Blackburn Rovers FC

Historie

Začátky v 19. století

Vítězný tým Blackburnu v FA Cupu 1883/84 Klub byl založen 5. +more listopadu roku 1875 a první zápas ve své historii sehrál s klubem The Wednesday, který skončil remízou 1:1. Blackburn se v roce 1882 již prodral do finále FA Cupu, kde si ale jako provinční tým neporadil s Old Etonians. První vítězství tak slavil o dva roky později, když zvítězil nad skotským týmem Queen's Park. Stejným úspěchem skončilo finále znovu proti Queen's Park o rok později a další rok, to porazil West Bromwich Albion. Za tři vítězství v řadě získal speciálně objednaný stříbrný štít, který se pak objevil i na jeho vlajce.

Blackburn byl jeden ze zakládajících členů anglické fotbalové ligy v roce 1888.

Do finále FA Cupu se Blackburn opět probojoval v roce 1890 a díky třem gólům Williama Townleyho, jenž se tak stal prvním autorem hattricku v FA Cupu, rozdrtil Sheffield Wednesday 6:1. V tomto roce se Rovers přesunuli do Ewood Parku, kde nastupují k zápasům dodnes. +more O rok později slavili znovu po vítězství nad Notts County 3:1.

V roce 1898 se udrželi Rovers v Division One jen díky rozšíření počtu účastníků z 16 na 18.

Úspěšná raná 1. polovina 20. století

Během prvních třiceti let 20. století se Blackburn řadil do horní poloviny v 1. +more divizi, tu dokázali dokonce v letech 1912 a 1914 vyhrát. Na dlouhou dobu poslední trofejí byl zisk FA Cupu v roce 1928. Blackburn se nadále držel v tabulkách v lepším středu, nakonec ale v roce 1936 z ligy sestoupil.

Vrátil se roku 1939, znovu ale sestoupil v roce 1948, to už v druhé divizi zůstal 10 let.

60. až 80. léta

Po návratu patřil opět do lepšího průměru, ale blízko k trofejím se příliš nedostával, jen v roce 1960 se dostal do finále FA Cupu, odkud si odnesl porážku 0:3 od Wolverhamptonu Wanderers. Naději k návrat na výsluní měli v roce 1964, když se dostali na čelo tabulky po pozoruhodné porážce 8:2 West Hamu. +more Ligu ale nakonec opanoval Liverpool stejně jako dvanáctkrát během příštích 26 let. Zatímco Blackburn nabral zcela jinou trasu, v roce 1966 sestoupil z první divize a nevrátil se následujících 26 let.

Během 70. let se pohybovali mezi 2. +more a 3. divizí. V roce 1980 postoupili ze třetí a už se tam nevrátili. V roce 1989 byl již blízko návratu do první divize, ale ve finále play off je vyřadilo Crystal Palace. 1990 byli znovu vyřazeni tentokrát v semifinále.

Sladký počátek éry Jacka Walkera

V následující sezóně klub převzal klub od majitele zdejších oceláren místní rodák Jack Walker, ale přišel příliš pozdě na to, aby klub skončil na lepší než 19. pozici. +more Walker uvolnil několik miliónů liber na nové hráče a manažerem jmenoval Kennyho Dalglishe. Rovers zaplnili titulní strany novin v roce 1992, když zaplatili rekordních 3,5 miliónu liber za dvaadvacetiletého útočníka Southamptonu Alana Shearera. Již v sezóně 1993/94 mohl Blackburn vyhrát anglický titul, ten mu ale ještě unikl a skončil 8 bodů za Manchesterem United. Tak slavili až v další sezóně, když byli tentokráte před United. Získali celkově 89 bodů a skončili před Rudými ďábly o bod. Blackburn si musel na tento úspěch počkat dlouhých 81 let od zisku druhého titulu v roce 1914. Blackburn nejvíce profitoval ze spolupráce útočné dvojice Alan Shearer - Chris Sutton. Shearer vsítil úctyhodných 34 branek a Suttonovými patnácti byli nejproduktivnější dvojicí v Premier League. Za Rovers se nejvíce podíleli kromě Shearera a Suttona na titulu následující hráči: Tim Flowers, Tony Gale, Tim Sherwood (kapitán), Colin Hendry, Graeme Le Saux, Stuart Ripley, Mike Newell, Jason Wilcox, Robbie Slater, Henning Berg, Mark Atkins, Paul Warhurst a Ian Pearce.

Pomistrovská letargie

Po mistrovském titulu se Kenny Dalglish posunul na pozici ředitele a místo manažera předal svému asistentovi Rayi Halfordovi. Blackburnu v sezóně 1995/96 příliš nedařilo a po většinu první poloviny sezóny se ocital v dolní polovině. +more Rovers se jako mistři účastnili i Ligy mistrů, v té ale vypadli již po základní skupině s pouhými čtyřmi body na kontě.

Ještě horší start sezóny následující, když nevyhráli jediný z prvních deseti zápasů, měl za následek listopadovou rezignaci Halforda. Dvě sezóny po mistrovském titulu vypadal reálně sestup. +more Klub začal okamžitě hledat jeho náhradu.

Sestup z Premier League

Roy Hodgson přišel do klubu z Interu Milán v létě roku 1997 a jeho vliv na klub se zdál být pozitivní. Blackburn si 6. +more místem v lize zajistil start v Poháru UEFA. Jenže sezóna 1998/99 opět začala bídně a Hodgson byl vyhozen necelou hodinu po domácí prohře se Southamptonem a díky tomu se Blackburn objevil v sestupovém pásmu. Hodgson byl nahrazen Brianem Kiddem, nicméně Kidd Blackburn vrátit na správnou cestu nedokázal a sestup byl potvrzen domácí bezgólovou remízou s Manchesterem United v předposledním kole ligy.

Rovers si přáli okamžitý návrat do Premier League, bohužel ale sezóna byla znovu zklamáním a Blackburn se potácel v druhé lize těsně nad pásmem sestupu. Brian Kidd byl v říjnu vyhozen. +more V březnu klub jmenoval novým manažerem Graema Sounesse. Klubem otřásla i zpráva o smrti Jack Walkera.

Pod taktovkou Graema Sounesse

V sezóně 2000/01 Rovers bojovali i za Jacka Walkera a výsledky klubu se zlepšili. Finálně skončili druzí za Fulhamem a slavili návrat do Premier League. +more V létě 2001 mohutně posilovali, když koupili útočníka Andyho Colea za rekordních 8 miliónů liber. Následující sezóna znamenala pro klub zisk další trofeje a to Ligového poháru. Ve finále zdolali na Milennium Stadium v Cardiffu Tottenham Hotspur 2:1 po vítězném gólu Colea v 69. minutě. Tento úspěch znamenal i místo v Poháru UEFA 2002/03.

Další sezónu skončili Rovers na šestém místě v lize po impozantním vítězství 4:0 na White Hart Lane proti Spurs, v posledním kole se tak znovu kvalifikovali do Poháru UEFA.

Po této sezóně však Rovers prodali své opory Damiena Duffa a Davida Dunna, náhradou byla pouze posila z druholigového Huddersfieldu Jon Stead. Klubu se i kvůli tomu nedařilo a skončil celkově na 15. +more místě.

Mark Hughes přichází

Na začátku sezóny 2004/05 odešel Graeme Souness a byl nahrazen trenérem reprezentace Walesu Markem Hughesem. Ten jim zajistil pro tuto sezónu záchranu, ve které Rovers opět skončili patnáctí. +more Blackburn se ještě dostal do semifinále Ligového poháru. Po sezóně dokázal přivést na Ewood Park reprezentanta Walesu Craiga Bellamyho. To pomohlo Rovers k šestému místu v lize a kvalifikace do evropských pohárů, kde se objevili potřetí za 5 let a pošesté od roku 1994.

