Cesko.wiki Borrelióza ptáků
Author
Albert FloresBorrelióza je členovci přenosné akutní septikemické onemocnění ptáků vyvolané spirochetou Borrelia anserina, které může u drůbeže v endemicky postižených oblastech způsobovat velké ekonomické ztráty. Zdravotní význam B. anserina není znám; je ale antigenně úzce příbuzná s B. burgdorferi, původcem lymské borreliózy. Ptáci mohou být experimentálně infikováni a vylučovat tuto spirochetu, nelze je proto vyloučit jako možný zdroj infekce B. burgdorferi pro člověka.
Historie a výskyt
Ptačí borrelióza byla poprvé popsána na Kavkaze v roce 1891 Sacharovem jako vážné septikemické onemocnění husí. V roce 1903 byla nemoc zjištěna u drůbeže v Brazílii a v jejím přenosu byla prokázána primární úloha členovců. +more Postupně byla borrelióza identifikována v mnoha zemích světa, zejména v tropických a subtropických oblastech. Také v Evropě byly zaznamenány ojedinělé případy, včetně naší republiky. Borrelióza se vyskytuje zejména v oblastech s častým výskytem klíšťáků z rodu Argas.
Příčiny onemocnění (etiologie)
Spirochety jsou jednobuněčné, jemné spirální gramnegativní bakterie, dosahující délky až 500 µm. Množí se příčným dělením; běžnými barvicími technikami se nebarví, výjimkou je stříbření. +more Spirochety jsou zařazovány do rodů Spirochaeta, Treponema, Borrelia, Brachyspira a Leptospira. U ptáků jsou původci borreliózy a střevních onemocnění.
Morfologie a kultivace
Původcem onemocnění je Borrelia anserina (syn. Spirochaeta anserina, S. +more gallinarum, S. anatis a Treponema anserinum), aktivně se pohybující spirální bakterie s 5-8 závity, měřící kolem 6-30 × 0,3 µm. Procházejí filtry o velikosti pórů 450 nm. Borrelie mají 15-22 osových fibril. V nativním preparátu z krve nebo tkání se mohou pozorovat v zástinu nebo po obarvení Giemsou.
Borrelie rostou za mikroaerofilních podmínek při teplotě 30-37 °C. Produkují kyselinu z glukózy. +more Kultivace na umělých kultivačních půdách je obtížná. K pomnožení se používají slepičí nebo krůtí embrya infikovaná do žloutkového vaku. Borrelie se nacházejí v krvi a tkáních embrya.
Odolnost v prostředí
Ve vnějším prostředí mimo tělo hostitele B. anserina nepřežívá. +more Klíšťáci slouží jako rezervoárový hostitel. V kadáverech spirochety přežívají při teplotě 0 °C až 31 dní. V krevním séru při teplotě 4 °C se mohou skladovat nejdéle 3-4 týdny. Dlouhodobě se mohou udržovat při teplotě -70 °C, zejména s přídavkem 10-15 % glycerolu nebo DMSO k infekční krvi.
Patogenita
B. anserina je patogenní pouze pro ptáky, zejména drůbež. +more Savci jsou k infekci neteční, s výjimkou králíků a myší, kteří mohou být přechodně infikováni. Virulentní kmeny borrelií jsou schopné penetrovat přes neporušenou kůži.
Vznik a šíření nemoci (epizootologie)
Hostitel
Přirozené infekce se vyskytují u kura domácího, krůt, bažantů, kachen, husí a kanárů. Z volně žijících ptáků byla borrelióza pozorována u tetřevů, koroptví, vran, strak, vrabců domácích a špačků. +more U žaků (Psittacus erithacus) způsobuje rychlý úhyn. Holubi a perličky jsou k infekci relativně odolní, i když u městských holubů v Itálii bylo zjištěno 3,26 % sérologicky pozitivních jedinců (Fabbi et al. , 1995). Drůbež je k infekci náchylná v každém věku, ale nejvnímavější jsou mláďata do 3. týdne věku.
Přenos, vektory a nosiči
Borrelióza ptáků může být přenášena všemi možnými způsoby, například když vnímaví jedinci přijdou do kontaktu s krví, exkrety nebo tkáněmi infikovaných živých nebo čerstvě uhynulých ptáků, prostřednictvím kontaminovaného krmiva či vody, při kanibalismu aj.
Závažnými přenašeči infekce jsou členovci parazitující na ptácích včetně komárů, čmelíků a klíšťat. Dominantní postavení zaujímají klíšťáci z rodu Argas a z nich zejména A. +more persicus, klíšťák zhoubný. Ptáci jsou infikováni slinami produkovanými klíšťákem při kousnutí nebo pozřením infikovaného klíšťáka, nymfy, larvy či vajíčka.
