Breguet Atlantic

Vývoj a popis

Detail detektoru magnetických anomálií francouzského letounu Atlantique 2 +morejpg|náhled'>Pumovnice letounu s torpédy.

V roce 1958 NATO vydalo specifikace požadavku na námořní hlídkový letoun dlouhého doletu, který by nahradil letouny Lockheed Neptune. Jako vítěz byl koncem téhož roku vybrán návrh Breguet Br 1150 a multinárodní konsorcium Société d'Étude et de Construction de Breguet Atlantic (SECBAT) dostalo za úkol vyvinout a postavit letoun Atlantic.

První prototyp vykonal svůj první let 21. října 1961 v Toulouse, následován druhým prototypem, který poprvé vzlétnul 25. +more února 1962. Následovaly dva předsériové letouny s delším trupem v únoru 1963 a září 1964.

Letoun Atlantic je dvoumotorový středoplošník s trupem, který má v příčném řezu tvar číslice "8", tím je rozděleným na dva prostory. V horní části trupu se nachází přetlaková kabina pro posádku letounu a ve spodní části se nachází 9 m dlouhá pumovnice a v zadní části vypouštěcí trubky pro sonarové bóje. +more Vyhledávací radar je umístěn pod zatahovatelným krytem pod trupem letounu, zatímco detektor magnetických anomálií je umístěn tradičně v prodlouženém "žihadle" na zádi letounu. Letoun je poháněn dvojicí turbovrtulových motorů Rolls-Royce Tyne.

Letoun Breguet Br. 1150 Atlantic se pyšní tím, že je jedním z mála letounů, které byly od počátku konstruovány pro svůj zamýšlený účel. +more V jiných případech byl obvykle využit koncept již existujícího, obvykle dopravního, letounu. Hlavním úkolem letounu Atlantic je boj proti ponorkám a hladinovým cílům. Mezi jeho druhotné role patří pátrací a záchranné akce, pokládání nebo vyhledávání námořních min a námořní hlídkování na dlouhé vzdálenosti.

Atlantic může nést buď osm řízených protiponorkových torpéd (např. torpéda Mk 46) nebo 12 hlubinných bomb nebo dvě protilodní střely AM. +more39 Exocet ve vnitřní pumovnici. Německé letouny obvykle nesly jen torpéda Mk 46 a v posledních letech létaly převážně neozbrojeny.

Původní objednávka z roku 1963 zněla na 40 letounů pro Francii a 20 letounů pro Německo. Letouny byly dodány v letech 1965 až 1968. +more Výroba byla poté zastavena až do doby než Nizozemsko objednalo 9 letounů a Itálie 18 strojů. Tyto letouny byly vyrobeny a dodány v letech 1972 až 1974.

V roce 1978 francouzská vláda schválila vývoj nové vylepšené verze letounu pod názvem Atlantic Nouvelle Generation. Později, když si jiné státy letoun neobjednaly, byly tyto letouny známé pod názvem Atlantique 2. +more Zatímco drak letounu a motory se změnily jen velmi málo, ostatní vybavení a avionika byly významně zrevidovány. Letoun dostal nový radar, procesor sonaru a taktický počítač s věžičkou infračervené kamery pod nosem letounu. Přidána byla rovněž schopnost nést střely Exocet. Dva prototypy letounu Atlantique 2 byly vyrobeny přestavěním existujících letounů Atlantic. První takto upravený prototyp vzlétnul 8. května 1981. Výroba byla odsouhlasena 24. května 1984. Dodávky byly zahájeny v roce 1989. Bylo postaveno celkem 28 letounů ačkoliv původní požadavek zněl na 42 strojů.

Francouzské letouny jsou během služby postupně modernizovány. Nejnovější modernizace na verzi Atlantique 2 Standard 6 byla objednána roku 2013. +more Na tuto verzi má být do roku 2023 upraveno celkem 18 letadel. První dvě byla dodána v říjnu 2019. Součástí modernizace je nový radar Thales Searchmaster kategorie AESA, akustický detekční systém Thales, navigační konzole od Dassault Aviation a další konzole od společnosti SIAé.

Operační historie

Detail otvorů pro vypouštění sonarových bójí

Nizozemské královské námořnictvo ztratilo tři letouny z devíti při sérii poruch nad Atlantským oceánem, což vedlo k odstavení těchto letounů v roce 1981 a jejich nahrazení letouny P-3 Orion. Německé námořnictvo nikdy neztratilo v letech 1963 až 2005 ani jeden letoun, ačkoliv jeden z nich měl nehodu. +more Německé letouny byly časem nahrazeny nizozemskými letouny P-3 Orion, které si Nizozemsko koupilo v 80. letech 20. století k nahrazení stejných letounů. Tyto letouny však byly mezitím podstatně modernizovány a vylepšeny.

