Boris Vyšeslavcev

Boris Petrovič Vyšeslavcev (v Moskvě - 5. října 1954 v Ženevě) byl ruský filosof, náboženský myslitel a právník.

Život

Studoval právo u juristy a filozofa P. I. +more Novgorodceva a pracoval nejprve jako advokát. Pak studoval filozofii u neokantiánů Hermanna Cohena a Paula Natorpa. Obhájil disertační práci o etice Johanna Gottlieba Fichteho. Po návratu do vlasti byl Vyšeslavcev jmenován profesorem filozofie práva na Moskevské univerzitě. V roce 1922 byl spolu s řadou jiných intelektuálů vyvezen z Ruska na takzvané lodi filozofů „Oberbürgermeister Haken”. Když emigroval, stal se pracovníkem ruského oddělení nakladatelství YMCA v Pariži. Pak se odcestoval do Ženevy, kde v roce 1954 zemřel.

Filozofie

Vedle S. Bulgakova, N. +more Berďajeva, N. Losského, N. Berďajeva, S. Franka, N. Arseňjeva, I. A. Iljina, L. Karsavina a jiných se Vyšeslavcev řadí mezi ony myslitele, kteří se vydali směrem vytyčeným Vladimirem Solovjovem a snažili se koncipovat křesťanskou filozofii. Vyšeslavcev se zabýval filozofií lásky a rozpracováváním tzv. filozofie srdce. Těmto tématům se věnoval v knihách jako Etika proměněného erota (1932) nebo Srdce člověka v křesťanské a indické mystice (1929).

České překlady

Boris Vyšeslavcev: Etika proměněného erota [z ruského originálu Etika preobraženogo Erosa přeložil Alan Černohous], Refugium, 2005.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Ruští filozofové Kategorie:Filozofové 20. +more století Kategorie:Filozofové lásky Kategorie:Ruští emigranti a exulanti Kategorie:Ruští právníci Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí 5. října Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Úmrtí v Ženevě Kategorie:Muži.