Cesko.wiki Bašská deska
Author
Albert FloresBašská deska Deska z Bašky, nebo bašská deska či bašská tabulka (chorvatsky Bašćanska ploča) je významný archeologický nález a nejstarší písemná památka v Chorvatsku. Jde o dva metry dlouhou a metr širokou (199 x 99,5 cm) vápencovou desku s vyrytým třináctiřádkovým nápisem v hlaholici (její specifické chorvatské úpravě, tzv. chorvatské recenzi), jež vznikla někdy okolo roku 1100. Tloušťka vápence je 7-9 cm. Deska váží přibližně 800 kilogramů. Horní část desky nese dekor se vzorem vinných úponků. Byla objevena v roce 1851 ve vsi Jurandvor u obce Baška na chorvatském ostrově Krk při dláždění kostela sv. Lucie, a to místním duchovním Petarem Dorčićem. Předpokládá se, že deska byla původně instalována jako předěl mezi oltářem a zbytkem kostela, později byla zapuštěna do podlahy, takže chodící bohužel ošoupali mnohé části textu k nepoznání. Od roku 1934 je deska uložena v Chorvatské akademii věd a umění v Záhřebu, v kostele je k vidění replika. Od roku 2011 je replika k vidění také ve vestibulu Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu. Desku i nápisy rekonstruoval chorvatský archeolog Branko Fučić, jeho rekonstrukce a interpretace textu je dodnes nejuznávanější. Text mluví o donaci pozemku králem Zvonimirem benediktinskému opatství v časech jistého opata Držihy. Druhá polovina nápisu vypráví, jak opat Dobrovit postavil kostel spolu s devíti mnichy. Typ minulého času užitý v první větě naznačuje, že text byl vytvořen až po smrti krále Zvonimira v roce 1089, což hodně napomohlo s datací. Stejně jako zmínka o lokálním vůdci Kosmovi, jež naznačuje, že text byl psán před benátskou vládou, která započala roku 1116. Tato data tedy vymezují pravděpodobnou dobu vzniku artefaktu.
Rekonstrukce textu
Text byl rekonstruován v této podobě (pomlčky naznačují úseky, které se nepodařilo rekonstruovat ani odhadnout):
ⰰⰸⱏ-----ⱌⰰⱄⰻⱀⰰ--ⱅⰰⰳⱁⰴⱆⱈⰰⰰⰸⱏ
ⱁⱂⰰⱅ-ⰴⱃⱏⰶⰻⱈⱝⱂⰻⱄⰰⱈⱏⱄⰵⱁⰾⰵⰴⰻⱑⱓⰶⰵ
ⰴⰰⰸⱏⰲⱏⱀⰻⰿⱃⱏⰽⱃⰰⰾⱏⱈⱃⱏⰲⱝⱅⱏⱄⰽⱏ---
ⰴⱀⰻⱄⰲⱁⱗⰲⱏⱄⰲⰵⱅⱆⱓⰾⱆⱌⰻⱓⰻⱄⰲⰵ--
ⰿⰻⰶⱆⱂⱝⱀⱏⰴⰵⱄⰻ-ⱃⱝⰽⱃⱏⰱⱝⰲⱑⰿⱃⱝ---ⱏⰲⱏ--
ⱌⱑⱂⱃⰱⱏⱀⰵⰱⰳⰰ-ⱏⱂⱁⱄⰾ-ⰲⰻⱀⱁⰴⰾⱑ--ⰲⰰⰲⱁ
ⱅⱁⱌⱑⰴⰰⰻⰶⰵⱅⱉⱂⱁⱃⱒⰵⰽⰾⱏⱀⰻⰻⰱⱁⰻⰱ-ⰰⱂⰾⰰⰻⰳⰵ
ⰲⰰⰼⰾⰻⱄⱅ҃ⰻⰻⱄⱅ҃ⰰⱑⰾⱆⱌⰻⱑⰰⱞⱀⱏⰴⰰⰻⰾⰵⱄⰴⱑⰶⰻⰲⰵ
ⱅⱏⱞⱉⰾⰻⰸⱝⱀⰵⰱ҃ⱁⰳⰰⰰⰸⱏⱁⱂⱝⱅⱏⰴⰱⱃⱉⰲⱜⱅⱏⰸⱏ
ⰴⱝⱈⱏⱌⱃ꙯ⱑⰽⱏⰲⱏⱄⰻⱅⰻⱄⰲⱉⰵⱓⰱⱃⱝⰰⱜⱓⱄⱏⰴⰵⰲ
ⰵⱅⰻⱓⰲⱏⰴⱀⰻⰽⱏⱀⰵⰸⰰⰽⱉⱄⱏⱞⱏⱅⱝⱉⰱⰾⰰⰴ
ⰰⱓⱋⱝⰳⱉⰲⱏⱄⱆⰽⱏⱃⱝⰻⱀⱆⰻⰱⱑⱎⰵⰲⱏⱅⱏⰾNⱜⱞ
ⱜⰽⱆⰾⱝⰲⱏⱉтⱉⱒⱍ---ⰲⰵт꙯ⱆⱓⰾⱆⱌ꙯ⱜⱓⰲⱏⰵⰴⰻNⱉ
Převod do latinky
Azъ [vъ ime ot]ca i s(i)na [i s](ve)tago duha azъ opat[ъ] Držiha pisahъ se o ledi[n]e juže da Zъvъnim[i]rъ kralъ hrъvatъskъ[ï] [vъ] dni svoję vъ svetuju [L]uciju i s[vedo]mi županъ Desi[m]ra Krъ[b]avě Mra[tin]ъ vъ (li)cě Pr(i)bъnebga [s]ъ posl[ъ] Vin[od](o)lě [Ěk](o)vъ v(ъ) Otocě da iže to poreče klъni i bo(g) i bï(=12) ap(osto)la i g(=4) eva(n)j(e)listi i s(ve)taě Luciě am(e)nъ da iže sdě živetъ moli za ne boga azъ opatъ D(o)brovitъ zъdah crěkъvъ siju i svoeju bratiju sъ devetiju vъ dni kъneza kosъmъta obladajućago vъsu Kъrainu i běše vъ tъ dni Mikula vъ Otočъci [sъ S]vetuju Luciju vъ edino.
Volný český překlad
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého byl to opat Držiha, kdo psal o zemi, kterou Zvonimir, chorvatský král, daroval ve svých dnech svaté Lucii. A svědky [byli] župan Desimir v Krbavě, Martin v Lice, Piribineg ve Vinodole a Jakov na Otoku. +more Kdo to popírá, ať je proklet Bohem a dvanácti apoštoly a čtyřmi evangelisty a svatou Lucií. Amen. Kéž se za ně k Bohu modlí ten, kdo zde žije. Já, opat Dobrovit, jsem postavil tento kostel s devíti svými bratry v dobách hraběte Kosmy, který vládl celé provincii. A v těch dnech byla [farnost sv. ] Mikuláše v Otočacu spojena s [farností] sv. Lucie.
Nejistá je hlavně úvodní věta, podle některých značí "já jsem opat Držiha", což ale popírá další text. Překládá se tedy obvykle "byl to opat Držiha". +more Podle jiných výkladů ovšem Azъ neznačí Já, ale označuje rok, byť se odborníci nemohou shodnout který. Navrženy byly varianty 1100, 1077, 1079, 1105 a 1120.
