Seznam bitev českých dějin

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Jenském kodexu, fol. 56a.V porovnání s komplexní evropskou historii nepatří České země k místům četných vojenských událostí, přesto během staletí byli jejich obyvatelé nuceni nejednou obhájit své nároky na národní svébytnost i státní nezávislost se zbraní v ruce. Tyto boje neproběhly pouze na domácí frontě, ale mnohdy i stovky kilometrů od českých hranic. Seznam bitev českých dějin tedy obsahuje nejen výčet vojenských střetnutí, které se odehrály na území dnešních Čech a Moravy, ale také na území jiných státních celků, jejichž výsledek podstatně ovlivnil české dějiny nebo byly vybojovány za výrazné účasti českých vojenských kontingentů a velitelů. Pokud jde o dějiny po druhé světové válce, jež byla poslední událostí, při níž došlo k masovému nasazení českých vojáků, seznam pojímá události menšího rozsahu, které pro svůj militaristický charakter získaly, mnohdy i zveličené, pojmenování bitva, případně operace, střetnutí, boj ap.

...

Středověk

Počátky českého státu - raný středověk

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva s Avarycenter |626centerUtlačovaní Slované, pod velením franského kupce Sáma, porazili vojsko Avarů.
center |Bitva u Wogastisburgucenter |631 nebo 632centerSlované vedení králem Sámem porazili franské vojsko +more'>Dagoberta I.
center |Bitva u Canburgucenter |805centerČeši ubránili před mohutnou armádou Karla Velikého hradiště Canburg.
center |Bitva u zásekůcenter |849centerČeši, na česko-franské hranici, porazili vojsko východofranského panovníka Ludvíka Němce.
center |Lucká válka též bitva u Turskacenter |kolem roku 850centerČeské vojsko, pod vedením Tyra (Čestmíra), převlečeného za knížete Neklana, porazilo vojsko kmene Lučanů, vedené knížetem Vlastislavem.
center |Bitva u Rastislavova hraducenter |864centerMoravské vojsko, pod vedením knížete Svatopluka rozdrtilo vojsko Franků (místo, kde stál Rostislavův hrad, není dodnes známo).
center |Bitva u Vltavycenter |872centerVojsko pěti českých knížat bylo poraženo na neznámém místě u Vltavy oddíly Ludvíka Němce, kterým velel mohučský arcibiskup Luibert.
center |Bitva u Míšněcenter |936centerČeské vojsko, které jeho velitel kníže Boleslav I. rozdělil na dvě části, se střetlo s armádami Sasů a Durynků. Poté, co první armáda porazila Durynky, přispěchala na pomoc svým druhům, kteří byli od Sasů poraženi. Boj vyvrcholil saskou porážkou.
center |Bitva na Lechucenter |10. srpen 955centerVojsko německého krále Otty I. , za podpory dalších vladařů včetně českého knížete Boleslava I. , zastavilo postup staromaďarských kmenů do západní Evropy.
Bitva u Plzně976České vojsko knížete Boleslava II. u Plzně přepadlo a rozdrtilo odpočívající vojsko císaře Oty II.
center |Vyvraždění Slavníkovcůcenter |27. - 28. září 995centerVojsko Přemyslovce Boleslava II. zaútočilo na rodové sídlo Slavníkovců v Libici nad Cidlinou, přičemž oslabenou posádku porazilo a obyvatele Libice vyvraždilo.
.

Vrcholný středověk

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Brůdkucenter |22. +more srpen 1040centerKníže Břetislav I. rozdrtil říšská vojska německého císaře Jindřicha III. táhnoucí do Čech.
center |Bitva u Chlumce (1040)center |22. září 1040České vojsko, pod velením Prkoše, bylo podplaceno míšenským markrabětem Ekkehardem.
center |Obležení Prahy (1041)center |8. - 29. září 1041centerŘíšská vojska císaře Jindřicha III. oblehla Prahu. Po zradě některých českých knížat byl Břetislav I. přinucen ke kapitulaci.
center |Bitva u Hradcecenter |1070centerVojska polského krále Boleslava II. se pokusila dobýt Hradec nad Moravicí. Vratislav II. Hradec ubránil a polská vojska porazil.
center |Bitva u Mogyoróducenter |1074centerVojsko Oty I. Olomouckého dopomohlo k získání královské koruny uherskému vévodovi Gejzovi. Na opačné straně bitevního pole stál uherský král Šalamoun.
center |Bitva u Hohenburgucenter |1075centerVojsko českého knížete Vratislava II. se na straně Jindřicha IV. zúčastnilo vítězné bitvy proti Sasům.
center |Bitva u Flarchheimucenter |7. leden 1080centerČeské vojsko Vratislava II. svedlo po boku Jindřicha IV. neúspěšnou bitvu proti Rudolfu Švábskému.
center |Bitva u Hohenmölsenucenter |15. říjen 1080centerČeské vojsko Vratislava II. , opět po boku Jindřicha IV. , porazilo vojska Rudolfa Švábského, který podlehl utrženému zranění, čímž byla ukončena vleklá válka o říšský trůn.
center |Bitva u Mailbergucenter |12. květen 1082centerV reakci na vpád Leopolda II. na Moravu, vniklo vojsko vedené knížaty Konrádem I. Brněnským a Otou I. do Rakouska a u Mailberku Leopolda II. rozdrtilo.
center |Bitva o Římcenter |10. březen 1083centerVojenský oddíl o síle třech stovek mužů, pod vedením pozdějšího knížete Bořivoje II. , vypomohl Jindřichovi IV. při dobytí Říma a vyhnání papeže Řehoře VII.
center |Bitva u Hvozdcecenter |1087centerPři návratu z trestné výpravy v Sasku bylo české vojsko, pod velením pozdějšího knížete Břetislava II. , napadeno ze zálohy bojovou družinou saského markraběte Ekberta. Přes těžké ztráty Češi zvítězili.
center |Bitva na Trotiněcenter |8. říjen 1110centerPolské vojsko, pod vedením knížete Boleslava III. Křivoústého, uštědřilo Čechům knížete Vladislava I. , kteří se mu snažili odříznout cestu zpět do Polska, těžkou porážku. Při útoku padl jeden z velitelů českého vojska, Dětříšek Buzic.
center |Bitva na Luckém policenter |13. květen 1116centerVojsko knížete Vladislava I. se utkalo s vojskem uherského králem Štěpána II. Původně zamýšlené mírové setkání se změnilo v bitvu, ve které české vojsko zvítězilo.
center |Bitva u Chlumcecenter |18. únor 1126centerČeský kníže Soběslav I. porazil německá vojska a v bitvě obklíčil a zajal římského krále Lothara III.
center |Bitva u Vysokécenter |25. duben 1142centerČeský kníže Vladislav II. byl nedaleko Kutné hory poražen vojsky povstalců v čele s Konrádem Znojemským. Bitva se odehrála v okolí vrchu Vysoká, snad v místech dnešní osady Bojiště.
center |Obléhání Milánacenter |6. srpen - 8. září 1158centerPo obléhání Milána, při němž se vyznamenali čeští bojovníci, byl český kníže Vladislav II. za odměnu korunován českým králem.
center |Bitva u Loděnice (1179)center |23. leden 1179centerOzbrojenci knížete Bedřicha byli poražení vojskem sesazeného knížete Soběslava II.
center |Bitva u Prahycenter |27. leden 1179centerOzbrojenci knížete Bedřicha v místech dnešní pražské ulice Na Bojišti porazili vojsko Soběslava II.

Husitské války

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Nekmíře (Nekměře)center |prosinec 1419 či leden 1420centerHusité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili oddíl plzeňského landfrýdu Bohuslava ze Švamberka. +more Při střetu došlo k prvnímu známému použití vozové hradby v historii husitských válek.
center |Bitva u Sudoměřecenter |25. březen 1420centerHusitští bojovníci porazili jednotky katolických šlechticů a strakonických johanitů.
center |Bitva u Poříčí nad Sázavoucenter |19. - 20. květen 1420centerTáborité, pod velením Mikuláše z Husi a Jana Žižky, si prorazili cestu skrze obklíčení vojsk I. křížové výpravy.
center |Bitva o Táborcenter |30. červen 1420centerOldřich z Rožmberka se pokusil oblehnout a dobýt oslabený Tábor, jeho armáda však byla rozdrcena koordinovaným útokem táborské posádky a jízdy Mikuláše z Husi, která se kvůli ohrožení husitského centra narychlo vrátila z Prahy.
center |Bitva na Vítkověcenter |14. červenec 1420centerHusité pod vedením Jana Žižky z Trocnova odrazili útok křižáků na opevněný Vítkov a zabránili obklíčení Prahy ze strany krále Zikmunda Lucemburského.
center |Bitva u Panského Boru Bitva u Horažďoviccenter |12. říjen 1420centerJan Žižka porazil vojsko Rožmberků a jejich spojenců.
center |Bitva pod Vyšehrademcenter |1. listopad 1420centerHusité porazili vojsko Zikmunda Lucemburského, jenž se pokusil vyprostit Vyšehrad z obležení.
center |Bitva u Mostucenter |5. srpen 1421centerPražské vojsko pod vedením Jana Želivského utrpělo porážku od míšeňského markraběte Bedřicha.
center |Bitva u Žluticcenter |asi druhá polovina listopadu 1421centerHusité vedeni Janem Žižkou se uchýlili na vrch Vladař (vrch), kde tři dny odolávali za vozovou hradbou útokům protivníka. Zřejmě za soumraku prorazili obklíčení a unikli do Žatce.
center |Bitva u Kutné Horycenter |21. - 22. prosinec 1421centerHusité v defenzivním postavení před kouřimskou branou u Kutné Hory se střetli s vojsky druhé křížové výpravy pod velením Zikmunda Lucemburského. Po celodenním boji ztratili město a v noci byli nuceni si prorazit cestu skrz obklíčení.
center |Bitva u Habrůcenter |8. leden 1422centerJan Žižka obrátil na útěk vojáky druhé křížové výpravy.
center |Bitva u Hořiccenter |20. duben 1423centerOrebité pod velením slepého Jana Žižky porazili oddíly Čeňka z Vartemberka.
center |Bitva u Strauchova dvoracenter |4. srpen 1423centerPrvní husitská bitva, ve které šla archa proti arše, poprvé, kdy se utkaly dvě husitské armády. Jan Žižka porazil vojsko Diviše Bořka z Miletínka.
center |Bitva u Týncecenter |22. srpen 1423centerVojáci Haška z Valdštejna rozdrtili oddíl Matěje Lupáka, jenž táhl z Hradce Králové na pomoc Janu Žižkovi obleženému v Čáslavi.
center |Bitva u Malešovacenter |7. červen 1424centerVýchodočeští husité vedení Janem Žižkou dosáhli rozhodného vítězství nad armádou vojenské koalice složené z pražanů a českých katolických a kališnických feudálů.
center |Bitva u Ústí nad Labemcenter |16. červen 1426centerSpojená husitská vojska odrazila vpád Saských, Durynských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Vitzthumu.
center |Bitva u Tachovacenter |3. srpen 1427centerČást zadního voje prchajícího vojska III. křížové výpravy proti husitům, byla pobita oddíly Prokopa Holého.
center |Bitva u Domažliccenter |14. srpen 1431centerHusitská vojska porazila příslušníky IV. křížové výpravy vedené markrabím Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim.
center |Bitva u Lipancenter |30. květen 1434centerPorážka sirotčího a táborského vojska koalicí složenou z umírněných husitských šlechticů, pražanů a katolických pánů, která znamenala ukončení téměř 15 let nepřetržitě trvajících bojů a krok k prosazení náboženské tolerance v Čechách.
center |Bitva u Křečecenter |17. - 18. srpen 1435centerPoslední bitva husitských válek. Síly Oldřicha z Rožmberka porazily vojsko táboritů.
.

