Čadca

Čadca (polsky Czadca, německy Tschadsa, maďarsky Csaca) je město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci. Žije zde přibližně 25 000 obyvatel. Kromě Slováků v okresu Čadca žijí také Poláci - goralské obyvatelstvo přesahující sem z Polska a z Těšínska.

Charakter města

Čadca je okresním městem. Jsou zde textilní, strojírenské a potravinářské závody. +more Také se zde nachází Kysucké vlastivedené múzeum. Město ma rozvinutou síť středních škol.

Dopravní spojení zajišťuje mezinárodní silnice E75 a železnice - Čadca leží na někdejší Košicko-bohumínské dráze, dodnes magistrální trati spojující severní Moravu a Slezsko se Slovenskem (současný stav je z českého pohledu popsán v článku Železniční trať Bohumín-Čadca).

Historie

Město vznikalo z malých osad valašského osidlování v 16. století, které bylo vyvoláno nedostatkem orné půdy, ale bohatstvím okolních lesů a množstvím pastvin. +more Dobré podmínky pro chov dobytka a ovcí, ale i množství kvalitního dřeva na stavbu obydlí i obchod podnítil rychlé osidlování do té doby řídce osídlených horských oblastí. Okolí Čadce patřilo do katastru Krásna nad Kysucou, které podléhalo Strečianskemu panství, které však vedlo o tuto oblast časté spory s Budatínským panstvím.

V 16. století ještě nebyla ustálená hranice mezi Uherskem a Slezskem a proto docházelo ke sporům i mezi tamními osadníky, kterým se nelíbilo pronikání Valachů na sever. +more Jedna z nejstarších písemných zmínek o osadě dorf Tzaczka pochází z roku 1565 a vzpomíná právě územní spor. Název zřejmě pochází od činnosti místních osadníků, kteří vypalováním získávali pastviny a ornou půdu, při čemž se "Čadil". Tento názor potvrzuje i existence názvů okolních osad Žarec, Čadečka a Horelica. Lety se používaly názvy Chatcha, Czacza, Szattcza, Chatcza, Čatca, Czača a od roku 1918 již dnešní podoba Čadca.

Počet obyvatel Čadce rychle rostl a již v roce 1676 zde vznikla římskokatolická farnost a byl postaven dřevěný kostel. Obec se stala centrem oblasti. +more Od 17. století vzniká mnoho kopaničářského usedlostí, dodnes typických pro celé Kysuce, ale rozvíjely se i obce a městečka, centra obchodu a řemesel. V městečku počátkem 18. století vznikla pobočka žilinské poštovní stanice, byl vybudován nový kostel sv. Bartoloměje (1734 - 35) a v roce 1751 se už vzpomíná místní škola. Vzestup významu Čadce nastal po roce 1773, kdy se stanovila hranice a tehdy ještě obec se stala centrem Kysuckého distriktu Strečianskeho panství. Změna výsad nastala 9. ledna 1778, kdy královna Marie Terezie udělila obci "Csatza" městské výsady s Jarmočná právem.

Během neklidných revolučních let obsadili město 4. prosince 1848 císařská vojska a Slovenské dobrovolníci a zdržovali se zde Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban a vojenští velitelé povstalců F. +more Zach a B. Bloudek. Právě v Čadci vydala Slovenská národní rada 6. prosince 1848 výzvu s cíli a požadavky, namířenými proti maďarskému útlaku. Kysucké město se tímto stalo na pár dní fakticky hlavním městem Slovenska. Této události je dnes věnován památník na náměstí Svobody. Později zde v letech 1854-58 jako soudní úředník působil i významný štúrovský básník Janko Kráľ.

Důležitou událostí v dějinách města byla výstavba Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1871 dopravně spojila Čadca s průmyslovým Slezskem i Povážím. V roce 1884 byla vybudována Železniční trať Čadca-Zwardoń, spojující Kysuce s Polskem. +more Zlepšení dopravy podnítilo hospodářský rozvoj a ve městě a okolí vzniklo několik parních pil a v roce 1903 i hornouhorských textilní továrna. Od roku 1912 byly ulice osvětlené elektrickým osvětlením a 9. července 1914 byla otevřena i železniční trať Čadca - Makov.

V těžkých meziválečných časech byl zásluhou místního odboru Matice slovenské v letech 1926-28 vybudován ze sbírky obyvatel Palárik dům, který se stal místem kulturně výchovné činnosti. Výrazně se realizovalo i místní ochotnické divadlo, které ve městě vzniklo již v roce 1898. +more V letech 1932-35 v centru města přibyly i budovy dnešního městského a okresního úřadu.

Zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel nastal až po osvobození 1. května 1945 a konci druhé světové války. +more V roce 1946 byla obnovena výroba v místní textilce, která se stala závodem podniku Slovena. V 40. letech se rozběhla i výroba hasicích zařízení, která se později změnila a ve vniknutí závodě Tatra byly vyráběny komponenty pro tuto automobilku. Specifickým a světoznámým podnikům se stalo družstvo Okrasa, které desetiletí vyrábí skleněné vánoční ozdoby.

Části města

Horelica * U Hluška * Podzávoz * Čadečka * Milošová * Vojty * Rieka * U Sihelníka * Drahošanka * Kýčerka - najväčšie sídlisko v meste (15 000 obyvateľov) * Žarec (druhé najväčšie sídlisko v meste (5 000 obyvateľov)

Osobnosti

Významní rodáci

František Jurga (12. +more dubna 1909 - 18. listopadu 1963), slovenský matematik * Karol Kállay (26. dubna 1926 - 4. srpen 2012), slovenský fotograf a dokumentarista * Jaroslav Klemeš (* 31. prosince 1922 - 7. srpna 2017), veterán československého zahraničního odboje za II. světové války * Ľubomír Michalík (* 13. srpna 1983) - slovenský fotbalový reprezentant.

Čestní občané

Karol Kállay (* 1926 - † 2012) - slovenský fotograf a dokumentarista * Carlo Vender - italský občan, čestné občanství mu bylo uděleno trvalou podporu míchání pěveckého sboru Kysuca a folklorního souboru Kelčovan a za šíření kysucké a slovenské kultury v zahraničí. * Ján Chryzostom Korec (* 22. +more ledna 1924, Bošany - † 24. říjen 2015), Nitra - nitranský diecézní biskup. * Jaroslav Klemeš (1922-2017) - veterán československého zahraničného odboja za II. svetovej vojny. * Doc. PaedDr. Mgr. Art. Vojtěch Didi - hudební skladatel, dirigent * JUDr. Anton Blaha, CSc. - Advokát, správce Kysucké kulturní nadace, čadčanský rodák. * Michał Zaleski - prezident města Toruň.

Kultura a zajímavosti

Památky

Ve městě je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje apoštola z roku 1734 a na sídlišti Kýčerka je kostel sv. Josefa dělníka dokončen v roce 2002, také římskokatolické církve.

Kino

V kulturním domě na Matičním náměstí se nachází kino, které bylo v roce 2012 modernizováno. Promítá se v 2D digitální podobě, plánuje se i rozšíření pro 3D promítání.

Sport

Kysucký maratón - druhý nejstarší maraton na Slovensku. * FK Čadca - fotbalový klub * HBK Čadca Lions - hokejbalový klub * MHK Čadca - hádzaná ženy

Školství

Gymnázium Jozefa Miloslava Hurbana * Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty * Pedagogická a Sociální akademie sv. Márie Goretti * Střední zdravotnická škola sv. +more Františka z Assisi * Střední odborná škola technická * Střední odborná škola obchodu a služeb.

Fotogalerie

File:Železničná stanica Čadca. JPG|Vlakové nádraží File:Čadca, mestský úrad. +morejpg|Městský úřad v Čadci File:Čadca náměstí. JPG|Náměstí v Čadci File:Čadca centrum mesta. JPG|Centrum města File:Čadca Nákupné stredisko. JPG|Nákupní středisko v Čadci.

Partnerská města

Valašské Meziříčí, Česko * Toruň, Polsko * Żywiec, Polsko

Reference

Související články

Seznam slovenských měst

Externí odkazy

[url=http://www.mestocadca.sk]Oficiální stránky města[/url] * [url=http://ca.mesto.sk]Stránky o městě[/url]

Kategorie:Města v Žilinském kraji Kategorie:Obce v okrese Čadca Kategorie:Okresní města na Slovensku Kategorie:Města v regionu Kysuce