Patogeneze
B. anserina se objevuje v periferní krvi infikovaných ptáků během 4-9 dní po infekci, kde přetrvává přibližně stejnou dobu. +more V patogenezi nemoci se pravděpodobně uplatňuje endotoxin. K úhynu ptáků dochází v důsledku embolie vyvolané shluky borrelií. U rekonvalescentních zvířat nevzniká nosičství, vytváří se typově specifická imunita.
Projevy nemoci (symptomatologie)
Inkubační doba závisí na způsobu infikování, počtu spirochet v inokulu a virulenci kmene B. anserina. +more Při přirozené infekci klíšťákem trvá 3-12 dní, po parenterální (injekční) inokulaci může být kratší než 24 hodin.
Klinika
Ptáci infikovaní virulentními kmeny B. anserina jsou ospalí, shlukují se a jejich kůže je anemická nebo cyanotická. +more Mají načepýřené peří, nazelenalý průjem a nemají zájem o krmivo, spíše o pitnou vodu. Charakteristickým nálezem u borreliózy je náhlý a vysoký vzestup tělesné teploty, počínající krátce po infekci, a rychlá ztráta tělesné hmotnosti. Výkaly jsou tekuté s nadbytkem žluči a urátů. Ptáci rychle slábnou, stávají se otupělými a objevuje se ochrnutí končetin i křídel. Tělesná teplota před úhynem je subnormální, objevuje se tmavočervené zabarvení hřebene. Rekonvalescentní ptáci jsou často vyhublí, s přetrvávajícím ochrnutím končetin anebo křídel. Infekce kmeny o nízké virulenci může probíhat subklinicky.
Morbidita a mortalita jsou silně variabilní, kolísají od 1-2 % do 100 % podle vnímavosti hostitele. Průběh onemocnění je v akutních případech krátký a může končit úhynem za 3-5 dní po výskytu klinických příznaků. +more Chronické případy mohou trvat až dva týdny.
Patologie
Dominujícím nálezem u borreliózy ptáků je značně zvětšená a skvrnitá slezina, s výjimkou bažantů, u kterých bývá nezměněna nebo naopak atrofovaná. Játra jsou zvětšená, s hemoragiemi a nekrotickými ložisky. +more Ledviny jsou zduřelé, močovody naplněné uráty. Ve střevech se zjišťuje mukoidní hemoragická enteritida.
Imunita
Překonáním nemoci nebo po imunizaci vzniká dlouhodobá aktivní imunita, která je typově specifická, takže i rekonvalescenti mohou být opětovně infikováni jinými sérotypy B. anserina. +more Imunní nosnice přenášejí na potomstvo protilátky, které je chrání před nákazou asi 5-6 týdnů. Pasivní imunizací hyperimunním sérem lze zajistit až tři týdny trvající ochranu.
Diagnostika
Předběžnou diagnózu borreliózy lze stanovit při nálezu charakteristických příznaků a změn, zejména najde-li se u postižených ptáků nebo v jejich chovném prostředí větší množství klíšťáků.
Většinou je ale nutné pro potvrzení diagnózy prokázat přítomnost B. anserina nebo jejích antigenů. +more V průběhu klinického onemocnění lze detekovat spirochéty v barvených krevních nátěrech nebo v otiskových preparátech z tkání, nebo vyšetřením nativních preparátů v zástinu, fázovým kontrastem či imunofluorescencí. Pro průkaz spirochét ve tkáňových řezech je vhodná technika impregnace stříbrem.
Diferenciální diagnostika: Borelióza může připomínat jiné akutní septikemické nemoci drůbeže, jako jsou např. salmonelózy, cholera a koliseptikémie. +more Z akutních virových infekcí je pak nutné vyloučit velogenní viscerotropní formu Newcastleské nemoci, fatální formu influenzy a akutní Markovu nemoc.
Terapie a prevence
Z počátku používané arzenové přípravky jsou nyní nahrazenyantibiotiky. B. +more anserina je citlivá na většinu antibiotik včetně penicilinu,chloramfenikolu, kanamycinu, streptomycinu, tylosinu a tetracyklinů.
Preventivní opatření jsou zaměřena na dodržování zoohygienických zásad chovu a zejména na ničení členovců (insekticidní přípravky). Eradikace klíšťáků z prostředí je velmi obtížná, bez potravy a jako nosiči mohou přežívat po roky. +more V oblastech s endemickým výskytem borreliózy se používají autogenní nebo polyvalentní vakcíny inaktivované formalinem nebo fenolem.