Charles Taylor (politik)

Technology

12 hours ago

Author

Charles Ghankay Taylor (* 28. ledna 1948) byl od roku 1997 do roku 2003 prezident Libérie, mediálně známý také jako „Řezník z Monrovie“. V roce 2012 byl odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na 50 let vězení.

Biografie

Narodil se v Arthingtonu poblíž Monrovie, jeho matka patřila do kmene Gola. Jeho otec byl podle některých zdrojů potomkem z Ameriky se navrátivších otroků, podle jiných pocházel z Trinidadu a Tobaga. +more V letech 1972 až 1977 studoval na Bentley College v Bostonu. Do Libérie se vrátil v roce 1980.

Byl vůdcem Liberijské národní vlastenecké fronty (National Patriotic Front of Liberia, NPFL), která v roce 1989 v Libérii začala a vedla občanskou válku. Tehdejší vládce Samuel Doe byl svržen a následující rok umučen tehdejším Taylorovým spojencem Prince Johnsonem. +more Ve válce zahynulo asi 150 tisíc lidí a další milion byl vyhnán ze svých domovů. V roce 1997 NPFL, transformovaná v Národní vlasteneckou stranu (National Patriotic Party, NPP), vyhrála volby a on se stal prezidentem.

V devadesátých letech také podporoval Sjednocenou revoluční frontu (Revolutionary United Front, RUF), válčící v sousední Sieře Leone, dodávkami zbraní za diamanty. RUF ve válce běžně používala dětské vojáky a sekání končetin nebylo neobvyklé. +more Později byl Zvláštním soudem pro Sierru Leone (Special Court for Sierra Leone, SCSL) obviněn za zločiny proti lidskosti.

V roce 1999 se začalo na severu Libérie dostávat k moci Sjednocení Liberijci za usmíření a demokracii (Liberians United for Reconciliation and Democracy, LURD; velmi pravděpodobně podporované Ghanou), které v roce 2003 ovládalo sever státu. V té době se také začalo na jihu prosazovat Hnutí za demokracii v Libérii (Movement for Democracy in Liberia, MODEL; podporované vládou Pobřeží slonoviny). +more V létě už měl kontrolu pouze nad třetinou území. V květnu po nátlaku USA z funkce odstoupil, jeho místo zaujal dosavadní viceprezident Moses Blah.

Poté se zdržoval v Nigérii, jejíž vláda mu zaručila bezpečnost. V listopadu 2003 vypsal americký kongres odměnu dvou milionů dolarů za jeho dopadení. +more 17. března 2006 požádala Ellen Johnson-Sirleaf, nová demokraticky zvolená prezidentka Libérie, oficiálně o jeho vydání. Nigérie o týden později souhlasila s jeho vydáním, aby mohl být souzen zvláštním soudem pro Sierru Leone. 28. března vydala nigerijská vláda prohlášení, že se nenachází ve vile, kde v exilu žil.

28. března 2006 se pokusil uprchnout do Kamerunu, ale byl zadržen bezpečnostními sílami ve městě Gamboru na nigerijské straně hranic. +more Pod dohledem vojáků OSN pak byl dopraven do Freetownu v Sieře Leone.

Ve Freetownu byl souzen před zvláštním soudem pro Sierru Leone. Po delším rozvažování rozhodla 16. +more června Rada bezpečnosti o přenesení soudu do nizozemského Haagu. Byl umístěn do haagské věznice pro válečné zločince. Soud začal 4. června 2007.

Mezinárodní trestní tribunál pro Sierru Leone v Haagu 26. +more dubna 2012 rozhodl, že Charles Taylor byl uznán vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Sieře Leone během bojů v 90. letech. 30. května 2012 soud oznámil výši trestu - 50 let vězení.

V říjnu 2021 Charles Taylor, odsouzený k 50 letům vězení za zločiny proti lidskosti v roce 2012 za svou roli během občanské války v Sierra Leone, podal stížnost na Libérii za „nezaplacení svého důchodu“. Tato stížnost byla podána u Soudního dvora Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS).