Budeč (škola)

Budeč byl pokrokový soukromý vzdělávací ústav, který v letech 1839-1848 budoval Karel Slavoj Amerling (1807-1884).

Amerlingova Budeč

Odkaz přemyslovské Budče

Vyšší všeobecně vzdělávací školu Budeč založil Karel Slavoj Amerling v roce 1839. Názvem odkazoval na přemyslovské učiliště Budeč, kde se učil budoucí kníže Václav, současně název poukazoval na buditelství. +more Podle jeho představ byla původní Budeč slovanská a vzdělával se v ní nejen svatý Václav, ale i Libuše a Přemysl.

Stavba budovy

Po získání příspěvků a půjček (které byly příčinou pozdějšího finančního krachu) především od představitelů šlechty, zakoupil Amerling 25. 4. +more 1841 pozemek v místech dnešního nároží pražských ulic Žitná a V tůních. Amerling se nastěhoval do zahradnické chalupy, která na pozemku stála a začal zde se svými přáteli hospodařit (pěstoval zeleninu). V opraveném domku se scházela tehdejší přední vlastenecká společnost, jako Pavel Josef Šafařík, Josef Václav Frič, Karel Havlíček Borovský a další. Po zajištění dalších prostředků formou darů a půjček byl základní kámen Budče položen 25. 6. 1842. Rozsáhlá třípatrová budova s věžičkou byla dokončena v říjnu 1842, pokračovalo její vybavování. Ještě před dokončením byla zahájena výuka řemeslníků, v plném rozsahu se výuka konala od jara 1843.

Poslání a činnost Budče

V Budči se Amerling snažil o sloučení svých pedagogických představ s myšlenkami Komenského. Výuka postupovala od jednoduššího ke složitějšímu s prvky názornosti. +more Proto byla její součástí botanická zahrada, dílny, chemická laboratoř, nemocnice, tiskárna a knihovna a další prvky. Na financování náročného projektu se Amerling snažil zajistit soukromé příspěvky. Přesto se zadlužil a od roku 1843 do roku 1848 byla Budeč postupně rušena z politických a finančních důvodů.

Většinu žáků Budče tvořili posluchači učitelství a v nedělním vyučování starší učitelé, pro které byla doškolovacím zařízením. Navštěvovali ji však i osmi až devítiletí chlapci (po vyučování na německých školách). +more Vyučovalo se ve všední den od 6 do 22 hodin, v neděli od 8 do 10 a od 16 do 18 hodin. Učení bylo zdarma, pouze za použití nástrojů a přístrojů se vybíral mírný příspěvek. Vše, co žák vyrobil, náleželo jemu.

Mezi přední osobnosti Budče patřili kromě Amerlinga např. Bohuslava Rajská (1817-1852, druhá manželka Františka Ladislava Čelakovského), Šebestián Hněvkovský (1770-1847) či Josef Franta Šumavský (1796-1857).

Jiné aktivity odkazující k Amerlingově Budči

„Ženská“ Budeč

Tímto názvem se označuje ženská škola, která působila v letech 1845-1850 pod vedením Františky (Svatavy) Amerlingové (1812-1887, manželka Karla Slavoje Amerlinga), Josefa Wenziga a dalších. Do roku 1847 působila tato škola v Amerlingově Budči, po jejím zrušení působila samostatně v pražské Vodičkově ulici.

Na ni navázala škola pro ženy založená Spolkem Slovanek (později Výbor dam pro ženské vychování), který tvořily Honoratou Zapovou (1825-1856) spolu s Johanou Fričovou (1809-1849, manželka dr. Josefa Friče) a Františkou Amerlingovou v roce 1850; ta zanikla v roce 1870.

Posel z Budče

Pod názvem Posel z Budče. Časopis pro učitele, vychovatele a vůbec přátele mládeže vycházelo v letech 1848-1897 periodikum, do kterého Karel Slavoj Amerling za svého života přispíval.

Učitelská Budeč

Učitelská Budeč nebo Učitelská jednota Budeč byly učitelské spolky zakládané od 70. let 19. +more století v mnoha českých městech, podle jejichž názvů se rozlišovaly. Zprávy o jejich činnosti zveřejňovalo periodikum Beseda Učitelská.

Inspirace v literatuře

Zakladatelé Amerlingovy Budče inspirovali děj románu Vladimíra Macury (s fiktivním dějem a věrnými historickými reáliemi) Ten, který bude (část Informátor).

Zajímavost

V budově bývalé Amerlingovy Budče se narodila spisovatelka Teréza Nováková (1853-1912).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Reálné gymnázium v Ječné

Kategorie:České národní obrození Kategorie:Nové Město (Praha 2) Kategorie:Školy na Novém Městě (Praha 2)