Zápas Chelsea proti Blackburnu (2009) V FA Cupu 2007 porazili Everton, Luton, Arsenal a Manchester City, v semifinále však skončili na Chelsea. +more V lize skončili desátí, když McCarthy vsítil 18 branek. Klub tak postoupil do Intertoto Cupu, kterým úspěšně prošel a kvalifikoval se do Poháru UEFA, kde skončil na řecké Larisse. V FA Cupu brzy vypadli s Coventry City. V lize si zajistili sedmé místo a přihlásili se opět do Poháru Intertoto. Po sezóně je však opustil manažer Hughes, který se přesunul k Manchesteru City.

Krátkodobé štace Paula Ince a Sama Allardyce

Náhradou byl Paul Ince, který podepsal s klubem tříletý kontrakt a jako asistenta si vybral zkušeného Archieho Knoxe, avšak po výhře nad Evertonem nastalo období neúspěchů a Ince byl v prosinci propuštěn. Nahradil ho Sam Allardyce. +more V posledních dvou kolech sezóny 2009/10 Rovers porazili Arsenal a Aston Villu a skončili v lize desátí. V sezóně 2010/11 se zase nedařilo a Allardyce to odnesl také v prosinci, když ho propustili noví vlastníci klubu.

Indičtí vlastníci

26. listopadu 2010 oznámila indická společnost Venky's, jež je součástí podnikatelské rodiny Rao, dokončení koupě klubu. +more Za 23 miliónů liber si pořídila 99,9 % akcií.

Novým manažerem byl jmenován Skot Steve Kean.

Nejvíce klub bodově strádal ke konci sezóny a do posledního kola neměl jistou záchranu. Nakonec skončil na 15. +more pozici, když venku přehrál Wolverhampton Wanderers. Jak v FA Cupu tak v Ligovém poháru skončil Blackburn na Aston Ville po dvou odehraných kolech.

Získané trofeje

Vyhrané domácí soutěže

Ewood Park při utkání

* First Division / Premier League ( 3× ) ** 1911/12, 1913/14, 1994/95 * FA Cup ( 6× ) ** 1883/84, 1884/85, 1885/86, 1889/90, 1890/91, 1927/28 * EFL Cup ( 1× ) ** 2001/02 * Community Shield ( 1× ) ** 1912

Vyhrané mezinárodní soutěže

Pohár Intertoto ( 1× ) ** 2007

Domácí stadión

+moreuk_-_777044. jpg|náhled'>Ewood Park Utkání se zde hrála od roku 1881, to zde nastoupil Blackburn k prvnímu utkání 3. dubna 1881 proti Sheffieldu Wednesday. Stadion byl otevřen roku 1882. Během 80. let 19. století se zde konala fotbalová utkání, chrtí dostihy či atletické závody. V roce 1890 se přesunuli Rovers z Leamington Street na stadion Ewood Park a od té doby zde nepřetržitě nastupují k domácím utkáním. V současnosti pojme 31 154 sedících diváků. Rozměry hřiště jsou 105 na 69,5 metrů. V roce 1929 utkání proti Boltonu Wanderers sledovalo 62 522 diváků a vytvořili tak rekord.

Významní hráči

Bob Crompton (1896-1920) * Alan Shearer (1992-1996)

Umístění v jednotlivých sezonách

;Stručný přehled

Zdroj:

* 1888-1892: Football League * 1892-1936: Football League First Division * 1936-1939: Football League Second Division * 1946-1948: Football League First Division * 1948-1958: Football League Second Division * 1958-1966: Football League First Division * 1966-1971: Football League Second Division * 1971-1975: Football League Third Division * 1975-1979: Football League Second Division * 1979-1980: Football League Third Division * 1980-1992: Football League Second Division * 1992-1999: Premier League * 1999-2001: Football League First Division * 2001-2012: Premier League * 2012-2016: Football League Championship * 2016-2017: English Football League Championship * 2017-2018: English Football League One * 2018- : English Football League Championship

Jednotlivé ročníky

Zdroj:

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže