Cesko.wiki Československé válečné loďstvo
Author
Albert FloresČeskoslovenské válečné loďstvo (ČSVL) byla námořní síla Československa v období mezi první a druhou světovou válkou. Vzniklo v roce 1918 po vzniku samostatného Československého státu a hrálo klíčovou roli ve snahách Československa hájit svou nezávislost a zájmy. Loďstvo se skládalo z řady válečných lodí, včetně bitevních lodí, křižníků, torpédoborců a ponorek. Během své existence ČSVL čelilo několika výzvám a úkolům, včetně obrany přístavů, podpory spojeneckých sil a útoku na nepřátelské pozice. V roce 1938 se Československo ocitlo v předvečer Mnichovské dohody a následného rozpadu státu, což mělo dramatické důsledky i pro ČSVL. Většina lodí byla potopena, předána nepříteli nebo zničena vlastními posádkami. Po rozpadu Československa byly zbývající lodě předány do pod správu Německa a Sovětského svazu. Některé lodě byly použity během druhé světové války, zatímco jiné byly zničeny. Po válce bylo československé námořnictvo obnoveno, ale nikdy nezískalo tak významnou pozici jako před druhou světovou válkou. V roce 1951 bylo Československo kvůli nedostatku moře omezováno ve svém námořnictvu a veškeré zbývající lodě byly vyřazeny. Dnes existují jen málo pozůstatků Československého válečného loďstva, mezi nimiž patří například ponorka Hlavní strana ze 30. let. Historie a památka na ČSVL jsou významným důkazem o roli Československa na mezinárodní scéně ve 20. století.
Vlajka vojenských plavidel Československé válečné loďstvo se v zásadě omezovalo pouze na říční plavidla. Československo, jako vnitrozemský stát, nikdy nemělo plnohodnotné válečné loďstvo.
.svg|thumb|right){kind=link}
V květnu 1918 vznikl ve Vladivostoku první „námořní oddíl“ československých legií na Dálném východě. Měl k dispozici dva parníky a ledoborec. +more Lodě se používaly především k dopravním účelům. V témže roce používali legionáři při obsazování přístavů na Bajkalu dva parníky, které vyzbrojili čtyřmi houfnicemi. Činnost námořního oddílu byla ukončena v roce 1920.
V letech 1918 až 1939 měla armáda ve výzbroji celou řadu válečných lodí. Byly to především různé strážní a hlídkové čluny, dělové čluny a minonoska. +more Největší válečnou lodí byla hlídková loď President Masaryk, vyzbrojená čtyřmi děly ráže 66 mm.
Všechna plavidla byla v letech 1919 až 1921 zařazena do Oddílu vojenského loďstva pro Labe a do Oddílu vojenského loďstva pro Dunaj. Celému Československému vojenskému loďstvu velel v letech 1919-1921 Zdenko Hudeček, bývalé rakousko-uherské ponorkové eso. +more V roce 1921 byly jednotky sloučeny a vznikl vodní prapor, který byl součástí 4. ženijního pluku.
Po druhé světové válce byl v roce 1946 v Bratislavě vytvořen 14. ženijní prapor s lodní a minovou rotou. +more Od roku 1950 byl útvar součástí 52. pontonového pluku. V jeho rámci působila lodní rota, kterou tvořila četa bojových člunů a četa minových člunů. V roce 1957 byla rota reorganizována na rotu říčního zatarasování. V roce 1959 byla jednotka zrušena.
Odkazy
Literatura
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=893]Hlídková loď President Masaryk[/url] * *
Kategorie:Námořnictva podle zemí Loďstvo Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1918 Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1959