Bioetika

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Bioetika je disciplína zabývající se etickými otázkami a dilematy v oblasti života a biomedicíny. Toto slovo bylo poprvé použito v roce 1927 francouzským filosofem Félixem Ravaissonem. Bioetika se však začala rozvíjet až v 60. letech 20. století, kdy se objevila potřeba pojmenovat a zkoumat etické problémy spojené s pokroky v medicíně a životními vědami. Bioetika se zaměřuje na různé oblasti, jako jsou reprodukční práva, genetické technologie, zdravotní péče, vědecký výzkum na zvířatech a jejich práva, environmentální etika a další. Je to multidisciplinární obor, který využívá poznatků z filosofie, medicíny, práva, biologie, sociologie a dalších disciplín. Cílem bioetiky je zkoumat a analyzovat etické otázky a rozhodování související se životem a biomedicínou, a navrhnout směrnice a etické normy, které by měli následovat lékaři, vědci, politici a společnost jako celek. Bioetika se také snaží chránit práva pacientů, ochraňovat zvířata a přispívat k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí. V České republice je bioetika relativně mladým oborem, který se začal rozvíjet v 90. letech 20. století. V roce 1997 byla založena Česká společnost pro bioetiku, která se zabývá popularizací a podporou bioetického výzkumu a vzdělávání. Mezi další organizace v ČR patří také Etická komise pro reprodukci člověka, Česká národní bioetická komise a další. Bioetika je důležitým oborem, který se snaží řešit aktuální a budoucí etické problémy v oblasti zdravotnictví a biomedicíny. Je to disciplína, která se vyrovnává s obtížnými otázkami, jako jsou reprodukční práva, právo na život, spravedlnost ve zdravotnictví, využívání živočichů v lékařském výzkumu a další. Bioetika je také důležitá pro etický rozvoj společnosti jako celku a ochranu životního prostředí.

Bioetika (z řeckého bios - život a éthos - mrav) je odvětví aplikované etiky, jehož snahou je zkoumat či vymezovat principy lidského chování souvisejícího zejména s otázkami medicíny a nakládání s (lidským) životem (potrat, euthanasie, klonování apod.).

V širším smyslu se bioetika neomezuje na otázky spojené s medicínou, nýbrž zahrnuje všechny morální problémy, které se týkají života jako takového (nikoliv jeho náplně či smyslu), tedy například otázky životního prostředí či přístupu ke zvířatům.

Bioetika zahrnuje širší oblast problémů než starší lékařská etika, která se zaměřuje především na vztahy mezi lékařem a pacientem. Je pro ni charakteristická interdisciplinarita, neboť se pohybuje mezi filosofií a etikou (popř. +more teologií), medicínou, psychologií, právem či ekologií.

Vznik bioetiky

Přestože mnohé otázky, kterým se věnuje bioetika, jsou staré jako filosofie sama, bioetika je poměrně mladou disciplínou. Její vznik je spojován s 60. +more léty 20. století, která s novými technologiemi soustředila do lidských rukou velkou část moci nad životem (hemodialýza, transplantace orgánů, bezpečná interrupce, antikoncepční pilulka, prenatální diagnostika, intenzivní péče, respirátor). Umírání se přesunulo z domovů do nemocnic. Současně si někteří lidé začali být vědomi hazardováním s životním prostředím a v kulturní sféře proběhla vlna hnutí za lidská práva (později také za práva zvířat), feminismu a individualismu. Zděšení z nacistických praktik používaných během holocaustu poukázalo na neudržitelnost striktního oddělování vědy a výzkumu od etických hodnot. Tyto události vedly ke stále širší diskusi o dosahu počínání člověka vybaveného moderní technikou na sféru živého a na jeho etický rozměr.

Samotný název bioetika pak pochází od amerického onkologa Van Rennselaer Pottera, který tento termín použil poprvé v článku z roku 1970, publikovaném na University of Wisconsin a nazvaném Bioethics: The science of survival (Bioetika: věda o přežití). Záběr bioetiky se postupně rozrostl - jednak s příchodem nových technologií, jednak se o témata životního prostředí, kde přechází v etiku životního prostředí (environmentální etiku). +more Bioetika je rozšířená především v USA, do Evropy a dalších světadílů přichází o něco později.

Přístupy

Tak jako v každé disciplíně, i v bioetice existuje pluralita přístupů a názorových proudů. Dvěma zřejmě nejrozšířenějšími východisky, které bývají stavěny do protikladu, jsou utilitarismus a deontologie - ty ovšem nevznikly s bioetikou, nýbrž jsou součástí dřívějších diskusí o etice. +more Zatímco utilitaristé hodnotí činy podle následků a za správné považují jednání, jež přinese co největší blaho pro co nejvíce osob, zastánci deontologie kladou důraz - někdy s odvoláním na Kanta - na lidskou důstojnost a nezadatelná práva.

Přestože někteří autoři spojují vznik bioetiky s krizí morálky určované velkými náboženstvími, mnoho bioetiků vychází z pozic svého náboženství - příkladem může být genetik a odpůrce potratů Jérôme Lejeune, zatímco například australský utilitarista Peter Singer je atheistou.

Reference

Literatura

Vácha, M., Koenigová, R., Mauer, M. Základy moderní lékařské etiky. Praha: Portál, 2012.

Externí odkazy

[url=http://www. volny. +morecz/bioetika/]Časopis Bioetika[/url] * [url=http://bioetika. ktf. cuni. cz/]Bioetika a lékařská etika na KTF UK[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100105070018/http://portal. unesco. org/shs/en/ev. php-URL_ID%3D1372%26URL_DO%3DDO_TOPIC%26URL_SECTION%3D201. html]Bioetika na stránkách UNESCO[/url] * [url=http://www. kritischebioethik. de/]Informationsportal zu den Themen der Bioethik[/url].

Kategorie:Etika Kategorie:Lékařská etika Kategorie:Filozofie 20. +more století.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top