Jáchym Fridrich Braniborský

Technology

12 hours ago

Author

Jáchym Fridrich Braniborský (27. ledna 1546 - 18. července 1608) byl braniborský kurfiřt, krnovský kníže a regent pruského vévodství (1605-1608) z rodu Hohenzollernů.

Biografie

Původ, mládí

Joachim Fridrich se narodil jako jediný potomek z prvního manželství braniborského markraběte (1525-1598) Jana Jiřího a jeho první manželky, piastovské princezny Žofie Lehnické (1525-1546), dcery Fridricha II. +more Lehnického a jeho druhé manželky Žofie Braniborsko-Ansbašské; zemřela deset dní poté, co dala život svému jedinému synovi.

Manželství a potomci

Joachim Fridrich byl dvakrát ženat, v obou případech se svými sestřenicemi z bočních linií Hohenzollernů.

Poprvé se oženil 8. +more ledna roku 1570 v Küstrin s Kateřinou Braniborsko-Küstrinskou (1549-1602). Sňatek s ní připravil Joachima Fridricha o nárok na katolické arcibiskupství v Magdeburgu a papež Pius V. požádal císaře Maxmiliána I. o jeho sesazení.

Z manželství se narodilo jedenáct potomků (sedm synů a čtyři dcery), dvě dcery však zemřely záhy po narození.

* Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572 - 23. +more prosince 1619), kurfiřt a markrabě braniborský, ⚭ 1594 Anna Pruská (3. července 1576 - 30. srpna 1625) * Anna Kateřina Braniborská (26. července 1575 - 29. března 1612), ⚭ 1597 Kristián IV. Dánský (12. dubna 1577 - 28. února 1648), vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a dithmarschenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský, král dánský a norský od roku 1588 až do své smrti * dcera (*/† 1576) * Jan Jiří (16. prosince 1577 - 2. března 1624), krnovský vévoda, ⚭ 1610 Eva Kristýna Württemberská (1590-1657) * August Fridrich (16. února 1580 - 23. dubna 1601) * Albrecht Fridrich (29. dubna 1582 - 3. prosince 1600) * Jáchym (13. dubna 1583 - 10. června 1600) * Arnošt (13. dubna 1583 - 18. září 1613) * Barbara Žofie Braniborská (16. listopadu 1584 - 13. února 1636), ⚭ 1609 Jan Fridrich Württemberský (5. května 1582 - 18. července 1628), vévoda württemberský * dcera (1585-1586) * Kristián Vilém Braniborský (28. srpna 1587 - 1. ledna 1665), magdeburský kníže-arcibiskup, *: ⚭ 1615 Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská (8. července 1596 - 1. září 1643) *: ⚭ 1650 Barbora Eusebie z Martinic *: ⚭ 1657 Maximiliána, hraběnka ze Salm-Neuburgu (1608-1663) :.

Rok po smrti své první manželky (30. září 1602) se +more_listopad'>2. listopadu oženil podruhé, a to s pruskou princeznou Eleonorou (1583-1607), čtvrtou z pěti dcer vévody Albrechta Fridricha Pruského. Z tohoto krátkého manželství se narodila jediná dcera; Eleonora zemřela osm dní po jejím porodu:.

* Marie Eleonora Braniborská (1. dubna 1607 - 18. +more února 1675), ⚭ 1631 falckrabě Ludvík Filip Falcký (23. listopadu 1602 - 6. ledna 1655) :.

Panování

Ještě za života svého otce, v roce 1566 se stal administrátorem arcibiskupství v Magdeburku a byl jím až do roku 1598, kdy se stal braniborským kurfiřtem. Jako takový podepsal roku 1577 Formula concordiae a roku 1580 Konkordienbuch.

Když ve věku 52 let převzal po smrti svého otce (8. +more ledna 1598) vládu nad kurfiřtstvím, neprovedl žádné zásadní změny, svými aktivitami však se snažil o rozkvět země. Roku 1599 nechal u Driesen na území Neumarku hledat naleziště kovových rud, avšak marně. Roku 1601 založil v Grimnitz (část Joachimsthalu) první sklářskou huť v Braniborsku, kam přišli skláři z Čech. Roku 1602 byl Driesen přebudován na pevnost. Roku 1603 vydal nařízení o stavbě Finowkanalu, umělé vodní cesty mezi Odrou a Havolou. Roku 1604 založil Tajnou radu v Cölln (Geheime Rat zu Cöln) jako nejvyšší správní úřad Braniborska-Pruska. Roku 1607 založil v Joachimsthalu gymnázium pro nadané chlapce; to bylo roku 1636 přesídleno do Berlína а roku 1912 do Templinu.

O rok později (1599) podepsal - v rozporu s otcovou závětí, požadující dělení braniborských držav - s Jiřím Fridrichem Braniborsko-Ansbašským rodovou dědickou smlouvu, jež ustavila nedělitelnost rodových držav.

V zemi se marně vzpíral požadavkům a nárokům stavů, jejichž privilegia musel roku 1602 potvrdit.

Roku 1603 Hohenzollernové podepsali rodovou smlouvu, regulující zásady dědění zemí pod jejich vládou. Braniborsko, podle ustanovení Zlaté buly císaře +more'>Karla IV. (1346), mělo být děděno na základě primogenitury. Ostatní državy, mj. franská vévodství Ansbach a Bayreuth, měly připadnout mladším liniím rodu.

Téhož roku 1603 se Joachim Fridrich stal po Jiřím Fridrichovi Braniborsko-Ansbašském opatrovníkem svého duševně chorého tchána, pruského vévody Albrechta Fridricha a regentem Pruského vévodství; 11. +more května roku 1605 mu polský král Zikmund III. Vasa udělil kuratelu nad Albrechtem Fridrichem. Později dostal od Polska souhlas k dědění vlády v Prusku. Kurfiřt výrazně přispěl do pruské státní pokladny a přiznal značné úlevy pruským katolíkům. Přesto mu bylo zapovězeno navštěvovat Prusko bez souhlasu polského krále, proto v Prusku nikdy nebyl, vyslav v zastoupení posly; noví poddaní však kurfiřtovy vyslance nechtěli poslouchat.

Po smrti bezdětného Jiřího Fridricha Braniborsko-Ansbašského roku 1603 dostal Joachim Fridrich darem dědičné slezské Krnovské knížectví s bytomským a bohumínským zástavním panstvím. Osobně do Slezska nepřibyl. +more Katoličtí Habsburkové, jako svrchovaní páni Slezska, se rozhodli protestantských Hohenzollernů zbavit. Kurfiřtovy snahy o udělení bytomského a bohumínského panství v dědičné léno nebyly úspěšné. Pravděpodobně proto roku 1606 předal Bytom, Bohumín a Krnov mladšímu synovi Janu Jiřímu.

Smrt

Zemřel 18. +more července roku 1608 zemřel cestou ze Storkowa do Berlína na mozkovou mrtvici. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Jan Zikmund.