Bolevecké rybníky

Bolevecké rybníky aneb Bolevecká rybniční soustava je rozsáhlý ekosystém deseti rybníků v nivě Boleveckého potoka a jeho drobných přítoků na severním okraji Plzně. Většina rybníků spadá do plzeňského katastrálního území Bolevec, pouze rybník Strženka leží těsně za hranicí města, na území obce Chotíkov.

Spolu s okolními lesy je rybniční soustava významnou rekreační zónou pro obyvatele Plzně. Z technického i krajinářského hlediska se jedná o jedinečné a monumentální pozdně gotické dílo, které časově předstihlo i budování známější soustavy třeboňské.

Historie

Plán založit nedaleko vsi Volevec (dnešní Bolevec) soustavu rybníků vznikl ve městě Plzni již v polovině 15. +more století. Rybniční hospodářství totiž kvůli zvýšené poptávce po rybách coby postním pokrmu patřilo v tehdejších dobách spolu s pivovarnictvím k nejvýnosnějším odvětvím podnikání. Je zajímavé, že také autor nejstarší české odborné publikace o rybníkářství (z roku 1547) je plzeňský rodák Jan Dubravius.

Město koupilo 17. +more dubna 1460 se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad ves Volevec od kapituly sv. Apolináře za 200 kop pražských grošů a každoročních 20 kop úroků. Následujícího roku byl vybudován první rybník. S největší pravděpodobností se jednalo o Velký Bolevecký rybník, avšak chybí přímé písemné důkazy. Dne 20. března 1461 město uzavřelo smlouvu o náhradě rybníkem zaplavených polí a luk paní Machny Hynkové a jejích synů Zikmunda a Mikuláše. Náhrady pro bolevecké sedláky, jejichž pozemky rovněž zaplavila voda, byly ustanoveny listinou z 24. prosince 1461. Vedení města Plzně jim přiznalo pozemky na svahu dnešní Mikulky a kromě jiných výhod i právo na odúmrť, tj. možnost odkázat statek komukoliv.

Následovala intenzivní výstavba dalších rybníků, takže do konce 15. +more století jich bylo celkem třináct - Velký, Šídlovský, Kamenný, Vydymáček, Beroun (možná dnešní Rozkopaný), Borek, Vorlík, Klenovec (možná dnešní Strženka), Nad Klenovcem, Košinář, Volšinka, Nováček a Barchan. Podrobnější údaje však v písemných pramenech nebyly zachyceny. Nové dendrochronologické datování dřevěného potrubí prokázalo, že také rybník Košinář byl zřízen v roce 1480 a nikoliv až v 17. století, jak se původně předpokládalo. Údaje z 16. století zmiňují také dnes zaniklé menší rybníky Nad Mireticí a Chotikovský.

Během třicetileté války byla rybniční soustava zanedbána, rybníky zpustly a některé z nich zcela zanikly. Z původní soustavy se jich do současnosti dochovalo pravděpodobně osm (Velký, Šídlovský, Kamenný, Vydymáček, Nový, Rozkopaný, Košinář a Strženka). +more Od konce 17. století však město Plzeň opět usilovalo o obnovu zanedbaných boleveckých rybníků. Na přelomu 17. a 18. století byly založeny dva další rybníky - Senecký a Třemošenský. V druhé polovině 18. století také město začalo rybníky místo přímé správy pronajímat. Mezi nájemci se neprve objevují jednotliví plzenští měšťané, později však nádrže využíval i Měšťanský pivovar, který zde v zimním období získával led k chlazení piva.

Od počátku 20. století jsou rybníky hojně využívány k rekreaci, zatímco jejich hospodářské využití bylo omezeno.

Soubor:Müllerovo mapování - Bolevec. png|Soustava a město Plzeň na výřezu Müllerovy mapy Soubor:II. +more vojenske mapovani - Bolevecke rybniky. png|Soustava na výřezu mapy II. vojenského mapování.

Zaniklé rybníky

Hráz zaniklého rybníka, patrně Borku Pravděpodobně na místě zaniklého rybníka Beroun je v současnosti Rozkopaný rybník. +more Obdobné je to s Klenovcem, u kterého se předpokládá totožnost se Strženkou. Ten zpustl za třicetileté války, byl obnoven, ale poslední zpráva o něm je z roku 1671, podle knihy Bolevec a okolí zanikl v roce 1738. Pokud by byl Klenovec totožný se Strženkou, pak by se rybník Nad Klenovcem mohl kdysi nacházet v údolí nad Strženkou směrem k místu U včelína, kde jsou příhodné podmínky pro založení rybníka. Poslední zmínka o rybníku Nad Klenovcem pochází z roku 1669.

