Busoga

Busoga je tradiční království 11 knížectví kmene Basoga, rozkládající se na východě Ugandy. Jeho součástí je i východní díl ugandské části Viktoriina jezera. Busoga hraničí na západě s ugandským královstvím Buganda, na severu s územím bývalých distriktů Lango a Teso, na východě pak s územím bývalého distriktu Bukedi, ve Viktoriině jezeře pak s Keňou. Území království, které v současnosti netvoří územně správní celek a má spíše jen obřadní funkci, zahrnuje distrikty Bugiri, Iganga, Jinja, Kamuli a Mayuge, které jsou součástí formální Východní oblasti. Metropolí Busogy je město Jinja.

Demografie

Busogu obývá především kmen Basoga, hovořící bantuským jazykem lusoga, blízce příbuzným s jazykem luganda, používaným v sousedním království Buganda. Na severovýchodě Busogy žije kmen Bakeni hovořící příbuzným jazykem keni.

Politika

V čele království stojí Isebantu Kyabazinga (tradiční král). Současným Isebantu Kyabazingou je Jeho Veličenstvo Henry Wako Muloki. +more Manželka krále má označení Inhebantu. Předseda vlády Busogy má titul Katukiro. Zdejší parlament se nazývá Lukiiko. Dále zde existuje královská rada, složená z knížat a náčelníků 11 busogských knížectví. Od obnovení království roku 1993 však žádná z těchto institucí nemá reálnou moc. Království Busoga usiluje o autonomii a přeměnu Ugandy ve federaci.

Busogská knížectví

# Bugabula # Bugweri # Bukono # Bulamogi # Bukooli # Bunhole # Busiki # Butembe # Bunha # Kigulu # Luuka

Historický přehled

Busoga před svým sjednocením

Basogové byli organizováni do knížectví nebo náčelnictví zpočátku pod svrchovaností Buňora-Kitary a později Bugandy. V raných časech se při smrti náčelníka musela tato událost ohlásit buňorskému omukamovi, který měl na starosti dodání pohřební látky a zajištění záležitostí týkajících se pohřebního obřadu. +more Až na několik výjimek měl pak ve zvyku stanovit dědice, nebo poslal zpět syna zemřelého náčelníka, který obvykle pobýval na dvoře buňorského omukamy. Kmen Luo založil během svojí migrace v Busoze několik dynastií. Začátkem 16. století, tak zde v tutéž dobu jako Babiitská dynastie v Buňoru, vznikly například dynastie Bukooli a Bugweri. Koncem 19. století zde existovalo patnáct prakticky nezávislých knížectví. V jižních knížectvích panovaly dynastie, jejichž kořeny lze vystopovat na východě a na ostrovy ve Viktoriině jezeře. Během 19. století velice zesílil vliv Bugandy na knížectví na jihu Busogy, zatímco severní knížectví ještě měla kontakty s Buňorem a používala se zde i řada runyorských slov.

Od sjednocení Busogy do osamostatnění Ugandy

V červenci 1906 pak britská protektorátní správa Ugandy administrativně spojila zdejší státy z předkoloniální Busogy do pevnější struktury. Zástupci zdejších knížectví poté ustavili zdejší parlament Lukiiko, jehož prvním předsedou byl od července 1906 do +more_leden'>15. ledna 1914 Semei Lwakirenzi Kakungulu. Jeho rezignace vedla ke zhroucení zdejší monstrózní politické struktury a ke zrušení úřadu předsedy Busogského Lukiika. Později vyvstal uvnitř Busogy požadavek obnovy tohoto úřadu, k čemuž došlo roku 1919. Jeho druhým předsedou se stal vládce zdejšího knížectví Bulamogi, omukama Ezekieri Tenywa Wako III. . 11. února 1939 byl pak úřad předsedy busogského Lukiika nahrazen současnou funkcí Isebantu Kyabazinga, v níž poprvé stanul výše uvedený Ezekieri Tenywa Wako III.

Od osamostatnění Ugandy do současnosti

Po osamostatnění Ugandy pak podle tehdejší ugandské federalistické ústavy měla Busoga v jejím rámci v letech 1962-1967 omezenou autonomii, nazývala se Územím Busoga a byla součástí formální Východní oblasti. V únoru 1966 však tehdejší ugandský předseda vlády Apolo Milton Obote provedl státní převrat a zrušil ústavu. +more 8. září 1967 pak vstoupila v platnost nová ugandská ústava, která přeměnila Ugandu v centralistický stát a skoncovala s autonomií a existencí všech ugandských království včetně Busogy. Busoga pak tvořila pouhý distrikt. Roku 1974 byl distrikt Busoga rozdělen na distrikty Iganga, Jinja a Kamuli. Roku 1976 byla Východní oblast zrušena a Busoga se stala provincií Busogou. Roku 1989 pak byla provincie Busoga zrušena a její distrikty začleněny do obnovené Východní oblasti. Od té doby netvoří Busoga územněsprávní celek. Roku 1993 přijal ugandský parlament novou ústavu, která umožnila nastolit tradiční vůdce a obnovovala historická království. Brzy bylo obnoveno také království Busoga. Obnovené království však již nemá žádnou autonomii a je pouze tradiční a kulturní institucí. Z distriktu Iganga byl později vyčleněn distrikt Bugiri, a v roce 2000 také distrikt Mayuge.

Vládcové Busogy

Předsedové Lukiika ** (červenec 1906 - 15. +more leden 1914) Semei Lwakirenzi Kakungulu ** (1919 - 11. únor 1939) Ezekieri Tenywa Wako III. , omukama Bulamogi.

* Hlavy konfederace (titul Isebantu Kyabazinga) ** 11. +more únor 1939 - 1949 Ezekieri Tenywa Wako III. , omukama Bulamogi ** 1949 - 1955 William Wilberforce Kadhumbula Nadiope III. , omukama Bugabuly (1. období) ** 1956 - 1962 Henry Wako Muloki (1. období) ** 28. září 1962 - 8. září 1967 William Wilberforce Kadhumbula Nadiope III, omukama Bugabuly (2. období) (sesazen 8. července 1966) ** od 11. února 1995 Henry Wako Muloki (2. období).

Předsedové vlády Busogy

1996. - 1999 Keith Mutengu * 1999 - říjen 2001 William Wilberforce Kiwagama (na dovolené od +more_květen'>3. května 2001) ** 3. května 2001 - říjen 2001 Alfred Mugoda (úřadoval za Kiwagamu) * říjen 2001 - 10. ledna 2004 Daniel William Batuwa * od 10. ledna 2004 Martin Musumba.

Externí odkazy

[url=http://www. busoga. +morecom/]Oficiální web království Busoga (v angličtině)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090624080447/http://bugiri. go. ug/]Oficiální web distriktu Bugiri (v angličtině)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20190130104927/https://www. iganga. go. ug/]Oficiální web distriktu Iganga (v angličtině)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20190626174934/https://www. jinja. go. ug/]Oficiální web distriktu Jinja (v angličtině)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20101114013307/http://www. kamuli. go. ug/]Oficiální web distriktu Kamuli (v angličtině)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090411063506/http://www. mayuge. go. ug/]Oficiální web distriktu Mayuge (v angličtině)[/url].

Kategorie:Ugandská tradiční království Kategorie:Ugandské provincie z let 1976-1989