Bukovany (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Bukovany jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Zámek vznikl postupným rozšiřováním a přestavbou tvrze založené ve čtrnáctém století a od první poloviny dvacátého století v něm sídlí Léčebna Bukovany - Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Předchůdcem zámku byla zemanská tvrz založená nejspíše ve čtrnáctém století. Na počátku čtrnáctého století byla vesnice rozdělena mezi mezi dva majitele, z nichž jedním byl v roce 1316 Zachař a druhým roku 1318 Jan. +more První písemná zmínka o tvrzi se nachází v zemských deskách a pochází z roku 1543. Ve čtrnáctém století patřila vladyckému rodu Bukovanských z Bukovan, jejichž předkem byl Přibík, připomínaný v Bukovanech roku 1398. Není jasné, který z jeho potomků nebo příbuzných se stal dalším majitelem tvrze. Od roku 1414 se v listinách objevují Bohuslav, Oldřich a Zikmund. Zikmundova manželka a později vdova žila ještě roku 1476. Jiným příslušníkem rodu byl Jindřich z Bukovan, který v roce 1481 koupil dvůr v Životicích.

Do obnovených desk zemských si tvrz se dvorem, částí Bukovan, Chraštic, Chraštiček, Životic a Újezdce nechal zapsat Jan Bukovanský z Bukovan, který panství v roce 1547 rozšířil o Zbenice. Po něm statek zdědili bratři Jindřich (1534-1571) a Přibík (1567-1601), ale po Jindřichově smrti se jediným majitelem stal Přibík. +more Starou bukovanskou tvrz rozšířil o renesanční palác a state ještě o Nestrašovice (1584) a Těchníč (1585). Po Přibíkově úmrtí v roce 1601 se o majetek dělili bratři Jan, Adam, Jaroslav, Zikmund, Václav a Jan Jiří. Václav a Jan Jiří dostali svůj podíl v penězích, Adam získal Zbenice, Jaroslav Řeteč, Zikmund neznámou část majetku a Bukovany připadly Janovi.

Jan Adam Bukovanský z Bukovan zastával úřad místopísaře. Oženil se s Ester ze Vchynic a Eliškou Šmrčkovou ze Mnichu, ale ani s jednou neměl žádné děti. +more Za něj byl zámek rozšířen o většinu západního a jižního křídla. Jan Adam zemřel roku 1619. Statek odkázal Elišce s tím, že po její smrti připadne jeho bratrům Václavovi a Janovi Jiřímu. Když Eliška v roce 1625 zemřela, měl Bukovany zdědit Václav. Ten byl ale tak zadlužen, že nemohl zaplatit ani za ubytování (dva pokoje s komorou a stáj) v domě U Zlatého medvěda na Malé Straně. Bukovany proto převzala jeho manželka Alena Saloména Bukovanská, rozená Černínová z Chuděnic, ale teprve poté, co Václav v roce 1632 zemřel. Alena Saloména se podruhé vdala za Jana Jindřicha Morla z Letin a spolu v Bukovanech sídlili až do její smrti v roce 1657. Alena Saloména před svou smrtí v závěti určila, že polovinu Bukovan zdědí manžel a druhou její nezletilý syn František Jindřich z druhého manželství. Ten poté statek vlastnil až do roku 1712. Někdy během pokročilého sedmnáctého století bylo postaveno severozápadní nároží, dvojice osmibokých nárožních věží a fasády získaly štukovou úpravu.

Z potomků Františka Jindřicha statek zdědil Josef Vladislav, ale v roce 1716 Bukovany se dvorem, pivovarem a dalšími čtyřmi vesnicemi prodal Ferdinandovi Františkovi z Říčan. O čtyři roky později je koupil Jan Felix Chanovský z Dlouhé Vsi. +more Po něm se majitelkou v roce 1725 stala ovdovělá hraběnka Barbora Věžníková z Věžník, rozená Švihovská.

Od roku 1752 panství patřilo Barbořinu synovi Františku Věžníkovi, který v roce 1774 nechal vybudovat kapli Panny Marie. Zámek v roce 1789 zdědila vdova Alžběta. +more Roku 1816 Bukovany koupil kníže Karel Schwarzenberk, který je připojil k panství zámku Orlík. Jeho rodu poté patřily až do roku 1923 (nebo 1925), kdy se majitelem stal československý stát. Po šestileté rekonstrukci zámku v něm byla umístěna Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové zaměřená na léčení nemocí dýchacích cest. Jejím zřizovatelem byl od roku 1949 stát a od roku 1994 jím je Český červený kříž.

Stavební podoba

Dvoupatrový zámek má tři křídla s osmibokými věžemi v nárožích hlavního průčelí. Nejstarším jádrem zámku je bývalá věžová tvrz s valeně zaklenutým přízemím, jejíž budova se dochovala v severním křídle. +more K její západní straně byl ve druhé polovině šestnáctého přistavěn renesanční palác s dochovanými křížovými klenbami v přízemí. Západní a jižní křídlo bylo vybudováno mezi lety 1601-1619. Dokladem toho jsou zbytky psaníčkových sgrafit s pásy pletenců a akantových rozvilin a se znaky Jana Adama Bukovanského a Ester ze Vchynic, umístěnými na kapli. Do zdi nádvoří je zasazen kamenný znakový náhrobník z roku 1588.

K zámeckému areálu patří také bývalý dům správce, bývalá sýpka přestavěná na školu a nemocniční funkcionalistický pavilon východně od zámecké budovy. Jihozápadně od ní stojí poplužní dvůr tvořený moderně přestavěným obytným domem, dvojicí chlévů s plackovými klenbami, dvěma stodolami a dalšími stavby. +more Památkově chráněn je pouze samotný zámek a pozemky bez dalších staveb.

Správcovský dům má půdorys písmene L, polovalbovou střechu pokrytou bobrovkami a novodobé vápenné omítky. Interiér byl adaptován na přízemní dílny a byty v patře. +more Autorem projektu nemocničního pavilonu je pravděpodobně Stanislav Sucharda. Přízemní budova má půlkruhový půdorys a navazující obdélnou severní část. Střed půlkruhové části je zvýšen o světlíkové polopatro, které vystupuje nad ústřední halu. Tu obklopují pokoje s mírně lichoběžným půdorysem. Fasádu pavilonu člení pravoúhlé lizénové rámy a široká čtyřdílná okna.