Janko Kráľ

Pamětní deska básníka na jeho rodném domě v Liptovském Mikuláši Socha básníka v Liptovském Mikuláši Pamětní deska věnovaná památce Janka Krále ve Zlatých Moravcích Pravdepodobné místo pochování Janka Kráľa ve Zlatých Moravcích Symbolocký hrob básníka v Martině Socha Janka Kráľa v bratislavské Petržalce Janko Kráľ (24. dubna 1822 Liptovský Sv. Mikuláš, Uhersko - 23. května 1876 Zlaté Moravce) byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace.

Životopis

Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovském Svätém Mikuláši, v letech 1835-1837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 1837-1841 na lyceu v Levoči, v letech 1841-1842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu v Prešpurku, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu reči a literatúry československej. +more V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Prešpurku a ve studiu už dále nepokračoval. Nastoupil jako praktikant do advokátní kanceláře v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi (dnešní Maďarsko).

V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuštění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl opět vězněn, po propuštění odjel do moravského Hulína k příteli Bedřichu Rozehnalovi a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. +more Po propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích.

Zemřel na skvrnitý tyfus (nejsou však vyloučeny ani jiné příčiny). Pochovaný byl ve Zlatých Moravcích (poloha hrobu není přesně známa) a na slovenském Národním hřbitově v Martině má čestný hrob.

Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce.

Tvorba

První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních básníků, kteří používali Štúrovu slovenštinu. +more Svoje básnická díla zveřejňoval v almanachu Nitra, v pozdějším období také v časopisech Orol tatranský, Sokol, zřídkavě i v časopisech Černokňažník, Tábor, Concordia, Priateľ školy a literatúry a jiných. Začal psát epické básně s historickou tematikou, postupně však začal navazovat na slovenskou lidovou slovesnost. Do povědomí veřejnosti vstoupil jako autor balad a písní, nicméně jeho tvorba byla o mnoho širší.

Svojí tvorbou se řadí mezi básníky z období romantismu a stal se klíčovou postavou ve vývoji dobové poezie. Jeho básně ovlivnily tvorbu slovenských nadrealistů, ale i takových autorů, jako byl Laco Novomeský či Milan Rúfus a jiní.

