Brána

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Brána je stavba nebo přístroj sloužící k přechodu mezi dvěma místy, obvykle oddělenými překážkou. Brány jsou součástí ohrad nebo zdí a slouží k regulaci vstupu a výstupu. Mohou se vyskytovat ve velké škále velikostí a složitostí, od malých branek a dveří až po monumentální vstupy k městům nebo hradům. Brány mají různé funkce. Mohou sloužit jako ochranný prvek, zabraňující neautorizovanému vstupu nebo útoku. Mohou také sloužit jako symbolický vstup do určitého místa, například do města, hradu nebo památky. Brány jsou často zdobeny různými architektonickými prvky, jako jsou reliéfy, sochy nebo nápisy. Historicky byly brány důležitým prvkem opevnění měst, hradů a jiných pevností. Sloužily jako hlavní vstupní místo, které bylo zabezpečeno branou, padacím mostem, příkopem a dalšími obrannými prvky. V některých případech byly brány postaveny jako památník nebo dekorativní prvek, jako například monumentální vchody do náměstí nebo zámků. Dnes jsou brány využívány v různých oblastech, včetně veřejných budov, soukromých domů, průmyslových areálů a veřejných prostor. Mohou sloužit jako bezpečnostní prvek, umožňující kontrolovaný vstup a výstup z prostoru. Mohou také sloužit jako označení vstupu do určitého místa nebo jako součást architektonického designu. Brány jsou významnou součástí lidské kultury a historie a mají často symbolický význam. Jsou zobrazeny v různých uměleckých dílech, jako jsou malby, fotografie, sochy a literární texty.

Praze Brána je stavební prvek umožňující průchod obrannou linií do nitra opevněného celku. Má zpravidla bezpečnostní charakter - používá se k řízení toho, kdo může vstoupit do oploceného či obezděného prostoru nebo jej opustit. Právě proto, že brána je hlavním komunikačním prvkem oddělujícím nebezpečný a divoký svět „vně“ a relativně bezpečný a civilizovaný svět „uvnitř“, nabývá také význam symbolický a reprezentativní. Branami byla opatřována většina druhů středověkých a raně novověkých opevnění, nacházely se tedy u hradů, měst, klášterů, paláců atd.

V přeneseném smyslu se jako brána označuje průchod přes nějaké území nebo cokoli, co bránu připomíná, např. Moravská brána nebo Porta Bohemica (Česká brána) jsou názvy specifických geomorfologických útvarů, Pravčická brána je název skalního oblouku apod.

...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (5)

Související pojmy

Každý objekt vybavený hradbami měl zpravidla jednu hlavní bránu a několik vedlejších bran s různými funkcemi. Brána menších rozměrů nebo nižší funkce se označuje jako branka nebo fortna. +more Jako fortna se ovšem někdy označuje celý vedlejší průchod opevněním i s obranným systémem, v tomto pojetí je tedy branka jen jednou z částí fortny. Fortna se často nazývá vstup do paláce nebo kláštera.

Historie bran

Nejstarší brány k umožnění přístupu do opevněných lidských sídel se objevují už od hlubokého starověku na Předním východě a ve Středomoří. K opravdovému rozvoji opevňovacích systémů v českých zemích dochází v souvislosti s rozvojem měst ve 13. +more století, zejména po vpádu Mongolů do Evropy v roce 1241. Další vývoj bran poznamenal rozvoj palných zbraní v 15. století, který zapříčinil výrazné zdokonalení městských opevnění.

Dalším předělem v dějinách opevnění měst v českých zemích byl rok 1547, kdy Ferdinand Habsburský po potlačení stavovské vzpoury uvalil na královská města těžké pokuty a konfiskace. +more Města přišla o značnou část svých financí a musela začít šetřit, což se podepsalo na zastavení výstavby nových prvků městských opevnění.

V poslední čtvrtině 16. století pak města stavěla spíše reprezentační vstupy než brány s obrannou funkcí. +more To se pak plně projevilo za třicetileté války, kdy byla úroveň hradeb a bran českých měst velmi nízká. Výstavba opevnění včetně bran poté již přesahovala finanční možnosti měst a nové brány pak vznikaly pouze v zemských a státních pevnostech. Samostatnou kapitolu představují tereziánské a josefinské pevnosti, kdy kromě opevnění Olomouce a Hradce Králové vznikají nová pevnostní města Terezín a Ples (Josefov). Už v průběhu 18. století začíná naprostá většina městských obranných systémů postrádat svůj smysl a hradby i brány se postupně odstraňují, aby umožnily rozšíření měst. Nejvíce bran zaniklo v 2. pětině 19. století. Za první republiky se postupně přistupuje k ochraně bran jako historických památek, přesto se jich do dnešních dnů dochovalo poměrně málo.

Funkce brány

Brama Portowa, Štětín, Polsko

Obranná funkce

V obraně města byly vstupy vždy nejohroženějším místem, proto se už od starověku budovaly důmyslné systémy na jejich ochranu. Postupně se zdokonalovaly - původní prostá vrata v palisádě nebo hradbě byla později vybavena ochozem, věží, příkopem s padacím mostem atd. +more V době největší nouze, například za třicetileté války, se městské brány pro jistotu zazdívaly. Nejsložitější systémy se stavěly v raném novověku, kdy docházelo ke změně systému obrany země - hradby už nesloužily pouze k obraně města, nýbrž vybraná města se stávala sídlem ozbrojených jednotek, a byla proto mohutně opevněna proti dobytí. Brány takových měst bývají komplexní zařízení vybavená barbakánem (předsunutou obranou umožňující krýt hlavní bránu) a systémem několika za sebou jdoucích bran.

Strážní funkce

Hlavní brány měst a hradů byly často spojeny s věží, na níž stála hlídka, která varovala obyvatele před požárem nebo útokem nepřátel. K tomuto účelu byla strážní věž mnohdy vybavena zvonem, kterým se šturmovalo (bilo na poplach). +more Brána pak často bývala sídlem městské stráže nebo zbrojnicí. Tyto místnosti se v pozdějších staletích, kdy už nebyly využívány, často stávaly sídlem řemeslnických dílen, protože řemeslník sídlící na okraji města nerušil obyvatele hlukem a snižovalo se tím rovněž nebezpečí požáru.

Celní funkce

Brána jako vstup do města sloužila také jako místo, kde se vybíralo mýtné. Osoby, které se pokoušely vstoupit do města jinudy než branou, se proto ihned stávaly podezřelé a ještě v 16. +more století hrozil za neoprávněný vstup do města trest smrti. Problémy často nastávaly v případě, že se některá menší branka dostala do soukromých rukou - takový vlastník pak mohl do města vpouštět neproclené zboží. Města s takovými vlastníky vedla soudní spory, které někdy končily trestem zazdění branky.

Reprezentativní funkce

Brány byly zpravidla prvním objektem, který cestující vstupující do opevněného sídla uviděl. Proto bývaly často budovány tak, aby zdůraznily bohatství a možnosti jejich zřizovatele. +more Brány tak bývaly bohatě zdobené (např. Staroměstská mostecká věž). Některé brány uvnitř obcí pak téměř zcela postrádají obrannou funkci a zůstává pouze jejich funkce oddělení vnitřní plochy, zdůraznění vstupu - např. brány do parku nebo na hřbitov. Ve středověku ve městech brána často oddělovala židovskou čtvrť.

Brána jako symbol

Vzhledem k tomu, že brána demonstrovala bohatství města, stávala se také symbolem města samotného. Celá řada měst si proto bránu vkládala jako heraldickou figuru do svého znaku - ať už otevřenou nebo zavřenou. +more Občas se stávalo, že město obdrželo od panovníka právo zbudovat si hradby a bránu, ale během stavby mu došly peníze. Město pak sice mělo bránu, ale její smysl byl pouze symbolický, protože nemělo hradby. Někdy se dokonce brána dostala na znak města, i když nikdy nebyla reálně dokončena. Figuru brány užívaly dokonce i některé rody, například malíř Albrecht Dürer.

Správa brány

Města zpravidla měla svého pověřeného strážce brány. Branný byl vybírán z řad důvěryhodných občanů, protože mu byly svěřeny klíče od města. +more Branný měl také pravomoc některé cestující branou nevpustit, například žebráky, potulné hudebníky, nevěstky a další. Často také vybíral v bráně mýto, i když později měla města na tento post speciální osoby. Brány se většinou na noc zamykaly a branný odevzdával klíč rychtářovi.

Speciální typy bran

Vodní branka - sloužila jako přístup k vodě. Ve většině opevněných objektů byl zdroj vody uvnitř a vodní branka se používala jen v období sucha. +more Pokud byl vody dostatek, bývala vodní branka zamčená, nebo dokonce zazděná. * Katovská branka - kat (a jiné osoby považované za nečisté, např. pohodný) míval v některých obcích svou speciální branku, protože ostatní obyvatelé odmítali vstupovat do města stejným vchodem.

