Boris Stürmer
Author
Albert FloresBoris Vladimirovič Stürmer (26. července 1848, Kazaň - 9. března 1917, Petrohrad) byl ruský diplomat a státník německého původu. Stürmer začal svou kariéru ve státní správě v Kazani, kde působil jako úředník v guvernérově kanceláři. Později zastával různé diplomatické pozice v Istanbulu a Londýně. V roce 1906 byl jmenován ministrem vnitra, pak působil také jako ministr zahraničí. Přestože byl považován za kompetentního a schopného diplomata, Stürmer se v roce 1916 stal jedním z hlavních obětí puče proti ministerskému předsedovi Byrjuzovovi, kterého nahradil Vladimir Lvov. Po Říjnové revoluci v roce 1917 byl Boris Stürmer zatčen bolševiky a uvězněn v zajateckém táboře. O několik měsíců později zemřel na následky nemoci.
Baron Boris Vladimirovič Stürmer (- ) byl ruský politik, ministerský předseda z roku 1916.
Život
Mládí
Narodil se do rodiny velkostatkáře v Bežecku v Tverské oblasti. Jeho otec byl vysloužilý kapitán kavalerie ruské armády.
Absolvoval právnickou fakultu na Petrohradské univerzitě. Roku 1894 se stal novgorodským gubernátorem a v roce 1896 gubernátorem Jaroslavli. +more Navzdory pověstem o špatném finančním hospodaření se Stürmer stal jedním z nejdůvěryhodnějších byrokratů pod vedením Vjačeslava von Pleve a v roce 1904 byl přijat do státní rady. Po Pleveho smrti se Stürmer chtěl stát jeho nástupcem, mandát však získal kníže Pjotr Svjatopolk-Mirskij.
Větší šance na postup získal roku 1913, kdy byl nominován na starostu Moskvy. Kandidatura byla neúspěšná. +more V té době se začal sbližovat se šarlatánem Rasputinem.
Během první světové války se Stürmer stal ministerským předsedou. Současně působil ve funkci ministra vnitra (od března 1916) a zahraničí (od července).
Stürmeova vláda byla hluboce neoblíbená. Byl podezřelý z reakcionářství a germanofilství. +more Jeho nešťastný pokus o odvádění neruských branců do armády vyvolal krvavé kyrgyzské povstání známé jako Urkun. Po Brusilovově ofenzívě se Stürmer pokusil domluvit s Němci separátní mír. Dne 1. listopadu 1916 prohlásil Pavel Miljukov ve státní Dumě, že „Stürmerova politika se projevila jako hloupost a zrada“. Car opravdu připustil, že si Stürmerovo počínání představoval jinak a 19. listopadu byl Stürmer odvolán.
Po rezignaci kandidoval na předsedu v páté Dumě.
Po únorové revoluci v roce 1917 byl zatčen prozatímní vládou a ještě toho roku zemřel v Petropavlovské pevnosti.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Premiéři Ruska Kategorie:Ministři zahraničí Ruského impéria Kategorie:Ruští šlechtici Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1848 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Narození 27. +more července Kategorie:Úmrtí 9. září.