Bever

Geografie

Obec leží na úpatí 2951 metrů vysoké hory Crasta Mora. Na jihu a východě protéká obcí řeka Inn a na západě řeka Beverin. +more Nejvyšší bod obce se nachází na Piz Calderas ve výšce 3397 m n. m. ; nejnižší bod je u hostince na hranici s La Punt Chamues-ch ve výšce 1688 m n. m. K Beveru patří osada Spinas ve Val Bever a statek Isellas severovýchodně od obce.

Území obce je rozděleno na dvě části. Na jedné straně se nachází centrální oblast Beveru, zasahující až za Spinas, a na druhé téměř stejně velká exkláva v zadní části údolí Val Bever. +more Důvody této neobvyklé hranice jsou popsány níže.

Historie

Letecký pohled (1964) Západně od Beveru mezi Beverem a Spinasem v oblasti zvané Curtins byl v roce 1914 nalezen srp z pozdní doby bronzové, datovaný do období kolem roku 1300 až 1000 př. +more n. l. Zůstává nejasné, zda má tento nález něco společného s osídlením, nebo zda se předmět ztratil při přepravě. První doložená zmínka o kapli pochází z .

Bever je poprvé doložen ve vrcholném středověku, nejstarší listina v obecním archivu Beveru pochází z roku 1327. Jménem celé vesnice pronajali tři sousedé Beveru několik luk jistému Jakobu de Andreae.

Před rokem 1510 patřila třetina údolí (Spinas až Bever) občanům Zuozu a Beversu. Pozemky v zadní části údolí vlastnil také biskup z Churu a duchovní rodina z Planty. +more Tolerovali, že zemědělci z Beveru a dalších sousedních obcí vyháněli svá zvířata do Alp. V roce 1528 se oblast dostala do majetku pánů Petra Traverse a Jakoba Schukana, kteří už nebyli tak vstřícní. Dotčené obce byly ve svém pokusu donutit Traverse a Schukana k prodeji poraženy. Jako kompenzaci za ztracenou alpskou oblast koupil Samedan pozemky v Silvaplaně a ve Val Chamüera a Bever zakoupil oblasti v okolí S-chanfu. To vyvolalo nelibost dotčených obcí a dalo podnět k dlouho odkládané smlouvě o rozdělení Horního Engadinu z roku 1538. Val Bever byl přidělen společně Samedanu a Beveru, ale již v roce 1540 došlo k dalšímu sporu o hranice. Hranice určil notář a soudce Jachiam Tütschett Bifrun. Spor mezi Samedanem a Beverem však nadále nebyl zcela vyřešen. V roce 1546 se diskutující rozhodli údolí definitivně rozdělit, což se dnes jeví jako nelogické. Horní část údolí až k Alp Valu a dolní část nad Spinasem po soutok s Innem tak patří obci Bever, avšak úsek mezi nimi v délce asi 5,5 kilometru patří obci Samedan.

Obyvatelstvo

Tradiční architektura Beveru

Jazyky

Bever je jednou z jazykově smíšených obcí kantonu Graubünden. Až do poloviny 19. +more století mluvili všichni obyvatelé jazykem , hornoengadinským dialektem rétorománštiny. Kvůli cestovnímu ruchu se podíl rétorománštiny brzy snížil. V roce 1880 mluvilo rétorománsky 81 % obyvatel, v roce 1910 to bylo již jen 59 %. V roce 1941 tento podíl naposledy překročil 50 % (50,4 %).

Po druhé světové válce se převažující jazyk změnil na němčinu. V 90. +more letech 20. století došlo k dramatickému poklesu rétorománštiny v důsledku silné imigrace německy mluvících obyvatel. Úředním jazykem obce je tak dnes němčina. V roce 1990 se však ještě 47 % lidí dokázalo domluvit rétorománsky a v roce 2000 to bylo 45 %. Italsky mluvící menšina se postupně také zmenšuje a v současnosti činí jen okolo 10 %. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:

Doprava

Železniční stanice Bever Bever leží na proslulé Albulské dráze, spojující kantonální hlavní město Chur se Svatým Mořicem a otevřené roku 1903. +more Od roku 1913 zde také odbočuje tzv. Engadinská trať, vedoucí směrem do dolního Engadinu. Obě tratě provozuje Rhétská dráha.

Silniční spojení je zajištěno kantonální silnicí č. 27 (St. Moritz - Scuol).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.bever.ch]]- oficiální stránky

[[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden[/url]] Kategorie:Sídla na Innu