Cesko.wiki Bitva u Rudavy
Author
Albert FloresBitva u Rudavy byla válečná bitva, která se odehrála 8. února 1642 během třicetileté války. Bitva se stala součástí obléhání hradu Jindřichův Hradec, který ovládali povstalci proti Habsburkům. Bitvu vyvolalo nepřátelství mezi císařskými vojsky, která byla v Jindřichově Hradci, a oddíly vojska, která se snažila dostat ke hradu. Bitva skončila vítězstvím císařských vojsk, která povstalecké oddíly rozprášila a jejich vůdce zajala. Tím byla vzpouza v Jindřichově Hradci potlačena a císařské vojsko pokračovalo v obléhání hradu. Bitva u Rudavy tak měla významný dopad na průběh třicetileté války a na další vývoj událostí v regionu.
Bitva u Rudavy se odehrála v zimě koncem 1254 mezi vojsky Přemysla II. Otakara a pohanskými Prusy na území Sambijského poloostrova, kde se nacházelo mnoho močálů a bažin. Proto se Přemysl rozhodl zaútočit v zimě na sklonku roku 1254, kdy území bylo zamrzlé, čímž předešel uvíznutí vojsk. Tažení se zúčastnilo 60 000 mužů. Vojsko sestávalo z profesionálních sborů z říše, české a rakouské šlechty, Sasů vedených braniborským markrabětem Ottou III., kontigentu hraběte Rudolfa Habsburského a členů Řádu německých rytířů. V bitvě se podařilo českému králi zvítězit. Touto bitvou skončila první česká křížová výprava do Pobaltí.
Příčiny bitvy
Přemysl tímto tažením chtěl rozšířit svůj vliv do oblasti Pruska a Litvy. Chtěl zde realizovat své snahy o nastolení přemyslovské moci v Litvě a Pobaltí, přičemž z olomouckého biskupství chtěl mít arcibiskupství spravující dobytá území, zároveň tím chtěl rozšířit vliv křesťanství do Pobaltí. +more Mezi Prusy zatím převládalo pohanství. Výprava mu sloužila také jako přesvědčovací prostředek směrem k papeži, aby potvrdil legitimitu jeho levobočků, které zplodil s Anežkou z Kuenringu. Svou výpravu uskutečnil také jako upevnění svých snah o získání titulu římského císaře. Jistou roli v tom jistě sehrála i složitá situace v Pobaltí, kde po mnoho let křižáci a zejména Řád německých rytířů sváděli s pohanskými Prusy tvrdé boje. V září roku 1254 osobně navštívili Prahu velmistr řádu Poppo z Osterny spolu s vyslanci papeže Inocence IV. a zjevně se českého panovníka pokusili přesvědčit ke křížovému tažení.
Průběh bitvy
Samotná bitva byla podle dobových zpráv velice krvavá. Poslední zbytky odporu byly zlomeny dobytím hradu u Rudavy, zbytek pruských vojsk se vzdal. +more Vítězem bitvy se stala vojska Přemysla II. Otakara. .
Důsledky bitvy
Český král Přemysl Otakar II. v bitvě zvítězil. +more Po porážce se Prusové pokořili a od biskupa Bruna ze Schauenburka přijali křest. V roce 1255 Řád německých rytířů na počest Přemysla Otakara II. založil nad řekou Pregolou hrad Regiomontium a město Královec, které se později stalo hlavním městem vévodství Pruska. Sídlo svěřil do Řádu bratří německého domu Panny Marie. Po bitvě se o železném a zlatém králi mluvilo jako o pánu říše od Baltu po Jadran.
Zajímavosti
O bitvě referoval i známý minnesanger Sigeher, kterého Přemysl "zdědil" po otci. Neváhal celé tažení přirovnat k slavným vítězstvím Alexandra Velikého, kterému se český král měl rovnat také svou genialitou.