Pozdní středověk

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Obléhání Táboracenter |11. +more srpen - 1. září 1438centerČeši a Poláci uhájili Tábor před vojskem Albrechta Rakouského s asi 25 - 35 000 ozbrojenci.
center |Bitva u Želeniccenter |23. srpen 1438center4000 vojáků z Žatce, Loun a Polska napadlo německé spojence Albrechta Rakouského při jejich přesunu do Saska. Němcům pod velením bývalého husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se podařilo zvítězit a zmocnit se protivníkových vozů.
center |Bitva u Varnycenter |10. - 11. listopad 1444centerPorážka křesťanského vojska tureckým sultánem Muradem II. Bitvy se zúčastnilo 400 někdejších husitů pod velením Jana Jiskry z Brandýsa.
center |Dobytí Prahycenter |3. září 1448centerJiří z Poděbrad spolu s 9000 radikálními husity Poděbradské jednoty dobyl českou metropoli.
center |Bitva u Somošecenter |5. září 1449centerBratříci zvítězili nad početnější armádou Jánose Hunyadiho.
center |Bitva u Rokycan Bitva u Mýtacenter |4. června 1450centerVítězství vojska Poděbradské jednoty pod velením zemského správce Jiřího z Poděbrad nad oddíly Strakonické jednoty vedené Jindřichem IV. z Rožmberka před branami Rokycan nedaleko Mýta. Bitvu rozhodl dělostřelecký střet.
center |Bitva u Lučencecenter |7. září 1451centerVojsko českých bratříků, hájící zájmy krále Ladislava zvaného Pohrobek, pod velením Jana Jiskry, za účasti Jana Talafúse z Ostrova a Petra Aksamita z Lideřovic a Kosova, porazilo početnější armádu maďarského vojevůdce Jánose Hunyadiho.
center |Bitva u Šarišského Potoka Bitva u Blatného potokacenter |21. květen 1458centerMatyáši Korvínovi se porážkou bratříků podařilo oslabit jejich vojenskou moc v horních Uhrách (v bitvě zemřel hejtman Petr Aksamit).
center |Bitva u Kapušancenter |1465centerMatyáš Korvín porazil vojsko bratříků, které ztratilo přibližně 2000 mužů.
center |Bitva u Frankenštejnucenter |1467centerČeský král Jiří z Poděbrad porážkou tzv. jednoty zelenohorské ve Slezsku upevnil své postavení v zemi.
center |Bitva u Pačkova Bitva u Paczkówacenter |11. června 1467centerMoravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka porazil v rámci svého slezského tažení katolické vojsko vratislavského biskupa Jošta II. z Rožmberka, což dopomohlo k obnovení autority krále Jiřího ve Slezsku.
center |Bitva u Nýrskacenter |22. září 1467centerPorážka křížové výpravy Ludvíka IX. Bavorského vojskem českého krále Jiřího z Poděbrad vedeného Rackem Janovickým z Janovic.
center |Bitva u Veľkých Kostoľancenter |prosinec 1466 či leden 1467centerMatyáš Korvín porazil jednotky bratříků pod velením hejtmana Jana Švehly. Tímto střetnutím končí aktivita polních bratrstvech v Horních Uhrách.
center |Bitva o Třebíčcenter |12. květen - 9. červen 1468centerV benediktýnském klášteře nad Třebíčí se bránilo 3000 českých bojovníků 10 000 armádě uherského krále Matyáše Korvína.
center |Bitva u Turnovacenter |3. červen 1468centerJindřich II. Kruhlata z Michalovic porazil křížovou výpravu vypravenou ze Slezska a Lužice vedenou Jaroslavem III. ze Šternberka.
center |Bitva u Zvolecenter |1. říjen 1468centerČeské vojsko pod velením Zdeňka Kostky z Postupic, podporované bratry Janem a Jiřím Tunklovými ze Zábřeha a na Brníčku se střetlo s uherským vojskem pod velením Františka z Háje, jež mělo místní podporu biskupských manů Jana Rájeckého z Mírova, Zikmunda ze Zvole a biskupské posádky hradu Mírova. České vojsko bylo poraženo a Kostka z Postupic v bitvě padl.
center |Bitva u Vilémovacenter |22. červenec 1469centerVojsko Jiřího z Poděbrad obklíčilo u Vilémova křížovou výpravu pod velením Matyáše Korvína.
center |Bitva u Uherského Hradištěcenter |závěr října 1469centerPěchota českého krále Jiřího z Poděbrad při pokusu dodat zásoby obléhanému Uherskému Hradišti porazila početnější oddíl vojáků krále Matyáše Korvína.
center |Bitva u Uherského Broducenter |2. listopad 1469centerČeské vojsko pod velením Jindřicha z Poděbrad obrátilo na útěk hlavní armádu krále Matyáše Korvína.
center |Bitva u Žvanoviccenter |12. října 1474centerVítězství spojených oddílů vojska polského krále Kazimíra IV. a jeho syna Vladislava Jagellonského nad uherskými vojsky Matyáše Korvína ve Slezsku. Jediná větší bitva tohoto slezského tažení.
center |Bitva u Plzněcenter |28. únor 1478centerPorážka oddílů krále Vladislava Jagellonského pod velením Buriana II. z Gutštejna jednotkami uherských a plzeňských vojáků z katolické Plzně loajálních Korvínovi. Jeden z posledních střetů česko-uherských válek před podpisem Olomoucké smlouvy.
center |Bitva u Tomkowic Bitva u Thamaswaldecenter |28. července 1487centerNerozhodný střet oddílů Jana Zahaňského, podporovaného Jagellonci, s uherskými vojsky Matyáše Korvína ve Slezsku. Bitvy se účastnilo asi 4500 českých žoldnéřů pod velením Jidřícha z Poděbrad.
center |Bitva u Schönbergu Bitva u Wenzenbachu Bitva u Řeznacenter |12. září 1504centerHabsburské vojsko přepadlo českou žoldnéřskou pěchotu vracející se do vlasti z ukončené války o landshutské dědictví. Češi nestačili uzavřít vozovou hradbu a po urputném boji, kdy jich polovina zahynula, byli poraženi. Avšak císař Maxmilián I. ocenil statečnost, s jakou se bránili, a zajatce propustil bez výkupného.
.

