Carsten Niebuhr

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Carsten Niebuhr (17. března 1733, Lüdingworth v Sasku - 26. dubna 1815, Meldorf) byl holštýnský Němec, povoláním zeměměřič, který ve službách dánského krále Frederika V. procestoval rozsáhlá území Arabského poloostrova a významně přispěl k obnovení zájmu o starověkou Mezopotámii, země Blízkého východu a Egypt.

Život a dílo

Pocházel ze zámožné farmářské rodiny. Carsten a jeho sestra záhy ztratili matku. +more Byli vzděláváni doma místním učitelem, Carsten se naučil hrát na několik hudebních nástrojů. Po otcově smrti pracoval čtyři roky jako čeledín na statku svého poručníka v Altenbruchu. Po dosažení plnoletosti se v roce 1755 přestěhoval do Hamburku, kde dokončil školní docházku. Chtěl se stát zeměměřičem a v roce 1757 začal studovat na univerzitě v Göttingenu. Niebuhr studoval matematiku, kartografii a navigační astronomii u Tobiase Mayera, jednoho z předních astronomů 18. století a autora metody určování zeměpisné délky podle pozice Měsíce na obloze. V roce 1760 mu jeden z jeho učitelů matematiky nabídl, aby se připojil jako zeměměřič a kartograf k výzkumné expedici do Egypta, Arábie a Sýrie, organizované dánským králem Frederikem V. .

Výprava do Egypta, Arábie a Sýrie

Expedice vyplula v lednu roku 1761 z Kodaně do Istanbulu. Na válečné plachetnici bylo kromě Niebuhra 5 dalších členů: dánský filolog a arabista Friderik Christian von Haven, švédský botanik a zoolog Peter Forsskål, německý malíř a mědirytec Georg Wilhelm Bauernfield, dánský lékař Christian Carl Cramer a švédský sluha Breggren. +more Navštívili Káhiru a Sinaj a poté se přes Rudé moře vydali do Jemenu, který byl jejich hlavním cílem. Dorazili tam v červenci 1763 už bez dvou členů, protože von Haven a Forsskål zemřeli na malárii. Na zpáteční cestě přes Bombaj podlehli malárii i zbývající členové výpravy až na Niebuhra, který těžkou chorobu překonal, i když s jejími následky se potýkal do konce života. Po ročním pobytu v Bombaji se vrátil po souši přes Búšehr, Persepolis, Bagdad do Aleppa, kde se jeho objevení v roce 1767 stalo senzací, protože všichni již považovali arabskou expedici za ztracenou.

V Kodani byl přijat u dvora a povýšen na nadporučíka. Vrátil se ke svému povolání zeměměřiče a s manželkou a dvěma dětmi se usadil v malém městě Meldorfu. +more Zemřel v Meldorfu v roce 1815. Niebuhr byl pohřben v meldorfské katedrále, kde je zachována jeho hrobová deska. Pomníky stojí v jeho rodném městě Lüdingworthu a před meldorfskou katedrálou. Nieburhova socha v Lüdingworthu.

Výsledky Niebuhrových cest

Carsten Niebuhr přesně určil, kde leží trosky Ninive a Babylónu a přinesl z Persepolis dlouhé a přesné opisy klínopisných textů. Jeho přepisy byly zvláště užitečné pro Georga Friedricha Grotefenda, který jako první rozluštil staroperské klínové písmo. +more Po návratu Niebuhr sepsal také rozsáhlé třídílné dílo Popis Arábie z vlastních pozorování a v zemi samé sesbíraných zpráv, vydané v Kodani (1772-1778) a líčící jeho cesty. Dílo vzbudilo v Evropě velký zájem o země Blízkého východu. Především jeho vyjádření v třídílném díle: „Ačkoliv smrt naši výpravu téměř úplně skolila, myslím, že jiní se tím nemají dát na cestě do Arábie odradit. “ bylo pro mnoho jeho následovníků velice inspirující. Jeho publikace se dostala ve francouzském překladu i do rukou mladého Napoleona Bonaparta a říká se, že právě ona jej podnítila k nakonec nepříliš úspěšnému tažení do Egypta v letech 1798-1799. Díky své píli, smyslu pro detail a pozorovacímu talentu přinesl zpět do Evropy zajímavé poznatky o zemích, které procestoval.

Byl také první, kdo použil polohu Měsíce k přesnému zmapování severní části Rudého moře a zakreslil novou lodní trasu Suezským průplavem do Indie. Podle jeho mapy poprvé navigoval kapitán Holford roku 1772 svoji plavbu z Indie do Suezu, tři roky poté, co byl tento průplav otevřen.

Inspirace

Niebuhr započal epochu velkého přílivu lidí do Mezopotámie a Egypta. Přibývalo cestovatelů, za nimiž přicházeli obchodníci, misionáři, agenti rozvědek, zvláštní zplnomocněnci vlád a občas i učenci. +more O Mezopotámii tak začali projevovat zájem především Angličané, kteří ji měli v blízkosti svých kolonií, ale také Francouzi. Turecká vláda oběma zemí i kvůli tlaku na výzkum Mezopotámie umožnila vybudovat v Bagdádu, Mosulu a Basře konzuláty.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top