Bučač
Author
Albert FloresHistorie
+more8|Bučačská_radnice'>Barokní radnice sv. Jana Nepomuckého, 1750, (kopie) Panny Marie, 1751, (kopie) Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky Chrám svatého Mikuláše První zmínka pochází z roku 1260.
V roku 1349 (téměř devadesát let poté) Halič dobyli Poláci. Na konci 14. +more století město poprvé přijalo magdeburské právo.
V létě roku 1498 moldavský kníže Stefan III a jeho spojence - Turci dobyli město; pomsta za jejich předchozí neúspěchy bylo zničení města, zachycení jeho obyvatele. +more Roku 1515 město znovu přijalo magdeburské právo.
To bylo v době, kdy do této oblasti přicházelo velké množství přistěhovalců - Poláků, Židů a Arménů. Bučač se stal centrem místní židovské komunity.
V roce 1772 byla Halič anektována Rakouskem v rámci prvního dělení Polska. Bučač zůstal součástí Rakouska a jeho následovníků až do konce první světové války v roce 1918. +more Bučač byl pak krátce součástí nezávislé Západoukrajinské republiky před tím, než toto území obsadilo v roce 1923 Polsko. Během druhé světové války bylo území Haliče, včetně Bučače, anektováno Sovětským svazem a přičleněno k Ukrajině (viz pakt Molotov-Ribbentrop).
V roce 1941 bylo město přepadeno nacistickým Německem. Veškeré židovské obyvatelstvo bylo fakticky vyhlazeno během holocaustu. +more Po válce se město se vrátilo do náruče Sovětského svazu. Z města byli vyhnáni příslušníci polské komunity. Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 se město Bučač stalo součástí nezávislé Ukrajiny.
Od roku 2007 se z iniciativy místní samosprávy ve městě nachází pomník hlavy Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery.
Současnost
Ve městě se dochovala monumentální barokní radnice z poloviny 18. století, kostel Povýšení svatého Kříže a monastýr (klášter) basiliánů a další památky; funguje zde také vlastivědné museum.
S oblastním Ternopilem a dalšími městy je město spojeno autobusovými linkami, vlak z Husjatyna a Čertkova sem zajíždí pouze jednou denně.
Školství
zemědělský College * Gymnázium * Lyceum
Pamětihodnosti a turistické zajímavosti
socha sv. Jana Nepomuckého (bolševiky zničena, dnes kopie) * socha Panny Marie, (bolševiky zničena, dnes kopie)
Chrámy
konkatedrála (cerkev) * řeckokatolický chrám (cerkev) Ochrany Přesvaté Bohorodičky * barokní katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie * monastýr (klášter) basiliánů * Chrám Povýšení svatého Kříže * Chrám svatého Vladimíra (Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu) * Chrám svatého Mikuláše (Ukrajinská autokefální pravoslavná církev)
Hotel
Bučač * Vizyt ("Návštěva") * Mandry (vesnice Pidzamočok)
Hospodářství
Doprava
Železniční doprava * Městská doprava
Osobnosti
Emil Skamene genetik, imunolog * Mykola Bevz, ukrajinský vědec, pedagog, Dr. architekti * Volodymyr Hnatiuk, ukrajinský spisovatel, etnograf. +more * Šmu'el Josef Agnon, izraelský spisovatel * Volodymyr Kurylovyč, rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, poslanec Říšské rady. * Marjana Maksymjak, ukrajinská básnířka * Bernard Meretyn, architekt německého původu * Jan Jiří Pinsel, sochař a řezbář * Mikołaj Bazyli Potocki, polsko-ukrajinský magnát, majitel města, mecenáš * Ihor Pylaťjuk, ukrajinský hudebník (houslista), vědec, pedagog, rektor Lvovské konzervatoře * Emanuel Ringelblum, polsko-židovský historik, politický aktivista a organizátor tajného archivu, pořízeného a ukrytého během druhé světové války ve varšavském ghettu. * Bernard Stern, starosta města, poslanec Říšské rady, majitel pivovaru * Simon Wiesenthal, židovský aktivista. * Karel Vladislav Zap, český úředník, učitel, muzejník, vlastenec, spisovatel, historik a publicista, byl v mesté.
Partnerská města
Foto
File:Buchach 13. jpg|centrum, zámek File:Polyclinik. +more Buchach. jpg|Poliklinika File:Library_8. _Buchach. jpg|knihovna File:Tax_administration_building. _Buchach. _2013. jpg|finanční úřad File:Buchach. Museum. jpg|museum File:Khata. Buchach-Nahiryanka. jpg File:B. Khmel'nyc'ky - V. Stus streets. Buchach. jpg| File:Buchach 25. jpg| File:Pension fund. Buchach. jpg|.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. ukrajina-foto. +moreestranky. cz/clanky/bucac. html]Bučač[/url] // Ukrajina - země k navštívení * [url=http://anno. onb. ac. at/anno-suche#searchMode=simple&query=Bu%C4%8Da%C4%8D&from=1]Bučač[/url] na serveru Rakouské národní knihovně * [url=http://www. turystycni-marky. com. ua/cz/znamky/historicke-mestecko-bucac-radnice-xviii-stol-62. html]32. Historické městečko Bučač - radnice, XVIII. stol. [/url] * [url=http://www. buchach. org. ua/]Oficiální stránky[/url] * [url=http://www. castles. com. ua/n4n. html]Památky Bučače[/url] na serveru «Замки та храми України» * [url=http://www. encyclopediaofukraine. com/display. asp. linkpath=pages%5CB%5CU%5CBuchach. htm]Buchach[/url] // Encyclopedia of Ukraine. * [url=https://web. archive. org/web/20050225131822/http://www. shtetlinks. jewishgen. org/Suchostaw/sl_buczacz. htm]Rozcestník pro židovskou historii Bučače[/url] * [url=http://dir. icm. edu. pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_I/433]Buczacz[/url] In Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. Warszawa : Filip Sulimierski i Władysław Walewski, 1880. T. I : Aa - Dereneczna. S. 433-437. * [url=http://dir. icm. edu. pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_XV_cz. 1/254]Buczacz, miasto[/url] In Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. Warszawa : Filip Sulimierski i Władysław Walewski, 1900. T. XV, cz. 1 : Abablewo - Januszowo. S. 254.