Carl Gustav Wrangel

Život

Zámek Skokloster Narodil se do rodiny polního maršála a generála Hermanna Wrangela v královském zámku Skoklosteru.

Do armády vstoupil již ve 20 letech a rychle stoupal ve vojenské hierarchii. Roku 1644 velel flotile, která porazila Dány u Fehmarnu. +more Na konci třicetileté války bojoval i na českém území. Poté, co generál Lennart Torstenson neuspěl v roce 1645 při obléhání Brna, bylo rozhodnuto nahradit jej v čele švédské armády právě Wrangelem.

V červenci roku 1647 dobyl Cheb a na přelomu srpna a září stejného roku velel vojsku během bitvy u Třebele a střetnutí u Teplé.

Švédská královna Kristina mu za zásluhy roku 1649 darovala panství se zámkem na Rujroku 1651 udělila titul hraběte ze Salmisu. Za druhé severní války velel nejdříve flotile a později pozemní armádě v bitvě u Varšavy (1656).

O rok později, 1657 velel vojskům, která vstoupila do Jutska a o rok později dobyl pevnost Kronborg útokem vedeným po zamrzlém moři a v roce 1666 neúspěšně zaútočil na Brémy. Byl odvolán poté, co neúspěšně vedl válku proti Braniborsku a jeho nevlastní bratr Waldemar Wrangel byl poražen u Fehrbellinu. +more Krátce nato Carl Gustav na svém zámku na Rujáně zemřel. Je pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli Skoklosteru. Společně s manželkou založil a vybavil Wrangelovskou kapli na zámku Calbe v Sasku-Anhaltsku.

Fundátor a mecenáš umění

Nicodemus Tessin starší: Wrangelův palác ve Stockholmu +morejpg|vlevo|náhled'>Zámek Spyker na Rujaně von Haugwitz, asi 1651 Mnoho peněz investoval do staveb a jejich vybavení ve Švédsku (palác zvaný Wrangelsburg ve Stockholmu, Skokloster) i v Německu (Wrangelův palác ve Stralsundu, přestavba zámku Spyker na Rujáně). Podporoval Matouše Meriana a jeho nakladatelství, byl donátorem atlasu mědirytin evropských měst "Theatrum europaeum". Zaměstnával architekta Nikodéma Tessina staršího, sochaře Pfundta, malíře portrétisty Anselma van Hulle, Davida Klöckera Ehrenstrahla a již zmíněného Meriana (od něj je Wrangelův portrét v infoboxu).

Rodina

Roku 1640 se oženil s Annou Markétou, hraběnkou Haugvicovou (1622-1673), dcerou Baltazara Jáchyma z Haugvic ze saské větve rodu Haugviců. Manželé měli 13 dětí, z nichž většina zemřela v dětském věku: * Hanibal Gustav (1641-1646) * Markéta Juliana (* 4. +more listopad 1642; † 1701) ⚭ 21. prosinec 1660 Nils Brahe mladší (1633-1699) * Markéta Barbora (1643-1643) * Achilles (1644-1648) * August Gideon (1646-1648) * Karel Filip (1648, Dingolfing u Mnichova - 13. duben 1668, Londýn) * Hedvika Eleonora Žofie (31. srpna 1651, Wrangelsburg - 1687, Stralsund) ⚭ 7. duben 1678 s Arnoštem Ludvíkem svobodný pánem z Putbusu * Šarlota Emilie (1652-1657) * Polydora Kristiana (6. listopadu 1655 - 1675) ⚭ 1673 Leonhard Johan z Wittenbergu, syn Arvida z Wittenbergu * Augusta Aurora (* 15. leden 1658; † 27. leden 1699) * Herman (*/ † 1661) * Anna Luisa (*/ † 1664) * neznámé (*/ † 1665).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Švédští generálové Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Baltští Němci Kategorie:Narození v roce 1613 Kategorie:Narození 13. +more prosince Kategorie:Narození v Uppsale Kategorie:Úmrtí v roce 1676 Kategorie:Úmrtí 5. července Kategorie:Muži.