Borkovany

Obec Borkovany (německy Borkowan) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel. Jde o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Obec je součástí Mikroregionu Hustopečsko.

Název

Název se vyvíjel od varianty Burkowan (1298), z Borkowan (1557, 1665), Borkowann (1673), Borkowan (1718, 1720, 1751), Borkowan a Borkowaný (1846), Borkowan a Borkovany v roce 1872. Místní jméno označovalo ves lidí z místa zvaného Borkov, které je odvozeno od přídavného jména borkový.

Historie

Škola První písemná zmínka o obci se vztahuje k založení zábrdovického kláštera v roce 1210, kdy byla ves, v listině - pozdějším falzu psaná jako Borcouani nebo Borkowan, spolu s dalšími obcemi v okolí Klobouk darována Lvem z Klobouk tomuto klášteru. +more V listině nesporně pravé se ves uvádí až v roce 1237. V roce 1511 zastavil klášter vesnici na 50 let Janu Petrovskému a poté ji měl v držení opět až do svého zrušení, kdy se obec stala součástí klobouckého panství a měnila vlastníky spolu s ním. Třicetiletá válka snížila stav obyvatel i obydlených domů na polovinu (viz odstavec Exulanti). V roce 1714 je doložena obecní pečeť s hroznem, krojidlem a květinou, v roce 1749 už jen kosíř s hroznem.

Z listiny datované 1516 vyplývá, že v té době byla vesnice přifařena ke Kloboukům. Již před rokem 1672 zde stál kostel a v roce 1753 byl ustanoven první zdejší kurát a zřízena fara. +more Její budova v roce 1854 vyhořela i s hospodářskými budovami a musela být znovu zbudována. Již před rokem 1797 stála vedle kostela škola. Po velkém požáru 16. května 1831, kdy shořelo 119 domů a mnoho hospodářských staveb, byla obnovena a v roce 1883 postavena nová dvoutřídní budova. V roce 1836 mnoho obyvatel onemocnělo cholerou. Ve stejné době je v obci doložena vlastní palírna a hospoda.

Ministerstvo kultu a vyučování povolilo v roce 1856 evangelíkům vystavět si k modlitebnám či hřbitovům věže a pořídit si vlastní zvony. Obecní zvony dále sloužily pouze pro pohřbívání katolíků. +more Borkovany (jako první na Moravě) si pořídily věž se zvonem v roce 1857.

Exulanti

Stejně jako z obce Heršpice aj. odcházeli do exilu i nekatolíci z Borkovan. +more V Čechách za vlády Marie Terezie zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, tj. od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Z Borkovan pocházeli prokazatelně tito exulanti:.

* Václav Horáček *(1693), český bratr. Emigroval v roce 1745 s rodinou do Uher, ale v roce 1752 se přestěhoval do pruského Slezska, kde spoluzakládal novou českou exulantskou kolonii Friedrichův Hradec. +more Z té se dne 18. 6. 1755 odstěhoval do Českého Rixdorfu. Zemřel ve věku 80 let. * Antoním Strakoň *1712, od roku 1731 ženatý, český bratr. Podobný osud jako V. Horáček - emigrace do Uher, zakládání Friedrichova Hradce, odchod do Rixdorfu. Zemřel 22. 10. 1757.

Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů, údajů z matrik i zkrácených životopisů výše uvedených osob). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se po 2. +more světové válce vrátili.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 322 domech 1373 obyvatel, z nichž se 1369 hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1185 římských katolíků, 178 evangelíků, 1 příslušník Církve československé husitské a 4 židé. +more V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 808 obyvatel. Z nich bylo 409 mužů a 399 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 749 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,9 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,7 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,2 %. Z celkem 639 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 41 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 351 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 85,5 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,1 % patřilo mezi zaměstnance, 1,1 procenta k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 272 obyvatel obce (což je 36,3 procenta), se hlásilo k české národnosti. Dále 270 obyvatel bylo Moravanů a 3 Slováků. Celých 169 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Borkovany. Ta je součástí děkanátu Hustpopeče - Brněnské diecéze v Moravské provincii. +more Při censu prováděném v roce 2011 se 321 obyvatel obce (43 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 254 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 216 obyvatel k římskokatolické církvi (29 % ze všech obyvatel obce),dále 4 k pravoslavné a 5 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 128 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 300 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, pozdně barokní z roku 1746. Na kostele jsou sochy sv. +more Cyrila a Metoděje * Evangelický hřbitov s bránou z roku 1857 * Muzeum kraslic.

Osobnosti

František Navrátil (1932-2012), sochař

Galerie

Soubor:Borkovany - Kostel Nanebevzetí Panny Marie obr2. jpg|kostel Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Borkovany - brána evangelického hřbitova se zvonicí obr1. +morejpg|brána evangelického hřbitova se zvonicí Soubor:Borkovany - náves. jpg|náves.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Borkovany

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Mikroregion Hustopečsko Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem