Heršpice

Obec Heršpice se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel.

Název

Původní podoba jména vsi byla Jarošovici (později -ice) odvozená od osobního jména Jaroš, což byla domácká podoba některého ze jmen začínajících na Jaro- (Jaroslav, Jaromír, Jarohněv atd. ). +more Význam místního jména tedy byla "Jarošovi lidé". Podoba Heršpice se vyvinula z německé varianty jména (Jerspitz a podobně), která mimo jiné vykazuje typickou jihomoravskou záměnu českého zakončení -šovice za německé -spitz.

Historie

Herspicz byly poprvé zmíněny v písemné formě v roce 1237, kdy král Václav I. +more potvrdil Řádu německých rytířů držení slavkovského panství, k němuž vesnice patřila. Po zdlouhavých sporech mezi českou korunou a Řádem, využil Václav IV. slabosti rytířů po prohrané bitvě u Grunwaldu a v roce 1411 zabavil Řádu veškerý majetek v českých zemích a vyhnal ho ze země. Heršpice se staly majetkem krále Václava IV. V roce 1422 získal slavkovské panství císař Zikmund.

V roce 1507 získali slavkovské panství Kounicové, kteří ho vlastnili až do roku 1919.

V roce 1919 získali Heršpice Pálffyové sídlící na Slovensku.

Roku 1964 byly Hešpice sloučeny s obcí Nížkovice, k opětovnému osamostatnění došlo roku 1990.

Obyvatelstvo

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 829 obyvatel. Z nich bylo 409 mužů a 420 žen. +more Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 37,9 let - dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 743 lidí. Nejvíce z nich bylo (19,5 %) obyvatel ve věku 30-39 let. Děti do 14 let věku tvořily 17,4 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,6 %. Z celkem 614 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 36,8 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 10,4 % a bez vzdělání bylo naopak 0,2 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 378 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92,1 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z toho 76,5 % patřilo mezi zaměstnance, 1,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 46,2 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci, žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 346 obyvatel obce (což je 46,6 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 206 obyvatel bylo Moravanů a 6 Slováků. Celých 318 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále +more_Veliký'>Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, kontroly duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Heršpic uprchli přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:.

* Martin Kovář, nar. 1717 v Heršpicích. +more V roce 1742 emigroval do Münsterbergu, ale kvůli nouzi, která v exulanty přeplněném městečku panovala, se vrátil domů. Tam, za trest, měl být odveden na vojnu. Proto se do Münsterbergu vrátil a v roce 1743 odešel do Berlína. * Josef Kučera, nar. 1717 v Heršpicích, od roku 1741 ženatý s Kateřinou Honzíkovou. V roce 1743 jen převedl Antonín Jansa do Münsterbergu, kde se rodině 28. 7. 1743 narodila dcera Kateřina. V listopadu téhož roku odešli do Berlína. * Josef Novák, *(1717). Emigroval v roce 1743 do Münsterbergu, odtud pak do Berlína.

Přímo do Berlína nebo Rixdorfu uprchlo mnoho dalších lidí z Heršpic - např. Jan, Magdalena, Anna a Matouš Kovářovi, Pavel i Tobiáš Kučerovi. +more Výňatky z jejich životopisů jsou zveřejněny.

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů, údajů z matrik, případně životopisů). Dokumenty se nacházejí především ve státních archivech  a v rukopisných odděleních knihoven v Německu, Švýcarsku, Polsku a Čechách. +more Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří reemigranti byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova.

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Slavkov u Brna. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. +more Při censu prováděném v roce 2011 se 250 obyvatel obce (34 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 204 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 129 obyvatel k římskokatolické církvi (17 % ze všech obyvatel obce), dále 1 k pravoslavné, 1 k Církvi československé husitské a 45 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 175 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 318 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět. Pamětní deska v místním evangelickém kostele oznamuje, že právě zde „byl 31. srpna 1880 přijat do Českobratrské církve evangelické náš první prezident prof. dr. Tomáš Garrigue Masaryk".

Pamětihodnosti

Kostel svatého Matouše z let 1999-2000, postavený na místě kaple z roku 1870 * Tvrz Konůvky a zaniklá ves, archeologické naleziště * Terénní náznaky po gotickém hradě Kepkovu na návrší * Přírodní památka Jalový dvůr * Evangelický kostel

Galerie

File:Heršpice, náves. jpg| Náves File:Heršpice, kostel. +morejpg| Kostel Českobratrské církve evangelické z roku 1869 File:Heršpice, č. p. 8. jpg| Dům č. p. 8 File:Heršpice, OÚ. jpg| Obecní úřad.

Osobnosti

Bořivoj Dostál (1929-1994), archeolog * z Heršpic pocházela rodina Williama Herschela, objevitele planety Uran * +more_Masaryk'>T. G. Masaryk - přijat 31. srpna 1880 do zdejšího sboru Českobratrské církve evangelické augšburského vyznání.

Odkazy

Reference

Literatura

Emil Pátek: Obec Heršpice u Slavkova (Příspěvek kulturně-vzdělávací), Josef Šimák, Slavkov u Brna 1928 * Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. +more Kalich, Praha 1999. . * Edita Štěříková: Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (kniha popisuje situaci v Münsterbergu) * Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech, 2004 a jiné.

Související články

Římskokatolická farnost Slavkov u Brna * Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Heršpicích

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Vyškov Kategorie:Obce v okrese Vyškov Kategorie:Mikroregion Ždánický les a Politaví Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem