Beatrix Provensálská

Život

Socha Beatrix Provensálské (Muzeum historie v Marseille) Beatrix se narodila jako nejmladší dcera provensálského hraběte +more_Provensálský'>Ramona Berenguera V. a Beatrix Savojské. Tři starší dcery Markéta, Eleonora a Sancha byly provdány za krále okolních zemí. Vážně nemocný Ramon Berengar chtěl odkázáním majetku do rukou Beatrix předejít tomu, aby obě hrabství získala francouzská koruna a rozšířila tak území pod svým vlivem.

Beatrix tedy byla ustanovena jedinou dědičkou otcova majetku, čímž se stala velice žádanou partií. Správou majetku byla pověřena hraběnka Beatrix Savojská a správce Romeo de Villeneuve.

O sňatku s Beatrix uvažoval i Raimond VII. +more z Toulouse a Jakub I. Aragonský, ale po smrti hraběte Ramona Berengara v srpnu 1245 se na žádost hraběcí vdovy do celé věci vložil na samotný papež Inocenc IV. Potřeboval francouzskou podporu v boji proti exkomunikovanému Fridrichovi Štaufskému, který chtěl také získat Beatrix pro svého syna. V prosinci 1245 bylo v Cluny vedeno tajné jednání o osudu provensálského hrabství. Setkání se zúčastnila francouzská královna vdova Blanka Kastilská, Markéta (Beatričina sestra), Ludvík IX. s mladším bratrem Karlem, Inocenc IV. a savojští bratři Bonifác a Filip, strýčkové budoucí nevěsty. Francouzský král slíbil papeži podporu při snaze o sesazení Fridricha z trůnu a Savojským, že Provence nepřejde prostřednictvím Karla z Anjou na francouzskou korunu, ale podědí jej potomci Karla a Beatrix. Po skončení jednání se vydal Karel z Anjou s vojenským doprovodem na jih za svou vytouženou dědičkou.

31. ledna 1246 se Beatrix v Aix-en-Provence provdala za Karla z Anjou. +more Karel získal celé území provensálského hrabství, ale zdaleka ne všechna důležitá města se smířila s novým vládcem jiné než aragonské krve. Středomořská města byla zvyklá na jiné pojetí vlády. Bylo zde rozšířeno římské právo a významné postavení městských komun, což vedlo k častým rebeliím ze strany poddaných. Karel z Anjou nebyl mezi poddanými oblíben a dlouhé roky vedl spory o majetek se svou tchyní Beatrix Savojskou.

Křížová výprava

+more5'>Vylodění křižáku u Damietty (1249) na dobové iluminaci Král Ludvík IX. byl roku 1244 vážně nemocný a po své téměř zázračné úzdravě se rozhodl přijmout znamení kříže a vydat se na křížovou výpravu. Novopečený provensálský hrabě Karel se po boku svých starších bratrů Ludvíka IX. a Roberta tažení roku 1248 zúčastnil a doprovázela jej i těhotná manželka Beatrix.

Vojsko křížové výpravy vyplouvalo 25. srpna do Egypta z přístavů Marseille a Aigues-Mortes. +more V září 1248 doplula výprava na Kypr a právě tam porodila Beatrix svého prvorozeného syna Ludvíka.

Z Kypru vypluli v květnu 1249 a na počátku června přistáli u Damietty. Ludvíkovo vojsko rozprášilo egyptskou obranu, která čekala na pobřeží, a bez boje byl obsazen přístav. +more Král majíc na paměti neúspěch páté křížové výpravy, v jejíž stopách šel, se rozhodl zůstat přes léto v dobytém městě. Vojsko tak nebylo při pochodu na jih překvapeno nilskými záplavami. V téže době bylo v Damiettě založeno latinské arcibiskupství. Vojsko odjelo z Damietty po příjezdu Alfonse z Poitiers v listopadu 1249 a ve městě zůstala těhotná královna Markéta s opět těhotnou Beatrix. U města al-Mansúra svedl francouzský král vítěznou bitvu s egyptskými mamlúky, ale utrpěl těžké ztráty a město samotné nedobyl. V boji zemřel Robert z Artois a v křižáckém táboře se začala šířit epidemie, pravděpodobně vlivem sucha a zkažené vody plné mrtvých těl. Nemocný král i zubožené vojsko bylo při cestě zpět do Damietty Egypťany obklíčeno a zajato. Město zatím před muslimským protiútokem uhájila malá posádka pod velením královny Markéty Provensálské. Ludvík a jeho bratři byli nakonec výměnou za město a výkupné propuštěni. Manželské dvojice se shledaly v Akkonu, Ludvík byl po nemoci zubožený, Karel a Alfons zdraví a na rozdíl od krále netrpěli výčitkami svědomí. Dokonce ke králově nelibosti hráli v kostky. Z Akkonu oba mladíci i se ženami odjeli zpět do Francie.