O rybníku Borek se poslední zpráva dochovala z roku 1672. Situován byl na místě bývalé vsi Borek v rašeliništi v údolí Merán. +more Zbytek jeho hráze se dochoval do současnosti, ale je přeťat železniční tratí. V jeho blízkosti se pravděpodobně nacházel Vorlík, o němž je poslední zmínka dochována k roku 1671. Rybník Volšinka měl v roce 1669 dvacet kop kapří násady, poslední zmínka o něm pochází z roku 1671. Při zřizování sádek pod hrází Košináře se na při výkopech narazilo na ulehlé rybniční bahno i s dochovanou dubovou kládou. Je možné, že šlo právě o dno Volšinky, která byla při obnově soustavy nahrazena Košinářem.

Posledním rybníkem celé soustavy byl Barchan, který sahal od hráze Velkého rybníka až ke Kravské louce u Mže, kousek od ústí Boleveckého potoka. Rybník byl pojmenovaný po majiteli pozemků, který je zmiňován v letech 1512 a 1523. +more Rybník zpustl za třicetileté války, byl obnoven a zanikl zřejmě na konci 18. století.

Podle popisu hranic plzeňského panství z konce 16. +more století se měl na horním toku Boleveckého potoka poblíž cesty do Ledec nacházet malý rybník Nad Mireticí a na hranici Bolevce a Chotíkova rybník Chotíkovský.

Znečištění důlními vodami

Na konci 19. +more století zažalovala Plzeň společnost Dolové a průmyslové závody v Třemošné (dříve společnost J. D. Starcka). Důvodem bylo znečišťování rybníků Velkého, Seneckého a Košináře důlními vodami z nedalekých dolů. V půlce října 1901 došlo k odběru vzorků a posouzení přítomnosti živočichů. Spor se vyřešil až v roce 1913 ukončením těžby a vyplacením odškodného plzeňské obci.

Červenec 1965

V sobotu 17. +more července 1965 se nad Plzní prohnala průtrž mračen, při které podle záznamů v meteorologické stanici v arboretu Sofronka napršelo během 3 hodin přibližně 120 mm srážek. Celkem za tento den bylo naměřeno 146 mm, což je nejvyšší denní srážkový úhrn dosud zaznamenaný v této oblasti. Voda vytékající z Třemošenského rybníka podemlela a odplavila z poloviny šířky silnici I/27 vedoucí po hrázi, takže funkční zůstal pouze jeden jízdní pruh. Zároveň podemlela násep železniční tratě č. 160 z Plzně do Žatce natolik, že způsobila několikadenní výluku.

Ve večerních hodinách se přívalovou vodou provalila hráz Vydymáčku. Vodu zachytil Senecký rybník, jehož hráz však následujícího dne tlak nevydržela a provalila se také. +more Poté byl zjištěn průsak i na hrázi Velkého Boleveckého rybníka. Při zpevňování jeho hráze pomáhalo i vojsko, přesto se na jednom místě v odpoledních hodinách voda částečně provalila, ovšem bez větších škod. Obyvatelé, bydlící v těsné blízkosti, byli mezitím evakuováni. Zajišťovala se i hráz rybníka Košináře, který je v soustavě řazen mezi Seneckým a Velkým Boleveckým rybníkem. Rybník Vydymáček.

Přírodní podmínky

Rybník Košinář Soustava rybníků leží v povodí 6,5 km dlouhého Boleveckého potoka, levostranného přítoku Berounky, do které ústí přibližně 700 m jihovýchodně od hráze Velkého Boleveckého rybníka. +more Rybníky byly vybudovány v protáhlém údolí původně s mokřady a rašeliništi, v nadmořské výšce 310-355 m na severním okraji Plzeňské kotliny na jihovýchodním úbočí vrchu Krkavce. Reliéf mírně zvlněné pahorkatiny s relativním převýšením 210 m vytváří předpoklad k tepelným inverzím a místnímu zvyšování či snižování teploty. To se projevuje v zimním období vyšší sněhovou pokrývkou na svazích Krkavce a v létě výraznějším prohříváním rybníků a jejich pláží.

Z 1622 ha povodí je 90 % zalesněno s převahou borových lesů, což má spolu s extenzivním způsobem hospodaření příznivý vliv na vyrovnanou kvalitu vody v celé soustavě. Typický je nízký obsah živin, který je příčinou mezotrofního stavu rybníků a také výjimečné druhové bohatosti planktonu, což je překvapivé při blízkosti velkého města a rekreačním využití. +more Sinice se řídce vyskytují v letních měsících na Velkém Boleveckém rybníku.

Společné rysy vodního prostředí celé soustavy: * neutrální až mírně alkalické pH * nízký obsah živin, který znamená limitaci biocenózy fosforem, částečná limitace dusíkem * nízký obsah anorganických sloučenin dusíku * mírně zvýšený obsah železa a hořčíku * velmi nízká úroveň bakteriologického znečištění * vysoká pestrost fytoplanktonu * šetrné rybářské hospodaření na rybnících s populacemi planktonožravých ryb, na hranici úživnosti vody

V povodí soustavy se nacházejí přírodní rezervace Petrovka a Kamenný rybník, přírodní památka Doubí a areál borovicového arboreta Sofronka.

Ptactvo

Rybníky představují významnou ornitologickou lokalitu. V jejich okolí je zaznamenáno pozorování více než 160 druhů ptáků. +more Vzácnější druhy jako např. potápka žlutorohá, potáplice severní, kormorán velký, orel mořský, orlovec říční, morčák velký a prostřední, labuť zpěvná a malá byly pozorovány především v období jarního a podzimního tahu. Na přelomu 19. a 20. století zde hnízdil bukač velký, ještě na začátku 50. let se v okolí pohyboval tetřev hlušec a tetřívek obecný. Senecký rybník - hráz.

Od konce šedesátých let 20. století jsou rybníky obvykle plně napuštěné, čímž zmizely pravidelně se opakující přechodné biotopy vypouštěných rybníků jako rákosím zarůstající mokřady, bahnité pláže, drobné ostrůvky uprostřed vody. +more To vše mělo za následek zásadní snížení počtu nejen hnízdících, ale i protahujících druhů bahňáků. Ač bylo kdysi pozorováno osm hnízdících druhů, v současnosti se pravidelně vyskytuje jen pisík obecný.

Běžnými druhy ptactva na hladině boleveckých rybníků jsou v současnosti kachna divoká, lyska černá, labuť velká a potápka roháč. V okolí může být pozorován moudivláček lužní.

Využití

Od svého vzniku byly rybníky využívány zejména k chovu ryb, zejména kaprů, ale v menší míře i štik, candátů, okounů či línů. Od počátku +more_století'>20. století ovšem rostl zájem o rekreační koupání, zatímco rybníkaření ustupovalo do pozadí. V současnosti tak rekreační a krajinářská funkce zcela převládly nad hospodářským využitím. Rybníky jsou ostatně od roku 1981 určeny k rozvoji vodní rekreace. Vlastníkem celé soustavy s výjimkou rybníka Strženka je město Plzeň. Jakost vody průběžně sleduje Městská hygienická stanice, bylo vypracováno také několik specializovaných studií. Voda je vhodná pro koupání.

V okolí rybníků procházejí turistické trasy - žlutá trasa z Bílé Hory přes Košinář a Senecký rybník do Třemošné, zelená z Bílé Hory okolo severního ramena Velkého Boleveckého rybníka na Košutku a dále okolo Šídlováku a Kameňáku až na vrchol Krkavce a na stejné místo míří i červená trasa z Košutky okolo Strženky.

Rozloha rybníků

Poloha rybníků na severním okraji Plzně

Celková rozloha vodní hladiny při normálním stavu je přibližně 88 ha. # Velký Bolevecký (53,3 ha) # Senecký (7,5 ha) # Košinář (6,4 ha) # Kamenný (5,3 ha) # Třemošenský (4,2 ha) # Šídlovský (3,0 ha) # Strženka (1,4 ha) # Nováček (0,88 ha) # Vydymáček (0,81 ha)Nahlížení do katastru nemovitostí, Obec: Plzeň, Katastrální území: Bolevec, Parcelní číslo: 2927/1, Výměra: 8148 m2 # Rozkopaný (0,3 ha)

Pověsti

V rybnících se údajně schovává tatrman, který láká děti do vody pomocí pentliček a jiných drobností, aby je pak utopil. V Třemošenském rybníce navíc trhal rybářům sítě.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Kumpera, Jiří Zahradnický: Rybníky Plzeňského kraje aneb putování za rybniční vůní; Agentura Ekostar s. r. +more o. Plzeň, Plzeň 2006 * Životní prostředí města Plzně; Statutární město Plzeň a Granát Hák Jaroslav Ing. , Horní Bříza 2002 * Josef Čihák: Kamenný rybník, text k zastávce č. 14 Sigmondovy stezky * Miloslav Janeček a kolektiv autorů: Bolevec a okolí; Starý most s. r. o. a Sdružení boleveckých rodáků, Plzeň 2001,.

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20060220040414/http://info.plzen-city.cz/html/mapy/mapa-bolvecryb.html]Panoramatická mapa boleveckých rybníků[/url]

Kategorie:Rybníky v Plaské pahorkatině Kategorie:Rybníky v okrese Plzeň-sever Kategorie:Skupiny rybníků v Česku Kategorie:Vodstvo v Plzni Kategorie:Povodí Boleveckého potoka Kategorie:Chotíkov Kategorie:Bolevec Kategorie:Rybníky v okrese Plzeň-město