Bitva u Soběslavi

Bitva u Soběslavi byla válečným střetem mezi českými katolickými šlechtici tzv. Zelenohorské jednoty vedené Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka s oddíly rožmberského vojska Jana II. z Rožmberka, který se od jednoty oddělil a začal podporovat zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad během politických a náboženských sporů v českých zemích. Odehrála se 3. nebo 4. července 1467 nedaleko města Soběslav a hradu Choustník v jižních Čechách a skončila porážkou a ústupem rožmberského vojska, což následně vedlo k opětovnému příklonu rodu ke katolické opozici vůči Poděbradovi.

Pozadí

Dne 23. +more prosince 1466 prohlásil papež Pavel II. Českým zemským sněmem zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad jako kacíře za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Roku 1467 papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka ze Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty, založené na hradě Zelená hora koncem roku 1465 a tvořenou celkem 16 katolickými šlechtici, vesměs jižních a západních Čech, ke kterým se přidala také města Plzeň, Brno, Jihlava a Znojmo. Stejně tak měla Zelenohorská jednota velkou podporu ve Slezsku, kde se mohla mj. opřít o podporu vratislavského biskupa Jošta II. z Rožmberka, který byl jakožto Rožmberk zarytým odpůrcem kališnictví. Útočná výprava loajální Poděbradovi pod vedením Ctibora Tovačovského z Cimburka do Slezska roku 1466 skončila nezdarem, roku 1467 se sem však vypravila vojska znovu pod vedením jeho a králova syna Viktorína z Poděbrad, která porazila síly Zelenohorské jednoty v červnových bitvách u Pačkova a u Frankenštejnu. Jedním ze 16 zakládajících členů Zelenohorské jednoty byl rovněž Jan II. z Rožmberka, zvaný Pokojný, který roku 1457 převzal po svém zemřelém bratrovi Jindřichovi vládu nad rožmberskými statk, když byl jejich otec Oldřich II. z Rožmberka ještě naživu. Ten byl roku 1449 zakladatelem a vůdcem rovněž katolické tzv. Strakonické jednoty, poražené královskou Poděbradskou jednotou v bitvě u Rokycan v červnu roku 1450, a v tu dobu již nezajímal o veřejný život. Jan se s otcem přesto neshodl na volbě českého krále a velmi ho ranil, když se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad, hlavního věřitele svého otce a odmítal se tak se svými vojáky účastnit bojům proti králi. Následně byl uvržen do klatby a k Soběslavi a Rožmberkově nedalekému sídelnímu hradu Choustník se začala chystat vojenská výprava Zelenohorské jednoty pod vedením Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Z toho důvodu nechal Jan narychlo opravit a zdokonalit soběslavské městské hradby, poničené při husitském útocích na město v průběhu husitských válek v letech 1421 a 1435. Soběslavi.

Bitva

O bitvě samotné se dochovalo jen velmi málo informací, mj. v soběslavských městských kronikách. +more S jistotou se tak dá říci asi jen to, že se bitva mezi vojskem Jana II. z Rožmberka a vojskem Zelenohorské jednoty vedené Zdeňkem ze Šternberka udála jakožto polní střet poblíž Soběslavi 3. nebo 4. července 1467 a Janovo vojsko v ní bylo poraženo. Lze předpokládat, že se střet udál v oblasti severovýchodně od Soběslavi, tedy ve směru k hradu Choustník, za předpokladu, že s oběma pevnostmi Jan z Rožmberka počítal jako s opěrnými body. Poražené vojsko údajně utrpělo těžké ztráty a po střetu se zřejmě stáhlo do Soběslavi či na Choustník.

Střetu této velikosti se v dobovém kontextu mohlo celkově účastnit několik set, maximálně několik tisíc bojovníků.

Hodnocení bitvy

Z hlediska dobového kontextu se jednalo o menší a méně významné střetnutí konfliktu kališnictví reprezentující moci Jiřího z Poděbrad s katolickým svazem Zelenohorské jednoty. Jan z Rožmberka byl na základě bitvy přinucen vzdát se vlastnictví Soběslavi a hradu Choustník. +more Stejně tak tato politická prohra znamenala značné oslabení moci rodu Rožmberků jakožto dynastie dominující jihočeskému šlechtickému prostředí. Jan zemřel roku 1472, roku 1481 pak jeho syn Vok II. z Rožmberka Soběslav a Choustník ze zástavy vykoupil zpět.

Vojska Jiřího z Poděbrad jinak silám Zelenohorské jednoty poměrně úspěšně úspěšně čelila, stejně jako výpadům křižáckých vojsk z německých zemí, mj. poražených v bitvách u Nýrska či u Turnova. +more V březnu roku 1468 zatím zahájil přímý boj vykonavatel papežské klatby uherský král Matyáš Korvín, ke kterému se po vojenských neúspěších uchýlil Zdeněk ze Šternberka. To bylo začátkem tzv. česko-uherských válek. Korvín vpadl na Moravu a postupně likvidoval zdejší Jiřího pozice z Poděbrad, díky vítězství v bitvě u Zvole 1. října 1468 pak získal dlouhotrvající převahu. Pokus o vpád jeho vojsku od Brna směrem do Čech byl v únoru 1469 zmařen při jeho obklíčení u Vilémova. Po dohodě s Jiřím z Poděbrad se vrátil zpět na Moravu se slibem, že se ambicí v Čechách vzdá, který však nedodržel a 3. května 1469 se v Olomouci nechal zvolit českými a moravskými katolickými stavy českým králem a střety česko-uherské války pak v dílčí míře probíhaly až do smrti Matyáše Korvína smrti roku 1490. Jednota zelenohorská byla pak oficiálně rozpuštěna roku 1471.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Česko-uherské války * Seznam bitev českých dějin

Externí odkazy

[url=https://theses. cz/id/ivcc1o/downloadPraceContent_adipIdno_4286. +moretxt]Diplomová práce - Paměť o městě (Soběslav v měšťanských pamětech 1632-1752)[/url] * [url=https://kramerius5. nkp. cz/view/uuid:b37799b0-6630-11e3-ae59-005056827e52. page=uuid:05d66db0-977a-11e3-a880-5ef3fc9ae867]F. Palacký - Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě (5. část)[/url].

Kategorie:Bitvy Česka Kategorie:Bitvy svedené v Čechách Kategorie:Bitvy v Jihočeském kraji Kategorie:Bitvy roku 1467 Bitva Bitva +more_červenec'>Bitva.