Berg C.I

Aviatik (Berg) C.I byl rakousko-uherský jednomotorový průzkumný dvouplošník smíšené konstrukce používaný v první světové válce.

Vznik

Projekt letounu Aviatik C. I vypracoval konstruktér Dipl. +more Ing. Julius von Berg na jaře 1916 a 8. června ho předložil Leteckému arsenálu ve Fischamendu. Fliegerarsenal však společnosti Aviatik nařídil pokračovat v licenční výrobě průzkumných strojů Knoller C. II. Až na přímou intervenci velitele Luftfahrtruppe Obersta Emila Uzelace objednal Letecký arsenál u Aviatiku v září 1916 stavbu tří prototypů (30. 14 až 30. 16). Výzbroj Aviatiků C. I obvykle tvořil pevný a pod úhlem 15° nahoru vyosený kulomet Schwarzlose M. 16 ráže 8 mm a identický pohyblivý kulomet ovládaný pozorovatelem.

Vývoj

První prototyp 30. 14, poháněný řadovým vodou chlazeným stojatým šestiválcem Daimler o výkonu 136 kW, byl zalétán 26. +more listopadu 1916 v Ošprech. Od pozdějších sériových strojů se lišil třídílným horním křídlem s baldachýnem neseným vzpěrami. Protože třetí prototyp 30. 16 nevyhověl při statických zkouškách tuhostí a pevností nosných ploch, byly následně zesíleny a horní pak stavěno vcelku.

V březnu 1917 pak Fliegerarsenal u výrobce objednal celkem 96 kusů C. I včetně prototypů. +more Celkem 49 z nich mělo obdržet motory Daimler o 136 kW (série 37) a zbytek pohonné jednotky Daimler o výkonu 147 kW (série 137).

Na jednomístné fotoprůzkumné stroje s pevně instalovanou svislou kamerou bylo upraveno 16 strojů C.I série 37 a 12 série 137.

Letecký arsenál následně objednal licenční výrobu Aviatiků C.I u Lohnerwerke ve Vídni-Floridsdorfu, který od srpna 1917 postavil 32 kusy série 114 s Daimlery o 136 kW a 18 série 214 s Daimlery 147 kW.

Další licenční výroba C. I probíhala u firmy Ungarische Lloyd Flugzeug und Motorenfabrik v Budapešti a Aszódu. +more Celková produkce zde od září 1917 dosáhla počtu 45 kusů C. I série 47, avšak s nespolehlivými pohonnými jednotkami Daimler o 136 kW vyráběnými uherskou firmou MAG. Část byla na polních letištích upravena na jednomístné.

Od února 1918 dodávala 40 strojů C. I série 83 se slabšími Daimlery továrna WKF ve Vídni a Hennesdorfu. +more Dvanáct bylo již během výroby upraveno na jednomístné, některé byly vyzbrojeny i synchronizovanými kulomety.

Rovněž od února 1918 do dubna dodala továrna MAG v Budapešti 24 kusy série 91 se slabšími Daimlery, z toho 6 jednomístných. Nasazeny byly v bojích na řece Piavě. +more V srpnu bylo 21 z nich určeno k přestavbě na cvičné s dvojím řízením a v říjnu proto odesláno do pražské továrny Al-Ma ing. Martia.

Nasazení

První Aviatiky C. I série 37 obdržela v květnu 1917 letecká rota Flik 19, avšak shledala je pro polní službu poddimenzované a poruchové. +more Oberst Uzelac proto výrobu na čas pozastavil až do místních zesíleních draku. Letouny série 37 byly vyzbrojeny Fliky 17D, 21D, 24F a 48D v jižních Tyrolích a Fliky 2D, 5D, 12Rb, 19DD, 22D, 23D, 32, 34D, 35D, 46P a 58D na frontě u řeky Isonzo.

Série 137 byla dodávána od září 1917, pro nedostatek výkonnějších Daimlerů někdy s instalovanými slabšími motory. Letouny série 137 byly vyzbrojeny Fliky 5D, 17D, 21D, 27D, 39D, 47D, 49F, 50D, 58D, 59D a 73D.

Stroje leteckého výrobce Lohnerwerke série 114 byly po jednom dodávány Flikům 2D, 4D, 10F, 16D, 19D, 23D, 27F, 46D, 47D, 49D, 50D, 53D, 57D a 58D.

C.I série 214 tvořila první výzbroj Fliků 22D, 38D, 40P, 49D a 52D. Některé letouny obou sérií byly polními dílnami upraveny na jednomístné.

Aviatiky série 47 operovaly u Fliku 101G, Fliky 17D, 24F a 39D pak jako dvoumístné i jednomístné. Letouny z produkce WKF byly na frontě používány jen omezeně, 7 převzal Flik 73D, avšak brzy byly nahrazeny typem +moreI'>Hansa-Brandenburg C. I.

Dva Aviatiky C.I byly v Československu po válce provozovány leteckým sdružením Bohemia, které ve stavu společnosti figurují naposledy 20. září 1922.

Specifikace (série 37)

Údaje podle

Technické údaje

Posádka: * Rozpětí: 8,40 m * Délka: 6,86 m * Výška: 2,26 m * Nosná plocha: 24,80 m² * Hmotnost prázdná: 653 kg * Hmotnost vzletová: 976 kg * Pohonná jednotka: * Výkon pohonné jednotky:

Výkony

Maximální rychlost u země: 178 km/h * Výstup do 1000 m: 3 min 38 s * Výstup do 5000 m: 28 min * Vytrvalost: 3,5 h * Dostup: 6000 m

Odkazy

Reference

Literatura

Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974

Externí odkazy

[url=http://www.vinar.cz/mitte/bergc1.htm]Aviatik C.I Berg[/url] * [url=http://wp.scn.ru/en/ww1/o/1130/175/0]Kamufláže letounu Aviatik C.I[/url]

Kategorie:Letadla Aviatik Kategorie:Rakousko-uherská průzkumná letadla Kategorie:Dvouplošníky