Dílo

Básně

Genius Slovanstva (kolem 1843), prvotina napsaná v češtině. * Smrt Světopolka, krále Velko-Moravského (kolem 1843), česky. +more * Bohdan (kolem 1843), česky, hrdinský epos jehož čtvrtý zpěv má již charakter lidové skladby. * Jedna žiadosť (1843), pravděpodobně první Kráľova slovenská báseň. * Kvety (1843), subjektivní lyrická báseň. * Strídža - skala v Lučivnej (1843), pověst patřící k prvním Kráľovým básním v štúrovské slovenštině. * Kristus (1843), lidová legenda. * Bojazlivá (asi 1843), tiskem 1854, variace na lidovou píseň (někdy připisována Peterovi Kellnerovi-Hostinskému). * Husár (asi 1843), tiskem 1854, báseň o hrdinském husarovi, který padl v boji za svou vlast (někdy připisována Peterovi Kellnerovi-Hostinskému). * Zverbovaný, původně česky koncem roku 1843, přepracováno do slovenštiny počátkem roku 1844. V baladě se Janík dá zverbovat na vojnu, protože nevidí jiné východisko z bídy. * Výlomky z Jánošíka (1843-1844), soubor tří básní z rukopisné pozůstalosti, tiskem neúplně roku 1938 v uspořádání Stanislava Mečiara a kompletně roku 1949 v uspořádání Milana Pišúta. Soubor se skládá těchto básní: ** Janko, lyricko-epická romantická povídka líčící útěk vyprázdněného intelektuála z města do hor, ** Žobrák, vyprávění žebráka o jeho zbojnických letech, ** Zbojníkova balada, úryvek ze života zbojníka, jeho uvěznění a jeho obhajobu baladou Pán v tŕní. * Pierko (asi 1843 až 1845), tiskem 1873, báseň podobná lidové písni. * Kríž a čiapka (asi 1843 až 1845), trest za urážku zesnulého. * Skamenelý (asi 1843 až 1845), příběh o potrestané nevěře (mládenec skamení pro nedodržený slib milé). * Moja pieseň (1844), báseň podobná lidové písni se žertovnými prvky líčící pyšnou krasavici, která ztratí pro pýchu milého i čest. * Pieseň bez mena (1844), báseň s citlivým národním podtextem. * Zabitý (1844), tragická píseň o lásce a smrti milého ve formě lidové skladby. * Povesť (1844), balada zvýrazňující trest ua urážku. Děvčata, která sa posmívali stařence a nepodali jí vodu, jsu krutě potrestána. * Zakliata panna vo Váhu a divný Janko (1844), balada považovaná za jednu z nevýznamnějších Kráľových básní. * Vysokourodzenému pánovi Ďurkovi Košuthovi (1844), oslava příkladného národního činu Juraje Košúta týkajícího se pronásledování Ľudovíta Štúra. * Duma bratislavská (1844), vyjadřuje Kráľovo rozhořčení nad pronásledováním jeho učitele Ľudovíta Štúra. * Dve staré pesničky (1844), variace na motivy z básně Duma bratislavská. * Dva orly (1844), tiskem 1866, obraz štúrovské mládeže * Pesnička na kare ku cti zosnulému Jankovi Tomesovi, duši slovenskej (1844), příležitostná báseň. * Rozprávka o chorom kráľovi a zlatom vtáčikovi (1844-1845), pohádka o nemocném králi, kterého může vyléčit jen zpěv zlatého ptáčka, kterého se vydají hledat královi tři synové. * Jarmok (1844-1845), báseň ze života lidu. * Posvätenec (1844-1845), báseň z výraznými mesianistickými tendencemi. * Orol vták (asi 1844-1845), tiskem 1873, lyrický výkřik romantického hrdinského oduševněni. * Hlásnik národa (asi 1844-1845), tiskem 1865, báseň vyjadřující buditelský smysl Kráľovy poezie * Dráma sveta (1844-1845), rozsáhlý cyklus básní nalezený v rukopisné pozůstalosti (uspořádal Milan Pišút), prvně vydaný roku 1952 v Súborném diele. Pišút rozdělil cyklus do pěti částí, z nichž každá obsahuje větší či menší počet básní: ** Minulosť a prítomnosť, ** Svet na mukách, ** Vojna, ** Svet v očakávaní nového veku, ** Údel Slovanstva vo svete. * Orol (1845), příležitostný pozdrav k vydání Orla tatranského. * Túženie (1845), lyrická osobní zpověď (někdy připisováno Jánovi Kalinčiakovi). * Kvet (1846), tragický příběh nerovného manželství (matka přinutí dceru, aby se vdala bez lásky za bohatého vdovce, a dcera zemře žalem). * Pán v trní (1846), balada, ve které bezbožný a krutý pán zabije na lovu člověka, za co ho stihne trest - zešílía hyne ve strašných mukách. První koncept balady je součástí rukopisu Výlomky z Jánošíka. * Potecha (1846), dialog matky a syna-bučiče (dochoval se jen fragment). * Piesne (1846), lyrizovaná báseň s obrazem ptáčete jako paralely touhy po svobodě. * Syn pustiny (1846-1848), báseň zachycující volný život „syna pustín“ ústící do předzvěsti vzpoury, ve které hrdina nachází smrt. * Pieseň (1847), * Štít (1847). linií odbojnictví navazuje na Zlomky z Jánošíka. * Choč (1847), zrada přátelství a její potrestání za časů Napoleona. * Návrat (1847), báseň vznikla pravděpodobně po smrti Kráľovy matky. * Tri vŕšky (1848), jedna ze čtyř revolučních básní, které Kráľ napsal anonymně po vypuknutí revoluce v roce 1848. * Krajinská pieseň (1848), jedna ze čtyř revolučních básní, které Kráľ napsal anonymně po vypuknutí revoluce v roce 1848. * Pieseň slobodného sedliaka (1848), jedna ze čtyř revolučních básní, které Kráľ napsal anonymně po vypuknutí revoluce v roce 1848. * Krvavá kosba (1848), jedna ze čtyř revolučních básní, které Kráľ napsal anonymně po vypuknutí revoluce v roce 1848. * Bezbožné dievky (1848), tiskem 1865, zásah nadpřirozených sil za výsměch jejich moci. * Duma dvoch bratov (1849), pravděpodobně první báseň, kterou Kráľ napsal po propuštění z vězení, vyjadřující zklamání z Kossuthova povstání. * Šahy (1849), v básni Kráľ popsal vše, co cítil, myslel a dělal, když vedl lid do povstání a byl uvězněný v Šahách. * Jarná pieseň(1849), tiskem 1873, příležitostná báseň zobrazující situaci slovenského národa během revoluce- * Duma Kollárova (1852), touto básní napsanou tzv. bibličtinou (humanistická češtinou Bible kralické) Kráľ uctil památku Jána Kollára. * Slovo (1861), příležitostná báseň na oslavu tzv. Říjnového diplomu z roku 1860, který zdůrazňuje rovnost národů v říši. * Duma slovenská (na pamiatku zjazdu turčiansko-sv. martinského 6. júna 1861), báseň vznikla u příležitosti shromáždění ve Turčianském Svätém Martině, které přijalo Memorandum národa slovenského. * Krakoviaky dobrovoľníkove (1861), silně politicky útočná báseň, ve které Kráľ vyjádřil ironicky, sarkasticky i vážně obavy před novým národnostním útlakem. * Krivoprísažnica (1865), autorství této básně se Kráľovi připisuje jen s velkou pravděpodobností, někdy se za autora považuje Pavol Dobšinský.

Knižní vydání

Verše Janka Kráľa (1893), uspořádal Jaroslav Vlček. * Kytka ballád, dúm a piesní (1919). +more * Zakliata panna vo Váhu a divný Janko (1922). * Balady a piesne (1923), druhé vydání 1929, třetí 1936. * Neznáme básne (1938), uspořádal Stanislav Mečiar. * Básnik Janko Kráľ a jeho Dráma sveta (1948), uspořádal Milan Pišút, * Výlomky z Jánošíka (1949), uspořádal Milan Pišút, druhé vydání 1952. * Moja pieseň (1952) * Súborné dielo (1952), druhé rozšířené vydání 1959. * Výber z básnického diela (1953), uspořádal Milan Pišút. * Hej sloboda. (1953), edice Knihy Fučíkovho odznaku. * Balady (1957). * Básne (1961). * Balady a piesne (1961). * Zažíhaj svetlá (1969), druhé vydání 1972. * Skamenelý (1972). * Poézia (1972), edícia Zlatý fond slovenskej literatúry, druhé vydání 1976. * Jarná pieseň (1976), druhé vydání 1983. * Janko Kráľ vo výbere Milana Rúfusa (1976). * Výlomky z Divného Janka (2006). * Rozprávka o chorom kráľovi a zlatom vtáčikovi (2013), e-Kniha. * Zakliata panna vo Váhu a divný Janko (2013), e-Kniha. * Dráma sveta (2020), e-Kniha.

Česká vydání

Orel, Praha: SNKLHU 1960, uspořádal Karol Rosenbaum, přeložil Vladimír Holan.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://zlatyfond.sme.sk/autor/69/Janko-Kral/]Kompletní dílo Janka Kráľa - Zlatý fond SME[/url]

Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 24. +more dubna Kategorie:Narození 1822 Kategorie:Narození v Liptovském Mikuláši Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Úmrtí 1876 Kategorie:Úmrtí ve Zlatých Moravcích Kategorie:Pohřbení ve Zlatých Moravcích Kategorie:Muži.