Novověk

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Moháčecenter |29. +more srpen 1526centerVojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského byla poražena tureckou armádou Sulejmana Nádherného. Po bitvě, v níž český král padl, se otevřely dveře turecké expanzi do Uher a Habsburkům se uvolnily ruce k obsazení českého i uherského trůnu.
center |První obléhání Vídněcenter |27. září - 16. říjen 1529centerPři neúspěšném obléhání Vídně tureckými vojsky se vyznamenaly i české jednotky. Neúspěch odradil Turky od dalších útoků.
center |Střetnutí u Nespekcenter |26. červen 1608centerMenší střet jednotek české zemské hotovosti loajální Rudolfu II. , které rozprášily jednotky uherské jízdy z ležení archivévody Matyáše, které přitáhly k Praze. Bitva se odehrála necelý den po podepsání tzv. Libeňského míru, který spor obou bratrů urovnal.
.

Třicetiletá válka

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Obléhání Českých Budějovic stavovskou armádoucenter |léto 1618 a listopad 1618 - červen 1619centerCísaři Matyášovi loajální České Budějovice odolala dvěma obléhacím pokusům císařského vojska: v létě armádě Jindřicha Matyáše Thurna a od listopadu 1618 do června 1619 vojsku Georga Friedricha hraběte von Hohenlohe.
center |Bitva u Čáslavicenter |+more_září'>14. září - 16. září 1618centerMenší bojový střet stavovského vojska vedeného Jindřichem Matyášem Thurnem a císařského vojska pod velením Karla Bonaventury Buquoye, který odvrátil Buqoyův postupu na Prahu.
center |Bitva u Pelhřimova Bitva u Hořepníkucenter |18. října 1618centerDílčí vítězství stavovského vojska během výpadu proti jezdeckému oddílu pod velením Jindřicha Duvala Dampierra.
center |Bitva u Lomnicecenter |9. listopad 1618centerČeské stavovské vojsko vedené Jindřichem Matyášem Thurnem zvítězilo nad císařským vojskem pod vedením Karla Bonaventury Buquoye.
center |Bitva u Záblatícenter |10. červen 1619centerVojsko českých stavů pod vedením generála Petra Arnošta Mansfelda bylo vlákáno císařskou armádou do léčky a poraženo.
center |Bitva u Dolních Věstoniccenter |5. srpen 1619centerPorážka císařského sboru o síle 12 000 mužů pod vedením generála Dampierra stavovským vojskem vedeným Fridrichem z Teuffenbachu.
center |Bitva u Starého Smolivcecenter |6. říjen 1620centerDvacetitisícové jednotky Kristiána staršího z Anhaltu se pokusily napadnout početně slabší Buquoyův voj o 15 000 mužích mezi vesnicemi Radošice a Starý Smolivec nedaleko Nepomuku, včasným přesunem se však se stavovským vojskem střetly pouze císařské zadní voje.
center |Bitva u Rakovníkacenter |27. října-6. listopadu 1620centerDílčí střety císařské a stavovské armády u Rakovníku, které předznamenaly střetnutí na Bílé hoře.
center |Bitva na Bílé hořecenter |8. listopad 1620centerCísařská armáda porazila vojsko českých stavů. Po tomto vítězství se zhroutilo stavovské povstání a došlo k obnovení habsburské moci v zemi.
center |Bitva u Rozvadovacenter |16. červenec 1621centerÚspěšné odražení výpadu vojska generála Tillyho armádou Arnošta Mansfelda na česko-bavorské hranici.
center |Bitva u Nového Jičínacenter |25. červenec 1621centerVojsko českých stavů vedených Janem Jiřím Krnovským zde porazilo městskou ligistickou posádku a následně povraždilo stovky zajatých vojáků, povětšinou cizineckých žoldnéřů.
center |Bitva u Desavycenter |25. duben 1626centerCísařsko-ligistická vojska vedená vrchním velitelem Albrechtem z Valdštejna zvítězila nad protestantskými vojsky vedenými Petrem Mansfeldem.
center |Bitva u Lützenucenter |16. listopad 1632centerStřetnutí císařských vojsk pod velením Albrechta z Valdštejna se švédsko-saskou armádou pod vedením krále Gustava II. Adolfa. Bitva skončila prakticky nerozhodně, švédský král však padl. Boje se na obou stranách účastnili vojáci českého původu.
center |Bitva u Přísečnicecenter |27. březen 1641centerŠvédské vojsko generála Johana Banéra se při ústupu do Saska střetlo s císařskými oddíly pod velením Zikmunda Myslíka. Během bitvy bylo vypáleno město Přísečnice, a Švédům se přes jisté ztráty podařilo spořádaně ustoupit.
center |První obléhání Brna Švédycenter |1. září - 9. září 1643centerŠvédské vojsko generála Lennarta Torstensona po devět dnů během války poprvé neúspěšně obléhalo moravskou metropoli.
center |Obléhání Olomouce císařskou armádoucenter |podzim 1643 a červen 1644 - březen 1645centerŠvédy ovládaná Olomouc odolala dvěma obléhacím pokusům císařského vojska: na podzim armádě Jana Kryštofa Puchheima a v letech 1644 do března 1645 vojsku Ladislava Buriana z Valdštejna.
center |Bitva u Vsetínacenter |26. leden 1644centerCísařské oddíly plukovníka Wellische z trestné výpravy Jana z Rottalu zvítězily nad asi 700 valašskými evangelickými povstalci pod velením hejtmana Jana Kováře před branami Vsetína, což znamenalo za faktický konec Valašského povstání.
center |Bitva u Jankovacenter |6. březen 1645centerŠvédská vojska porazila císařskou armádu. Švédům se otevřely dveře k tažení na Brno a Vídeň.
center |Druhé obléhání Brna Švédycenter |3. květen - 23. srpen 1645centerŠvédské vojsko generála Lennarta Torstensona neúspěšně obléhalo moravskou metropoli, jejíž posádce velel Louis Raduit de Souches.
center |Bitva u Třebelecenter |22. srpen 1647centerCísařské armádě se podařilo zastavit švédský vpád na české území. Jedním z důsledků střetnutí bylo i dobytí Jihlavy, kterou okupovala švédská posádka.
center |Střetnutí u Teplécenter |7. září - 21. září 1647centerMenší poziční střet císařského a švédského vojska nedlouho po bitvě u Třebele.
center |Obléhání Prahycenter |31. červenec - 1. listopad 1648centerPo přepadení a vyrabování Pražského hradu a Malé Strany švédská vojska neúspěšně obléhala Staré a Nové Město pražské.
.

Léta 1648-1740

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Starého Hrozenkovacenter |6. +more říjen 1663centerV bitvě v Hrozenkovském průsmyku za rakousko-turecké války v letech 1663-1664 mezi valašskými portáši a Turky nedaleko Starého Hrozenkova padlo okolo 200 Valachů.
center |Bitva na Ovčím vrchucenter |6. května 1680centerPorážka západočeských účastníků Selského povstání roku 1680 jednotkami císařských kyrysníků na Ovčím vrchu nedaleko hradu Švamberk. Jednalo se o největší bojovou operaci proti regionálnímu lidovému povstání v historii českých zemí.
center |Obléhání Vídněcenter |14. červenec - 12. září 1683centerByl odražen poslední pokus Osmanské říše o ovládnutí střední Evropy. V boji se vyznamenal Starhemberkův pluk složený z vojáků pocházejících z Moravy.
center |Bitva u Höchstädtucenter |13. srpen 1704centerFrancouzsko-bavorská aliance svým váháním promeškala možnost rozdrtit jednotlivá bojová uskupení protifrancouzské koalice a umožnila svým nepřátelům se spojit. Bitva skončila drtivou porážkou francouzské strany, jež byla nucena rezignovat na své záměry ve střední Evropě.
.

Války o slezské dědictví

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Čížovécenter |22. +more listopad 1741centerÚspěšný výpad uherské jízdy císařské armády proti zadním vojům francouzské armády postupující na Prahu.
center |Bitva u Pískucenter |29. prosinec 1741centerRakušané uštědřili porážku průzkumnému odřadu francouzské armády.
center |Obléhání Brna prusko-saským vojskemcenter |9. únor - 7. duben 1742centerNeúspěšné obléhání, přesněji vojenská blokáda, Brna pod velením Jana Kryštofa Seherr-Thosse před prusko-saskou armádou Fridricha II. Okupační armáda se během obklíčení města nepokusila o žádnou otevřeně vojenskou akci.
center |Bitva u Chotusiccenter |17. květen 1742centerPruská armáda vedená Fridrichem II. porazila habsburská vojska pod vedením Karla Lotrinského. Marie Terezie byla nucena uzavřít s Pruskem mír a země Koruny české přišly o většinu Slezska.
center |Bitva u Zahájícenter |25. květen 1742centerFrancouzsko-bavorská armáda uhájila své pozice proti útoku rakouské armády.
center |První bitva u Týna nad Vltavoucenter |5. červen 1742centerÚspěšný útok Rakouské armády proti francouzské armádě a zahájení tažení na okupovanou Prahu.
center |Střet u Kadaněcenter |14. říjen 1742centerÚspěšný útok uherské jízdy proti francouzské armádě a odvrácení jejího tažení do Čech.
center |Druhá bitva u Týna nad Vltavoucenter |8. - 9. říjen 1744centerMenší vítězství Rakouské armády nad pruským vojskem. Prusové se následně začali stahovat z Čech.
center |Bitva u Žďárucenter |30. září 1745centerPrinc Karel Lotrinský utrpěl porážku od krále Fridricha II.
.

Sedmiletá válka

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Lovosiccenter |1. +more říjen 1756centerPruská armáda pod vedením Fridricha II. nepřesvědčivě porazila rakouská vojska vedená maršálem Brownem. Přestože pruská armáda dosáhla taktického úspěchu, musela se na zimní kvartýry stáhnout zpět do Saska a Slezska.
center |Bitva u Libercecenter |21. duben 1757centerRakouský generál hrabě Königsegg svedl krátký boj s pruským generálem Bevernem. Poražení Rakušané byli nuceni se stahovat dále k Praze.
center |Bitva u Staré Boleslavicenter |2. květen - 5. květen 1757centerVoj pruského polního maršála Kurta von Schwerina dobyl při postupu na Prahu Starou Boleslav a obsadil most přes Labe.
center |Bitva u Štěrbohol Bitva u Prahycenter |6. květen 1757centerPruský král Fridrich II. drtivě porazil rakouské vojsko pod velením vévody Karla Lotrinského.
center |Obléhání Prahycenter |6. květen - 20. červen 1757centerPrusové vystavili Prahu nejničivějšímu dělostřeleckému odstřelování v její historii.
center |Bitva u Kolínacenter |18. červen 1757centerHabsburská armáda, pod vedením maršála Dauna, porazila pruskou armádu pod vedením Fridricha II. Bitva se stala jedním z mezníků sedmileté války.
center |Bitva pod Studencemcenter |18. červenec - 21. červenec 1757centerRakouské oddíly pod velením generálů Becka a Andráse Hadika vítězně napadly pruská vojska ustupující z Čech přes Lužické hory pod vrchem Studenec u České Kamenice.
center |Obléhání Olomoucecenter |27. květen - 7. červenec 1758centerÚspěšná obrana města zmařila pokus Fridricha II. o proniknutí do Rakouska, dobytí Vídně a ukončení války.
center |Bitva u Domašovacenter |27. květen - 7. červenec 1758centerRakušané pod velením generálmajora Ernesta Gideona Laudona a generálmajora Josefa von Žiškovič napadli a zničili důležitý a dobře střežený konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc.
center |Bitva u Ostřetínacenter |12. červenec - 13. červenec 1758centerUstupující jednotky pruské armády odrazily ve východních Čechách výpad Rakušanů, údajně poté, co vypálila Ostřetín nedaleko Holic a tím přivovaly posádkové posily z Prusy okupovaného Hradce Králové.
center |Bitva u Přepychcenter |16. červenec 1758centerPokus o obklíčení Laudonových jednotek Prusy v rámci krytí pruského ústupu. Rakušané nedokázali útoku čelit a byli nuceni se stáhnout.
center |Střetnutí u Nebes a Žďárucenter |8. květen 1759centerDrobné pruské vítězství nad jednotkami rakouské armády.
.

