Charlotte Guestová

Lady Charlotte Elizabeth Guestová, nepřechýleně Guest, rozená Bertiová, nepřechýleně Bertie (19. května 1812, Uffington, Lincolnshire - 15. ledna 1895, Canford Manor, Dorset) byla anglická aristokratka, překladatelka a podnikatelka, významná postava v dějinách velšské literatury známá především svým anglickým překladem Mabinogi (The Mabinogion), souboru dvanácti středověkých velšských bájí a pověstí vzniklých v období od začátku 12. století do poloviny 14. století.

Život a dílo

Mládí

Lady Charlotte Elizabeth se narodila 19. května 1812 v Uffington House v Lincolnshire. +more Její otec, Albemarle Bertie, devátý earl z Lindsey, zemřel, když jí bylo šest let. Již od malička projevovala Charlotte velké nadání pro studium, zejména literatury a jazyků (učila se arabsky, hebrejsky, persky, latinsky, řecky, francouzsky a italsky).

První manželství

Portrét sira Johna Josiaha Guesta od skotského malíře Williama Walkera z roku 1852 +morepdf|thumb|left|strana=203'>Čtvrtý svazek Mabinogi z roku 1842. Když jí bylo dvacet jedna let, přestěhovala se do Londýna, kde se seznámila s vdovcem Johnem Josiahem Guestem, bohatým majitelem železárny Dowlais Iron Company u Merthyr Tydfil v jižním Walesu, který byl v té době členem parlamentu. 29. července roku 1833 se za něj provdala. S manželem se usídlili v Dowlais. Jejich manželství bylo šťastné a měli spolu pět synů a pět dcer. Charlotte se podílela na práci ve firmě svého manžela, aktivně podporovala jeho filantropické aktivity a zapojila se do řešení sociálních otázek. Naučila se velšsky a pomáhala manželovi v jeho politické kariéře komunikací s místními voliči. Snažila se rovněž o zvýšení úrovně vzdělání. Podporovala školy ve Swansea a Llandaffu a také v Dowlais, pro které zajišťovala nákup potřebných učebních pomůcek. Po smrti svého manžela toku 1852 převzala řízení oceláren.

Překlad Mabinogi

Její hluboká znalost velštiny a styky s předními literárními vědci z Abergavenny Welsh Society (Cymdeithas Cymreigyddion y Fenni) jí přivedly k velkému zájmu o velšskou středověkou literaturu. Přeložila několik středověkých písní a básní a v roce 1837 začala pracovat na překladu Mabinogi. +more Název Mabinogion převzala od velšského filologa a lexikografa Williama Owena Pugheho, který tak roku 1795 na základě středověkého opisovacího omylu nazval svůj překlad První větve Mabinogi.

Mabinogion Charlotty Guuestové je prvním anglickým překladem souboru, který byl publikován v moderním tištěném formátu. Vyšel v sedmi svazcích v letech 1838 až 1845, přičemž první svazky byly věnovány překladatelčinu oblíbenému námětu, artušovským legendám. +more V roce 1849 bylo dílo znovu publikováno ve třech svazcích a kritické vydání vyšlo roku 1877.

Série sedmi dílů z let 1838-45 a sada tří dílů z roku 1849 je dvojjazyčná a jednotlivé svazky kromě anglického překladu obsahují i velšský text přepsaný velšským spisovatelem Ioanem Tegidem především z Červené knihy hergetské (Llyfr Coch Hergest). Příběhy jsou doplněny značným množstvím odborných anglických poznámek pod čarou a ilustracemi. +more Další vydání z roku 1877 obsahuje pouze anglický překlad a stalo se standardem na téměř sto let.

Jádrem souboru jsou tzv. Čtyři větve Mabinogi (Pedair Cainc y Mabinogi), zpracování nejstarší velšské mytologie. +more K nim překladatelka připojila osm dalších příběhů: Tři velšské romance (Y Tair Rhamant), Sen Maxena Wlediga (Breuddwyd Macsen Wledig), Setkání Lludovo s Llevelysem (Cyfranc Lludd a Llefelys), Jak Kulhwch dostal Olwen (Culhwch ac Olwen), Rhonabwyho sen (Breuddwyd Rhonabwy) a Příběh Taliesina (Hanes Taliesin) z nichž většina se odehrává v době krále Artuše.

Druhé manželství

Roku 1855 se Charlotte znovu provdala za anglického učence, sběratele výtvarného umění a politika Charlese Schreibera. S její zkušenou politickou podporou se její nový manžel stal členem parlamentu za Cheltenham a Poole. +more Vzdala se vedení železáren a místo toho s manželem cestovala a sestavila působivou sbírku porcelánu, kterou odkázala muzeu Victoria & Albert v Londýně. Sbírala také vějíře, deskové hry a hrací karty, které byly později darovány Britskému muzeu. O všech těchto předmětech napsala odborná pojednání.

Konec života

V roce 1884 Charlotte znovu ovdověla. Svého manžela pak přežila o více než deset let. +more V posledních letech oslepla a nebyla schopna pokračovat v deníku, který si psala téměř bez přestávky od svých deseti let. Zemřela 15. ledna roku 1895 v Canford Manor v Dorsetu v domě svého nejstaršího syna. Pohřbena byla na místním hřbitově.

Její překlad Mabinogi seznámil anglické i evropské čtenáře s literárním bohatstvím velšsky psané středověké prózy, významně posílil přestiž velšské kultury a byl jedním z činů, které pčispěly k velšskému národnímu obrození..

Odkazy

Reference

Poznámka

Externí odkazy

Lady Charlotte Schreiber. The British Museum. +more [url=https://www. britishmuseum. org/collection/term/BIOG45551]Dostupné online[/url] * Summary Bibliography: Lady Charlotte Guest. The Internet Speculative Fiction Database. [url=https://www. findagrave. com/memorial/74875638/charlotte-elizabeth-schreiber]Dostupné online[/url].

Kategorie:Překladatelé z velštiny Kategorie:Překladatelé do angličtiny Kategorie:Překladatelky Kategorie:Podnikatelky Kategorie:Sběratelé umění Kategorie:Velšská literatura Kategorie:Mabinogi [Kategorie:Ženy]] Kategorie:Narození 19. +more května Kategorie:Narození v roce 1812 Kategorie:Narození v Lincolnshiru Kategorie:Úmrtí 15. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1895 Kategorie:Úmrtí v Dorsetu.