Některé české brány

Soubor:Prague Castle Mathias Gate. jpg|Matyášova brána Pražského hradu Soubor:Aftnn The old town end of the King Charles bridge. +morejpg|Staroměstská mostecká věž na Karlově mostě Soubor:Kromeriz - Mlynska brana na Snemovnim namesti. JPG|Mlýnská brána v Kroměříži Soubor:Terezin CZ Ater95. jpg|Brána Malé pevnosti v Terezíně Soubor:Terezska brana. jpg|Terezská brána v Olomouci Soubor:Hradec1. JPG|Brána v Hradci nad Moravicí.

Brána ve znacích některých českých měst

Soubor:Praha CoA CZ small. svg|Praha Soubor:Jicin CoA CZ. +moresvg|Jičín Soubor:Hostinné. svg|Hostinné Soubor:Trutnov CoA CZ old. svg|Trutnov.

Seznam bran

Následující seznam uvádí neúplný výčet bran včetně zaniklých: české stavby * Pražské městské brány ** dochované: Písecká brána, Prašná brána, Matyášova brána ** zaniklé: Brána svatého Ambrože, Brána svatého Františka, Brána svatého Havla, Brána svatého Jana na zábradlí, Brána svatého Martina, Brána svatého Ondřeje, Brána svatého Štěpána, Brána svatého Valentina, Brána v Dlouhé, Horská brána, Koňská brána, Poříčská brána, Říšská brána, Slepá brána, Strahovská brána, Svatohavelská brána, Šárecká brána, Újezdská brána, Zderazská brána, Žitná brána * Třeboňské brány ** Budějovická brána, Hradecká brána, Novohradská brána, Svinenská brána * Bechyňská brána - brána v Táboře * Brána Matky Boží - brána v Jihlavě * Brána zemědělského dvora (Butovice) - brána statku ve Studénce * Dolní brána (Pelhřimov) - brána v Pelhřimově * Františkova brána (Olomouc) - zaniklá brána v Olomouci * Hradecká brána (Opava) - bývalá brána v Opavě * Klínská brána - bývalá stavba na hranici s Německem * Litická brána - zaniklá brána v Plzni * Lounská brána - zaniklá brána ve Slaném * Měnínská brána - městská brána v Brně *Mlýnská brána (Kroměříž) - brána v Kroměříži * Ostravská brána - polyfunkční bytový dům v historickém centru Ostravy * Putimská brána - zaniklá brána v Písku * Pražská brána (Slaný) - brána ve Slaném * Prunéřovská brána - zaniklá brána v Kadani * Ratibořská brána - bývalá brána v Opavě * Staroboleslavská brána - brána ve Staré Boleslavi * Svatá brána (Kadaň) - stavba v Kadani * Terezská brána - brána v Olomouci * Valdická brána - brána v Jičíně * Velvarská brána - brána ve Slaném * Vodní brána (Kadaň) - zaniklá brána v Kadani * Vysoká brána - brána v Rakovníku * Zelená brána - stavba v Pardubicích * Zlatá brána (Pražský hrad) - arkádová předsíň jižního vstupu do chrámu svatého Víta na Pražském hradě

světové stavby * Jeruzalémské brány - např. Damašská brána, Jaffská brána, Lví brána, Zlatá brána * Bělehradská brána (Petrovaradín) - brána v Srbsku * Braniborská brána - brána v Berlíně * Braniborská brána (Postupim) - brána v Postupimi * Brána Indie - brána v Bombaji (název se používá také pro bránu v Dillí (India Gate)) * Brána Nebeského klidu - brána v Pekingu * Brána Správného světla - brána v Pekingu * Brána svatého Antonína - brána v Tarragoně * Floriánská brána - brána v Krakově * Ištařina brána - bývalá babylónská brána * Laurinská brána - zaniklá brána v Bratislavě * Mandelbaumova brána - bývalý jediný průchod skrz Zelenou linii v Jeruzalémě * Michalská brána - městská brána v Bratislavě * Rybářská brána (Bratislava) - zaniklá brána v Bratislavě * Vydrická brána - zaniklá brána v Bratislavě

Reference

Literatura

Související články

Barbakán * Hrad * Hradba * Městská brána * Věž

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top