Selské povstání v českých zemích roku 1775

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Chlumce nad Cidlinoucenter |25. +more březen - 26. březen 1775centerČeští sedláci, snažící se na vrchnosti prosadit svá domnělá práva, se v počtu 300 - 500 mužů pokusili třikrát zaútočit na zámek v Chlumci nad Cidlinou. Byli drtivě poraženi, což představovalo konec selského povstání roku 1775 ve východních Čechách.
center |Bitva na Humlově kopcicenter |28. březen 1775centerPřiližně dva tisíce východočeských sedláků bylo poraženo a zahnáno na útěk císařskými vojáky na Humlově kopci u Trutnova.
center |Vzpoura na lesonickém panstvícenter |25. červenec - 26. červenec 1775centerMoravští sedláci z panství Lesonice napadli zdejší zámek, načež byli následujícího dne rozprášeni vojenskou setninou. Šlo o nejvýraznější projev povstání na území Moravy v bouřlivém roce 1775.
.

Moderní dějiny

Francouzské revoluční a napoleonské války

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Neerwindencenter |2. +more březen 1793center40 000 vojáků rakouského maršálka Josiáše Koburského porazilo 45 000 Francouzů generála Dumourieze. Páteř rakouských jednotek tvořily pluky naverbované v českých zemích.
center |Bitva u Vyškovacenter |28. listopad 1805centerMenší střet rusko-rakouských vojsk s postupující francouzskou císařskou armádou v ulicích a okolí Vyškova.
center |Bitva u Slavkovacenter |2. prosinec 1805centerFrancouzský císař Napoleon Bonaparte porazil spojená vojska ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.
center |Bitva u Štokůcenter |3. - 5. prosinec 1805centerRakušané dosáhli vítězství nad bavorskými jednotkami, jež tvořily zadní voj francouzské armády. Na obou stranách padlo, bylo zraněno či zajato více než 1000 vojáků.
center |Bitva u Znojmacenter |10. - 11. červenec 1809centerArmáda rakouského císaře a českého krále Františka I. utpěla porážku od vojska francouzského císaře Napoleona a jeho spojenců z Rýnského spolku. Bitva skončila podepsáním příměří, které de-facto ukončilo válečné tažení roku 1809.
center |Bitva u Chlumce a Přestanovacenter |29. - 30. srpen 1813centerVojska IV. protinapoleonské koalice téměř zničila 30 000 sbor francouzského maršála Vandamma.
center |Bitva u Lipskacenter |14. - 19. říjen 1813centerVojska IV. protinapoleonské koalice porazila armádu francouzského císaře Napoleona Bonaparta, jenž ztratil na 60 000 mužů.
.

Léta 1815-1866

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Santa Luciecenter |6. +more květen 1848centerRakouské vojsko pod vedením Jana Josefa Radeckého porazilo dvakrát silnější sardinskou armádu krále Viktora Emanuela II. . V bitvě se obzvlášť vyznamenal 10. myslivecký prapor pod vedením jihomoravského rodáka plukovníka Kopala.
center |Pytlácká bitva u Stožcecenter |21. a 23. února 1850centerNěkolikadenní ozbrojený střet mezi lesníky Schwarzenberského panství a vojáky rakouské finanční stráže se skupinou celkem asi čtyřiceti bavorských pytláků u česko-bavorské hranice, uváděný jako největší tzv. pytlácká bitva v Evropě.
center |Bitva u Solferinacenter |24. červen 1859centerFrancouzsko-sardinská vojska vybojovala vítězství v rozhodující bitvě s rakouskou armádou, v jejíž řadách se vyznamenali i vojáci českého původu. Pod vlivem osobních zkušeností založil Švýcar Henri Dunant organizaci Červeného kříže.
.

Prusko-rakouská válka

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Střetnutí u Kuřívodcenter |26. červen 1866centerSrážka předsunutých jednotek VIII. +more armádního sboru generálmajora Herwartha von Bittenfeld, který porazil rakouskou pěchotu 38. pěšího pluku a půl eskadry husarů.
center |Bitva u Podolícenter |26 - 27. červen 1866centerPruská první armáda Julia von Bose porazila jednotky rakouského prvního armádního sboru (tzv. Poschacherova železného praporu), který vedl Eduard Clam-Gallas.
center |Bitva u Náchoda Bitva na Dobeníně Bitva u Vysokova a Václaviccenter |27. červen 1866centerPrvní větší bitva prusko-rakouské války. V. pruský armádní sbor generála pěchoty Karla von Steinmetz porazil rakouský VI. armádní sbor podmaršálka Viléma Ramminga.
center |Bitva u Trutnovacenter |27. červen 1866centerRakouský 10. armádní sbor pod velením podmaršálka Ludvíka Gablenze porazil 1. pruský armádní sbor pod velením generála Bonina. Střetnutí se stalo jediným rakouským vítězstvím ve válce v roku 1866.
center |Bitva u České Skalicecenter |28. červen 1866centerVIII. rakouský armádní sbor arcivévody Leopolda byl poražen V. pruským armádním sborem generála pěchoty Karla von Steinmetz.
center |Bitva u Rubínovic a Rokytníkucenter |28. červen 1866centerBrigáda rakouského plukovníka Grivičiče byla poražena 2. pruským granátnickým plukem gardového sboru generála Augusta von Württemberg.
center |Bitva u Mnichova Hradištěcenter |28. červen 1866centerPruský VIII. armádní sbor generálmajora Herwartha von Bittenfeld obsadil Mnichovo Hradiště, odkud vytlačil jednotky zadního rakouského voje.
center |Bitva u Jičínacenter |29. červen 1866centerRakouský I. armádní sbor, vedený generálem jízdy Clam-Gallasem, společně s královským saským armádním sborem a 1. lehkou jezdeckou divizí generálmajora Edelsheima byl poražen 2. pruskou armádou o síle třech armádních sborů.
center |Bitva u Svinišťancenter |29. červen 1866centerDevět rakouských pěších pluků utrpělo porážku od V. pruského armádního sboru.
center |Bitva u Dvora Královécenter |29. červen 1866centerČást rakouské armády utrpěla porážku od I. pruského gardového sboru pod velením generála Kessela.
center |Bitva u Hradce Králové Bitva u Sadovécenter |3. červenec 1866centerRozhodující střet prusko-rakouské války a zároveň největší bitva svedená na území dnešních Čech a Moravy. Pruská armáda rozdrtila Rakousko-saské vojsko.
center |Bitva u Tovačova a Dubucenter |15. červenec 1866centerPředposlední střetnutí prusko-rakouské války. Pruská brigáda generálmajora Malotkiho porazila Rothkirchovu brigádu náležející k VIII. rakouskému armádnímu sboru.
.

Léta 1866-1914

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Maglajecenter |3. +more a 5. srpen 1878centerPři obsazování Bosny a Hercegoviny byly jednotky Rakousko-uherského expedičního sboru při překročení řeky Bosny u města Maglaj překvapeny tuhým odporem bosenských muslimů a oblast se jim povedlo získat pod kontrolu až po druhotném bojovém úderu. Boje se účastnili též čeští vojáci, díky nimž posléze zlidovělo slovo maglajs jako synonymum pro zmatek.
center |Bitva u Dobojecenter |4. - 6. září 1878centerU bosenského městečka Doboj došlo mezi rakousko-uherskými vojsky a povstalci ke krvavé bitvě, kterého se úspěšně účastnily i dva moravské pěší pluky - č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce.
.

První světová válka

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Srbská kampaň první světové válkycenter |zahájení 24. +more červenec 1914centerBoje mezi rakousko-uherskou a srbskou armádou od prvních výstřelů první světové války. Češi se účastnili bojů jako vojáci Rakouska-Uherska, menší množství i jako dobrovolníci v řadách srbské armády.
center |Bitva u Krašnikucenter |23. - 25. srpen 1914centerPrvní bitva první světové války mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou. Po této bitvě byly ruské jednotky nuceny se stáhnout k Lublinu.
center |Bitva o Haličcenter |26. - 11. září 1914centerOfenzíva ruské armády proti rakousko-uherským vojskům. V řadách rakousko-uherské armády bojovali Češi, značné množství jich bylo zajato, poté se přihlásili do legií.
center |Bitva u Gorlicecenter |2. květen 1915centerNěmecká a rakousko-uherská armáda prolomily frontu s Rusy. Bitvy se účastnili Češi v řadách rakousko-uherské armády, ale též Češi v ruské armádě, kteří žili před válkou v Rusku - starodružiníci.
center |Bitva u Arrasu (1915)center |9. květen 1915centerBoj o kótu 140 poblíž Vimy 10 kilometrů severně od Arrasu v rámci druhé bitvy u Artois. Bitvy se účastnila Legie Bayonne, složená především z polských a českých dobrovolníků (rota Nazdar). Vrchol byl dobyt, Legie Bayonne však utrpěla katastrofální ztráty a její vítězství se záhy stalo strategicky nevýznamným.
center |Bitvy na Sočicenter |23. červen 1915 - 27. říjen 1917centerDo bojů podél severoitalské řeky byli ve značné míře nasazovaní vojáci české národnosti.
center |Brusilovova ofenzívacenter |4. červen - 20. září 1916centerMohutné tažení ruské armády proti německým a rakousko-uherským vojskům.
center |Bitva u Zborovacenter |2. červenec 1917centerV rámci Kerenského ofenzívy zaútočila česká brigáda legionářů proti rakousko-uherským jednotkám, které se skládaly z vojáků pocházejících převážně z českých zemí. Podařilo se jim prolomit frontu a rozbít nepřátelské uskupení. Vítězství umožnilo formování čs. jednotek v Rusku.
center |Bitva u Caporettacenter |24. říjen 1917centerSpojené rakousko-uherské a německé vojsko prolomilo italskou obranu a postoupilo k řece Piavě. Značnou část rakousko-uherské armády zde tvořili jednotky z českých zemí.
center |Bitva na Piavěcenter |15. listopad 1917 - 3. listopad 1918centerTěžkých bojů na řece Piavě se účastnili Češi jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v řadách československých legií.
center |Bitva u Bachmačecenter |28. květen 1918centerPříslušníci čs. legie v Rusku a vojáci rudých gard vedli u železniční křižovatky Bachmač zadržovací boj proti německé přesile. Úspěšná akce umožnila naložit do vlaků materiál i mužstvo.
center |Boj o Penzucenter |8. - 13. březen 1918centerPříslušníci čs. legie v Rusku dobyli městečko Penza, které bylo obsazeno bolševickými vojáky. V řadách jejich protivníků se nacházeli i příslušníci nově formovaného 1. čs. revolučního pluku.
center |Bitva u Lipjagcenter |4. červen 1918centerV železniční stanici Lipjagy v Povolží porazily jednotky čs. legionářů bolševická vojska, čímž si otevřely cestu ke spojení s ostatními čs. oddíly. Blokováním sibiřské magistrály čs. legionáři zcela zastavili přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní a italskou frontu.
center |Bitva na Bajkalském jezeřecenter |16. srpen 1918centerNámořní bitva v níž československá flotila potopila loď rudých a poničila přístav a nádraží v Mysové. Pravděpodobně jediná námořní bitva svedená československou flotilou.
center |Bitva u Doss Altocenter |21. září 1918centerČs. legionáři v Itálii ubránili kótu Doss Alto proti výrazné přesile rakouského vojska.
center |Bitva u Terronucenter |18. - 22. říjen 1918centerV bojích u francouzského městečka Terronu byla nasazena čs. brigáda legionářů, kterým se podařilo obsadit a uhájit německé pozice.
.