Roku 1251 se vrátili mladí manželé ze Svaté země a roku 1257 uzavřel Karel z Anjou konečně dohodu se svou tchyní, která se za finanční odškodnění vzdala nároků na provensálské državy a vyplatil hrady, na které si dělala nárok švagrová Eleonora s manželem, anglickým králem Jindřichem III. +more Hraběcí pár zastával poliltiku tvrdé ruky, neustále zvyšoval daně a uložil povinnou vojenskou službu. Roku 1263 nechal Karel popravit dvanáct občanů odbojného města Marseille.

Italské dobrodružství

+more5|vlevo'>Beatrix s Karlem na královském trůně (Bible rodu Anjou) Roku 1263 nabídl papež Urban IV. Karlovi z Anjou sicilskou korunu. Ludvík IX. bratra v rozhodnutí diplomaticky podpořil, ale nepůjčil mu ani peníze, ani vojáky. Beatrix vzala nastalou situaci do svých rukou.

Roku 1265 Karel vyplul z Marseille, přežil bouři a podařilo se mu dosáhnout Říma, kde čekal, podporován Římany, na svou armádu. Vojáky na cestě přes podzimní Alpy doprovázela samotná Beatrix.

6. ledna 1266 byli manželé korunováni v Katedrále svatého Petra. +more Karel se vydal za Manfrédem a 26. února zvítězil nad jeho vojskem v bitvě u Beneventa. Protivník v bitvě zahynul, jako exkomunikovaný církví svatou byl pohřben u úpatí mostu v Beneventu a královna Helena na útěku padla do Karlových rukou. Karel zajatkyni odebral všechny děti, zavřel ji na hradě v Noceře a syny v Castel del Monte. Beatrix přijela za vítězným manželem do Beneventa a pak se přemístili do Neapole, kde se oficiálně ujali správy své nové země. V lednu 1267 se Karel vrhl do války v Toskánsku.

Dalším uchazečem o sicilskou korunu byl mladičký Konradin, syn římského krále Konráda IV. +more, který se 23. srpna 1268 s Karlem sešel v bitvě u Tagliocozzo. Teprve šestnáctiletý Konradin díky léčce protivníka bitvu prohrál a společně s Fridrichem Bádenským byl Karlem na podzim v Neapoli popraven. Štaufové osobou Konradina vymřeli po meči.

Beatrix si sicilského trůnu dlouho neužila, zemřela v dusném létě 1268 ve věku 35 let. Zanechala po sobě pět dětí a byla pohřbena po otcově boku v kostele v Aix-en-Provence. +moreKarel se o rok později znovu oženil a sicilskou královnou se stala Markéta Burgundská.

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. mittelalter-genealogie. +morede/_kreuzzuege/b/beatrix_koenigin_von_neapel_1267_provence/beatrix_von_provence_koenigin_von_neapel_1267. html]Genealogie[/url] * [url=http://www. persee. fr/doc/bulmo_0007-473x_1970_num_128_2_5018]Fragment Beatričina náhrobku v Muzeu Granet[/url].

Kategorie:Neapolské královny Kategorie:Sicilské královny Kategorie:Hraběnky z Anjou Kategorie:Hraběnky z Maine Kategorie:Aragonští Kategorie:Provensálské hraběnky Kategorie:Křesťané sedmé křížové výpravy Kategorie:Úmrtí v Kampánii Kategorie:Pohřbení v kostele Saint-Jean-de-Malte v Aix-en-Provence Kategorie:Narození 13. +more století Kategorie:Úmrtí 23. září Kategorie:Úmrtí 1267 Kategorie:Ženy.