V roce 1999 byl letoun Atlantic pákistánského námořnictva sestřelen indickými stíhačkami MiG-21 poté, co se jim nepodařilo přinutit letoun přistát na indické základně, což jenom zvýšilo napětí v oblasti. Posádka letounu Atlantic neuposlechla pokyny pilotů stíhaček a snažila se uniknout z indického vzdušného prostoru. +more Následně byl letoun sestřelen teplem naváděnou raketou. Letoun se zřítil v indickém pohraničním regionu Kutch.

Několik německých letounů bylo umístěno do muzeí, například do Luftwaffenmuseum nebo Nizozemského muzea vojenského letectva (Dutch Air Force Museum) v Soesterbergu v Nizozemsku.

Z některých zpráv je zřejmé, že letouny Breguet Atlantique 2 francouzského námořnictva se účastnily pátrání po troskách letounu letu 447 Air France.

Nehody a incidenty

18. května 1986 - Během prolétání vrstvou oblačnosti francouzský letoun Atlantic narazil do hory ve státě Džíbútí, zahynulo všech 19 lidí na palubě. +more * 10. srpna 1999 - Během incidentu na indicko-pákistánské hranici zahynulo 16 pákistánských námořních letců právě měsíc po skončení Kárgilské války.

Varianty

;Br.1150 Atlantic : Atlantique 2 :

Uživatelé

+more6112. fronton. arp. jpg|náhled|vpravo'>Jiný pohled na německý letoun Breguet Atlantic Br. 1150. Breguet Atlantic Br. 1150 italského námořnictva.

' * Francouzské námořnictvo - původní model byl vyřazen v roce 1996. Letouny Atlantique 2 jsou stále ve službě. +more ' * Italské námořnictvo - typ byl zcela vyřazen v září 2017. Během 45 let služby italské letouny Atlantic nalétaly více než 250 000 hodin.

' * Německé námořnictvo - Obdrženo 20 letounů Atlantic. Pět z nich bylo upraveno k provádění elektronického zpravodajství (ELINT). +more Všechny letouny byly nahrazeny protiponorkovými letouny P-3 Orion, které si Německo pořídilo od Nizozemska v roce 2005. Zbývající letouny ELINT byly nahrazeny bezpilotními letouny. ' * Nizozemské královské námořnictvo - Letouny byly nahrazeny letouny P-3 Orion.

* Pákistánské námořnictvo

Specifikace (Atlantique 2)

Technické údaje pocházejí z publikace „Jane's All The World's Aircraft 1988-89“.

Technické údaje

Posádka: 12 * Kapacita: 12 cestujících nebo záložní posádka * Rozpětí: 37,42 m * Délka: 31,62 m * Výška: 10,89 m * Nosná plocha: 120,34 m² * Plošné zatížení: 383,9 kg/m² * Prázdná hmotnost: 25 700 kg * Max. vzletová hmotnost : 46 200 kg * Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor Rolls-Royce Tyne RTy. +more20 Mk 21 * Výkon pohonné jednotky: 6 100 k (4 549 kW).

Výkony

Cestovní rychlost: 315 km/h (170 uzlů, 195 mph) ve výšce . m * Maximální rychlost: 648 km/h (350 uzlů, 402 mph) ve výšce . +more m * Dolet: 9 075 km (18 h) * Dostup: 9 145 m (30 000 stop) * Stoupavost: 14,7 m/s.

Výzbroj

až 3 500 kg výzbroje zahrnující torpéda, hlubinné bomby, námořní miny, protilodní střely, bomby a bóje.

Odkazy

Reference

Literatura

Donald, David and Jon Lake. (editors). +more Encyclopedia of World Military Aircraft. London:Aerospace Publishing, Single Volume edition, 1996. . * Lambert, Mark. (editor). Jane's All The World's Aircraft 1993-94. Coulsdon, UK:Jane's Data Division, 1993. . * "The New Generation Atlantics". Air International, November 1981, Vol. 21 No. 5. pp. 213-218, 252-253. * Taylor, John W. R. (editor). Jane's All the Worlds Aircraft 1988-89. Coulsdon, Surrey, UK: Jane's Information Group, 1988. .

Související články

Podobná letadla: * Avro 696 Shackleton * Boeing P-8 Poseidon * Hawker Siddeley Nimrod * Lockheed P-3 Orion * A319 MMA/MPA * Iljušin Il-38

Externí odkazy

https://web.archive.org/web/20061113132458/http://www.naval-technology.com/projects/atlantique/index.html

Kategorie:Francouzská průzkumná letadla Atlantic