Léta 1919-1939

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva o Těšínskocenter |23. +more - 30. leden 1919centerVojenské střetnutí Československa a Polska o Těšínsko, probíhající v rámci Československo-polského sporu o Těšínsko, bylo zastaveno až na nátlak Dohody. Výsledkem této tzv. Sedmidenní války bylo vyvolání Arbitráže v belgickém Spa v roce 1920 a následné stanovení nové demarkační čáry, která rozšířila území kontrolované Československem.
center |Bitva o Komárnocenter |1. květen 1919centerÚtok maďarské rudé armády na Komárno v rámci maďarsko-československé války. Bitva skončila drtivým vítězstvím československého vojska vedeného majorem Antonínem Baslem.
center |Bitva o Zvolencenter |10. - 13. červen 1919centerČs. jednotky pod vedením plukovníka Šnejdárka odrazily útok maďarské rudé armády a po dobytí Zvolena se chopily iniciativy a protivníka vytlačily ze slovenského území. Tyto boje měly vliv na budoucí podobu a zejména rozlohu Slovenska.
center |Bitva o Habartovcenter |13. září 1938centerPrvní střet československých jednotek se sudetoněmeckým freikorpsem. Boj skončil ústupem sudetských Němců.
center |Boj o Bublavucenter |13. září 1938centerSudetoněmecký freikorps obsadil obec Bublava a odrazil následný československý protiútok.
center |Boje v Krajkovécenter |13. - 14. září 1938centerČeskoslovenští četníci se v Krajkové střetli se sudetoněmeckými teroristy. Četníkům byla poslána na pomoc vojenská jednotka, avšak její příslušníci byli z většiny německé národnosti a přidali se na stranu freikorpsu.
center |Boje o Šluknovský výběžekcenter |21. - 24. září 1938centerOddíly sudetoněmeckého freikorpsu obsadily Šluknovský výběžek včetně Varnsdorfu, v dalších bojích však byly československou armádou vytlačeny za hranice.
center |Bitva o Moravskou Chrastovoucenter |31. říjen 1938centerČeskoslovenské oddíly vytlačily sudetoněmecké teroristy z Moravské Chrastové, kterou den předtím obsadili.
center |Bitva u Čadcecenter |25. listopad 1938centerStřet mezi československými a polskými jednotkami o Čadecko v rámci tzv. malé války. Boj skončil obsazením části Čadecka polskou armádou.
center |Bitva u Rozvegovacenter |6. leden 1939centerOzbrojený střet svedený o předměstí Mukačeva na Podkarpatské Rusi v rámci tzv. maďarské invaze na Podkarpatskou Rus. Bitva skončila krátkodobým vytlačením Maďarů z Rozvegova.
center |Obrana kláštera v Podmonastýrucenter |14. březen 1939centerČeta SOS bránila klášter Vasiliánů proti útočícím maďarským jednotkám. Boj skončil československým ústupem.
center |Boj v údolí řeky Latoricecenter |14. - 15. březen 1939centerČeskoslovenský 36. pěší pluk zadržoval postup vojáků maďarské armády.
center |Bitva u Czajankových kasárencenter |14. březen 1939centerOzbrojený střet mezi československými a německými vojáky při obsazování Čech a Moravy.
center |Boj v údolí řeky Uhucenter |14. - 17. březen 1939centerČeskoslovenské jednotky bránily údolí řeky Uhu proti maďarské armádě.
.

Druhá světová válka

Léta 1946-2000

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Bitva u Partizánské Ľupči Událost na Magure Ľupčecenter |5. +more srpen 1947centerSamopalná četa aspirantů československé armády byla ze zálohy přepadena skupinou Banderovců. Padlo 6 československých vojáků, 3 byli zajati a další utrpěli zranění.
center |Bitva o hájovnu u Nezbudské Lúčkycenter |19. srpen 1947centerSkupinka příslušníků SNB úspěšně bránila objekt hájovny proti přesile Banderovců.
center |Střetnutí u Krasňancenter |20. - 21. srpen 1947centerStřet československé armády s Burlakovou skupinou Banderovců u slovenské obce Krasňany.
center |Letecký souboj nad Merklínemcenter |10. březen 1953centerLetecký souboj dvou československých letounů MiG-15 se dvěma americkými stíhačkami F-84 Thunderjet ve vzdušném prostoru Merklín. Poručík Jaroslav Šrámek sestřelil jeden americký letoun, ten se následně zřítil na německé území.
center |Incident u holešovských kasárencenter |21. srpna - začátek září 1968center
center |Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karincenter |Leden 1993centerPříslušníci československého praporu působícího v Jugoslávii během mise UNPROFOR vyprostili z blokace francouzské vojáky, kteří byli odříznuti od svých jednotek a ocitli se pod minometnou palbou.
.

21. století

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
center |Obrana pravoslavného kostela v Podujevucenter |18. +more březen 2004centerČeští vojáci bránili proti kosovským Albáncům Podujevský pravoslavný kostel. Po prolomení zdí kostela byli nuceni ustoupit.
center |Evakuace obce Obilićcenter |18. březen 2004centerČeští vojáci zachránili 140 Srbů před lynčováním ze strany kosovských Albánců.
center |Přestřelka u osady Uglarecenter |8. listopad 2005centerČeští příslušníci sil KFOR se dostali do potyčky se skupinou šesti kosovských Albánců, kteří nelegálně těžili dřevo. Po varovném výstřelu české patroly se rozpoutala přestřelka, během níž byl lehce zraněn jeden český voják a jeden Albánec. Útočníci byli po přestřelce zadrženi a předáni kosovské policii.
center |Operace Mountain Thrustcenter |15. - 31. červenec 2006centerPříslušníci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova se účastnili masivní operace spojeneckých sil, která měla za cíl „vyčistit“ jih Afghánistánu předtím, než zde začne působit NATO-ISAF.
center |Konvoj z Kandaháru na předsunutou základnu v Uruzgánucenter |podzim 2008centerOchranu konvoje mířícího na předsunutou základnu v Afghánské provincii Uruzgán měla na starost kromě amerických a afghánských vojáků i 601. skupina speciálních sil z Prostějova.
center |Ostřelování základny Shankcenter |13. srpen - 23. říjen 2008centerVojáci českého PRT v afghánské provincii Lógar čelili raketovým útokům ze strany povstalců.
center |Střetnutí u základny Shankcenter |1. říjen 2008centerÚtok na českou patrolu poblíž základny Shank.
.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Války českých dějin

Externí odkazy

[url=http://www.bellum.cz]Bellum.cz: slavné bitvy českých dějin[/url]

Bitev česd bitev Bitvy

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top