal angažovat ve Třicetileté válce na straně Švédska. Jeho cílem bylo vyhnat nepřátelská vojska ze země a přestože byl ve svém snažení poměrně úspěšný, radní a kancléř jej prohlásili sobeckým a donutili jej od postu regenta úplně odstoupit.

Poté, co císař Ferdinand II. +more oficiálně označil Eberharda III. za dospělého, nastoupil Eberhard dne 8. května 1633 jako oficiální vévoda Württemberska. Připojil se k protestantům z Heilbronnské ligy a nakonec 6. září 1634 utrpěl drtivou porážku v bitvě u Nördlingen. Následně bylo Württemberské vévodství vypleněno a celý dvůr včetně vévodovy rodiny byl nucen uprchnout do exilu ve Štrasburku. Zde také Barbara Žofie v roce 1636 zemřela. Pohřbena byla v kostele sv. Kříže ve Stuttgartu.

Potomci

Z manželství Barbary Žofie a Jana Fridricha vzešlo devět dětí. Z nich se však dospělosti dožilo pouze šest, tři dívky a tři chlapci. +more Nejznámější z nich se stala nejstarší přeživší dcera Antonie, která vešla do dějin jako patronka školství. Ta byla vysoce vzdělaná a známá byla i svou milou povahou.

* Jindřiška Württembersko-Stuttgartská (1610-1623), zemřela mladá * Fridrich Württembersko-Stuttgartský (březen 1612 - červen 1612), zemřel mladý * Antonie Württemberská (1613-1679), zemřela bez potomků * Eberhard III. +more Württemberský (1614-1674) ∞ Anna Kateřina ze Salm-Kyrburgu, Marie Dorota Žofie z Oettingenu * Fridrich Württembersko-Neuenstadtský (1615-1682) ∞ Klára Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská * Oldřich Württembersko-Neuenbürský (1617-1671) ∞ Žofie Dorota ze Solms, Izabela Arenberská * Anna Jana Württemberská (1619-1679), zemřela bez potomků * Sibyla Württemberská (1620-1707) ∞ Leopold Fridrich Württembersko-Mömpelgardský * Eberthal Württembersko-Stuttgartský (1623-1624), zemřel mladý.